Nemoci a jejich příznaky
Projekt: Transplantace není tabu
V České republice žije 11200 lidí, kteří jsou v důsledku vážného onemocnění životně závislí na náhradě funkce ledvin. U 55 % z nich nahrazuje funkci tohoto párového orgánu hemodialýza – mimotělní přístrojové očišťování krve od zplodin metabolismu. U mnoha těchto osob je však lepším řešením transplantace ledviny. Je výhodnější jak pro pacienty, jimž umožňuje delší a kvalitnější život, tak pro celou společnost. Péče o transplantované pacienty je totiž dlouhodobě levnější a znamená menší environmentální zátěž.
Transplantace je však tématem, které u potenciálních dárců i pacientů s nemocnými ledvinami často vyvolává zbytečné obavy, protože mohou mít nedostatek relevantních informací. Lepší informovanost je cílem nového projektu Transplantace není tabu.
„Existuje celá řada zdrojů na internetu, které mnohdy přinášejí nesprávné informace. Proto jsem se ráda podílela na vzniku webové stránky www.transplantacenenitabu.cz, která poskytuje ucelené informace od medicínských expertů i autentické příběhy příjemců a dárců ledviny. Věřím, že projekt pomůže lidem zvažujícím dárcovství či přijetí ledviny, aby mohli učinit informované rozhodnutí. Darovat ledvinu totiž znamená darovat šanci na delší a kvalitní život. Přijmout ledvinu znamená nejen pomoci sobě, ale také umožnit svým nejbližším co nejvíce společných chvil. Díky poznatkům moderní medicíny a pečlivosti všech pracovníků transplantačních center je navíc zajištěna maximální bezpečnost pro příjemce i dárce orgánu,“ vysvětluje na úvod vedoucí Nefrologické a Transplantační ambulance IKEM, která je odborným garantem projektu.
„Pojem hrdinství je v poslední době velmi skloňovaný, ať už v kontextu konfliktu na Ukrajině, ale je třeba tématem také pro maminky při porodu. Pokud se rozhodnete – nebo někdo ve vašem okolí – stát se hrdinou pro bližního, podívejte se prosím na webové stránky projektu Transplantace není tabu,“ doplňuje spisovatelka a filantropka.
V celkovém počtu transplantací ledvin patří Česká republika do čela v Evropě i ve světě. Dlouhodobě ale vyšší počet transplantovaných ledvin pochází od dárců zemřelých, než žijících. V roce 2022 bylo transplantováno 480 ledvin od zemřelých a 40 od žijících dárců. Pokud však pacient obdrží ledvinu od žijícího dárce, získává tím také mnohem lepší vyhlídky na délku i kvalitu života. „Pokud ledvina pochází od žijícího mladšího dárce, není problém, aby fungovala dalších 25 let. Za podmínky, že ji příjemce nezničí buď svým nezodpovědným chováním, nebo ji tělo neodmítne. Když pochází od zemřelého člověka, záleží hodně na stáří dárce. Běžně pochází ledvina od zemřelého dárce ve věku nad 70 let. Střední doba funkce transplantované ledviny od zemřelého dárce je 12 let,“ vysvětluje Přednosta Transplantcentra a Přednosta Kliniky nefrologie IKEM a předseda České nefrologické společnosti.
Žijícím dárcem ledviny se může stát kdokoliv, kdo je ochoten takto pomoci bližnímu a vyšetření u něj prokáže minimální rizika a kompatibilitu orgánu s tělem příjemce. Dárcem může být nejen přímý příbuzný, ale i jiný člen rodiny nebo kamarád.
Je-li u pacienta diagnostikováno selhání ledvin vyžadující náhradu jejich funkce, je bezpodmínečně nutné zahájit dialýzu. Dále na základě podrobných vyšetření posoudí multidisciplinární tým lékařů, jestli je pacient vhodným adeptem na transplantaci. Pokud se rozhodne ji podstoupit, závisí jeho prognóza také na tom, jak dlouhý čas celkem stráví na dialýze. V průběhu času – a na dialýze ještě rychleji, organismus stárne a mohou se objevovat zdravotní komplikace, které budoucí transplantaci ztěžují. Na ledvinu od zemřelého dárce pacienti v ČR čekají v průměru jeden až dva roky, podle jejich krevní skupiny. Pokud však existuje vhodný a ochotný žijící dárce, tato doba se může dramaticky zkrátit a často se transplantace stihne před zahájením dialyzační léčby. V ideálním případě mohou být potřebná vyšetření dárce i příjemce hotová v horizontu tří měsíců a pak je možné přistoupit k transplantaci.
Zkrácení doby čekání na transplantaci však také významně snižuje další dopady dialýzy, za kterou zdravotní pojišťovna ročně u jednoho pacienta zaplatí zhruba 800 tisíc korun. Oproti tomu náklady na péči o transplantovaného pacienta jsou v prvním roce asi 500 až 600 tisíc, další rok už 200 tisíc a méně. Nezanedbatelný je také environmentální přínos – velká úspora spotřebního zdravotnického materiálu a vody, které se při jednom dialyzačním zákroku spotřebuje 100 až 200 litrů.
Bariéry však mohou být také na straně příjemce, který se ostýchá své blízké požádat a má pocit, že nic takového po nich nemůže chtít. Z praxe se ví, že mnoho pacientů nechce o možnosti darování ledviny se svým blízkým hovořit. Proto se doporučuje: zeptat se, blízcí nemusí vůbec vědět, že transplantace by byla vhodná.
U každého pacienta na dialýze by mělo dialyzační centrum rychle vyhodnotit, zda je pro něj vhodná transplantace. Pokud ano, po absolvovaných vyšetřeních by měl co nejdříve být zařazen do čekací listiny k transplantaci. Čím dříve je u indikovaného pacienta transplantace provedena, tím větší má přínos pro pacienta.
Informace slouží jako zdroj pro média a vznikl v rámci osvětových aktivit projektu Transplantace není tabu, který zastřešuje společnost Chiesi CZ s. r. o.
Dle TZ
www.addicts.cz