Nemoci a jejich příznaky

Srdeční selhání je jednou z nejčastějších příčin hospitalizace u lidí nad 60 let, případů v ČR přibývá. Návrat pacientů z nemocnice je pro ně často velmi náročný. Se zdravotním stavem s určitým omezením se musí naučit žít, jinak riskují jeho zhoršení a další hospitalizaci. Kardiologové proto v rámci projektu Znovu do života nově zkoušejí formu péče, která má nemocným lidem pomoci kritické období po návratu z nemocnice překlenout. V rámci měsíčního programu se tak pacientům dostává rehabilitace, psychologické podpory, vzdělávání v oblasti sebepéče s ohledem na dané onemocnění nebo možností sociální podpory. Od projektu si autoři slibují zejména zkrácení času návratu pacientů do běžného života a také snížení rizika jejich další hospitalizace. Do budoucna by se pak podobná následná péče měla stát standardem.

V České republice žije 11200 lidí, kteří jsou v důsledku vážného onemocnění životně závislí na náhradě funkce ledvin. U 55 % z nich nahrazuje funkci tohoto párového orgánu hemodialýza – mimotělní přístrojové očišťování krve od zplodin metabolismu. U mnoha těchto osob je však lepším řešením transplantace ledviny. Je výhodnější jak pro pacienty, jimž umožňuje delší a kvalitnější život, tak pro celou společnost. Péče o transplantované pacienty je totiž dlouhodobě levnější a znamená menší environmentální zátěž.

Pandemie onemocnění COVID-19 a válka na Ukrajině mají zásadní vliv na duševní zdraví. Odpovědí na aktuální výzvy v této oblasti je kromě jiného jednak pokračování reformy psychiatrické péče v České republice, jednak zvyšovaní resilience, tedy odolnosti v oblasti duševního zdraví. Právě ta je tématem mezinárodní odborné Konference sociální psychiatrie 2023, která se koná 5.-7. října v Ústí nad Labem.

Nedostatek praktických lékařů, špatná dostupnost ordinací, krátké ordinační hodiny. Ale také zhoršení komunikace seniorů s praktickými lékaři vlivem pandemie COVID-19, kdy pacienti byli často odkázáni na telefonické konzultace s lékařem. „Dostupnost ordinací praktických lékařů pro dospělé se stále zhoršuje, v některých regionech je dokonce kritická. Kontakt seniorských pacientů s jejich praktickým lékařem není dostatečný, tím pádem je stále více zanedbávaná i preventivní péče, včetně očkování,“ říká předsedkyně Rady seniorů České republiky.

 Mezinárodní průzkum realizovaný pod záštitou organizace Parkinson's Europe a farmaceutické společnosti STADA uvádí, že dvě třetiny lidí trpících Parkinsonovou chorobou užívají perorální léky s léčivou látkou levodopa nebo jiný typ perorální léčby. Průzkum byl proveden v 53 zemích a celkem se ho zúčastnilo 992 respondentů s Parkinsonovou chorobou nebo jejich pečovatelů. Dva ze tří lidí užívajících perorální léky však uvádějí rozdíly v jejich účincích. Nejčastěji zmiňovanými problémy jsou odeznění účinku léku před podáním další dávky, pouze částečná reakce na lék nebo opožděný nástup účinku.

Péče o nemocné s lupénkou je stále nedostačující, a to i navzdory vysoce účinným a bezpečným preparátům, které jsou pro léčbu tohoto chronického onemocnění k dispozici. Lidé s psoriázou se k adekvátní terapii dostávají s mnohaletým zpožděním, nejsou dostatečně aktivně zapojeni do léčebného procesu a léčba často nezohledňuje jejich individuální potřeby. Takové jsou některé ze závěrů celoevropské iniciativy Epicensus, která se zaměřila na celkové pojetí psoriázy. Jejím cílem bylo nejen zmapovat péči o pacienty s psoriázou, ale také podnítit ke zvýšení její úrovně prostřednictvím jasně stanovených kroků.

Katetrizační náhrada aortální chlopně (metodou TAVI) letos slaví 15 let od první operace v ČR. Zákrok je bezpečný, šetrný, vhodný i pro lidi, kteří nemohou podstoupit celkovou anestezii, a umožňuje, aby pacient po pár dnech v nemocnici odešel domů a vrátil se v podstatě okamžitě do běžného života. Přestože u nás ročně probíhá kolem 1700 zákroků ve 14 centrech po celé republice a výdaje s ním spjaté plně hradí zdravotní pojišťovny, mnoho pacientů o této možnosti často vůbec neví. Světový den srdce si klade za cíl informovat o metodě TAVI jak potenciální pacienty, tak jejich potomky či vnoučata, kteří mohou nemocnému příbuznému poradit, ale i lékaře, kardiology a další pracovníky ve zdravotnictví, protože právě ti mohou již v začátcích informovat a nasměrovat vhodné kandidáty cestou katetrizační implantace.  

Potíže s dušností, extrémní únava, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů, potíže, s nimiž se potýkají pacienti, kteří prodělali těžkou formu COVIDu‑19. Na počátku koronavirové pandemie lékaři jen těžko odhadovali, kolik nemocných bude postcovidovým projevům čelit. Z nejnovější studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyplývá, že se obtíže týkají 7 % pacientů, kteří přežili těžký COVID-19. Je to však méně, než experti původně čekali. Odborníci se tématu (i dalším) věnovali na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti ve dnech 21.– 23. září 2023 v Brně.

Ačkoliv Česko patří ve světě i Evropě k zemím s nižším výskytem infekce HIV/AIDS, prevence a včasná léčba jsou stále velice důležité. Potvrzují to narůstající případy HIV pozitivních, kterých je v republice dle statistik Státního zdravotního ústavu více než pět tisíc, v Moravskoslezském kraji pak bylo zaznamenáno již 294 pozitivních případů. Varující je, že strach z nemoci AIDS opadl a lidé se před ní přestávají chránit. I proto Zdravotní ústav zahájil ampaň, do níž se zapojily přední sportovní kluby kraje - HC Vítkovice Ridera, FC Baník Ostrava a HCB Karviná. V rámci jejich domácích zápasů se zájemci nejen z řad sportovních fanoušků budou moci bezplatně podrobit preventivnímu testování.

Stovkám lidí v ČR se jizví plíce. K tomu dochází z nejrůznějších důvodů, důležité je zachytit jizvení včas a nasadit tzv. antifibrotickou léčbu. Ta zpomaluje proces, kdy v plicích mizí plocha k dýchání. Desítky pacientů se závažnými nemocemi, které mohou plicní fibrózu provázet, však nechodí na pravidelné kontroly plic, které by mohly lékaře na počínající jizvení včas upozornit. Lidé přicházejí až ve chvíli, kdy mají potíže. To už bývá často pozdě, jizvení může být pokročilé a odborníci pacientům nemohou příliš pomoci. Na tento problém upozorňují plicní lékaři při Týdnu idiopatické plicní fibrózy (IPF), který začíná 18. září 2023.