Cukrovka

V ČR každoročně přibývá přibližně 60 000 nových pacientů s diabetem, kteří se připojují k milionu již existujících diabetiků. Léčba není jen otázkou hladiny cukru v krvi – diagnóza samotná, změna životního stylu, každodenní rozhodování o jídle a pohybu představuje pro pacienty i jejich rodiny výraznou psychickou zátěž. Odborníci proto stále více zdůrazňují význam spolupráce diabetologů a klinických psychologů, která může pacientům pomoci zvládat nemoc také z hlediska duševního zdraví. Z tohoto důvodu realizovala Asociace klinických psychologů ČR společně s Českou diabetologickou společností ČLS JEP průzkum mezi svými členy.

Cukrovka se často popisuje jako problém cukru, ve skutečnosti jde ale o celý mechanismus, jak tělo pracuje s energií, tuky a inzulinem. U každého pacienta se může projevovat trochu jinak. Zatímco u vzácných monogenních forem hraje klíčovou roli jediná patogenní genová varianta, u diabetu 2. typu se většinou potkává řada drobných genetických predispozic se životním stylem. Genetika může napovědět, na co je konkrétní člověk citlivější a co pro něj může být „spouštěčem“: u někoho výrazná nadváha, u jiného složení tuků ve stravě nebo třeba dlouhodobě nízký příjem hořčíku či zinku. Výsledkem pak mohou být lépe zaměřená prevence i v režim.

Fakultní nemocnice Motol a Homolka zahájila podávání léku teplizumab (Tzield), který dokáže u rizikových dětí oddálit rozvoj diabetu 1. typu a zahájení léčby inzulinem o několik let. FNMH je v současnosti jediným pracovištěm v České republice, kde je tato léčba dostupná.

V Česku trpí diabetem více než 1 133 000 obyvatel, přesto lékaři v praxi neustále naráží na nedostatečnou osvětu a pozdě odhalené příznaky. Diabetes neboli cukrovka přitom může vést k četným komplikacím, Jednou z nejzávažnějších je diabetická neuropatie, často spojená s nedostatkem vitamínů skupiny B.

Blue Monday (19. leden) je tradičně označován za nejdepresivnější den v roce. Pro více než 1 milion lidí s diabetem v České republice však psychická zátěž není otázkou jednoho dne, ale každodenní realitou. Jak ukazují data z průzkumu DIA Barometr 2025. Až 63 % diabetiků vnímá život s diabetem jako psychicky náročný, přičemž tato zátěž má přímý dopad nejen na jejich duševní pohodu, ale i na schopnost nemoc dlouhodobě kompenzovat.

Diabetes 2. typu nebo zvýšený sklon k jeho rozvoji se netýká pouze vyšších věkových skupin. Odborníci z laboratoří SYNLAB letošního roku 2025 provedli na žádost lékařů více než půl milionu krevních testů hladiny cukru. Za optimální hranicí se pohybovalo přes 180 000 z nich (35,1 %). Každý čtvrtý výsledek nad referenční mezí přitom připadal na lidi v produktivním věku. Svou úlohu v prevenci diabetu si začínají uvědomovat i zaměstnavatelé

Péče o pokožku a nohy u diabetiků není kosmetika, ale nutnost. Rozsvěcením modrých světel si lidé každý rok 14. listopadu připomínají Světový den diabetu. Diabetes je nemoc, která dnes v Česku postihuje téměř 800 000 lidí, přitom zdaleka neohrožuje jen hladinu cukru v krvi. Lékaři varují, že „neviditelné“ komplikace, jako jsou poškozená kůže, infekce a syndrom diabetické nohy, mohou mít tragické následky.

Až milion lidí v České republice, u Všeobecné zdravotní pojišťovny téměř 600 tisíc klientů, se léčí s jedním z nejčastějších chronických civilizační onemocnění – cukrovkou (diabetes mellitus DM). Za posledních deset let se počet nemocných pojištěných u VZP zvýšil zhruba o 10 %. Náklady na léčbu dosáhly v roce 2024 téměř 10,5 miliardy korun. Nejvíce klientů je starších 70 let věku. Zprávu vydává pojišťovna u příležitosti Světového dne diabetu (14. listopad).

V ČR žije více než milion diabetiků a jejich počet neustále roste. Přestože jde o jednu z nejčastějších civilizačních chorob současnosti, většina o ní ví poměrně málo. Některé důležité souvislosti dokonce unikají i samotným pacientům. Například to, že diabetes a vysoký krevní tlak jsou téměř nerozlučná dvojice a tvoří rizikovou kombinaci až s fatálními následky. Světový den diabetu je příležitostí připomenout si důležitost správné péče, především však nutnost prevence.

Čeští diabetici 1. typu chtějí mít svou nemoc pod kontrolou, aktivně sledují vlastní hodnoty glykémie a využívají moderní technologie. Přesto by rádi dosáhli na další systémovou podporu, ať už od zdravotních pojišťoven, nebo od zaměstnavatelů. Vyplývá to z průzkumu DIA Barometr 2025, který realizovala pacientská organizace Helpio mezi 316 respondenty s diabetem z celé České republiky.