Nemoci a jejich příznaky

Cholesterol patří mezi nejdiskutovanější zdravotní témata posledních desetiletí. Potřebný faktor, který tělo potřebuje pro tvorbu buněčných membrán, hormonů i vitamínu D, v nadbytku může výrazně zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění. A právě ta jsou podle dat Světové zdravotnické organizace stále nejčastější příčinou úmrtí na světě. Každoročně na ně zemře přibližně 17,9 milionu lidí. Zvýšená hladina cholesterolu přitom není jen otázkou genetiky nebo věku, ale významně ji ovlivňuje také životní styl a složení jídelníčku.

Pracuje s mimořádnou přesností, neunaví se ani po hodinách vyšetřování, zvládne analyzovat obrovské množství dat a dokáže upozornit na podezřelá místa, která by lidskému oku mohla uniknout. Umělá inteligence (AI) se tak může stát významným pomocníkem při odhalování rakoviny slinivky, pro jejíž úspěšnou terapii je včasný záchyt zásadní. Možností využití AI v této oblasti se zabývali účastníci dvou významných gastroenterologických akcí – XXIV. pankreatologického dne Českého pankreatologického klubu (ČPK) a XXI. Olomouc Live Endoscopy (OLE 2026). Vyšetření pomocí AI zde v přímém přenosu zřejmě poprvé v tuzemsku ukazovali odborníci z endoskopického centra II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FN Olomouc.

Popáleniny patří k nejzávažnějším úrazům. Každoročně se s nimi léčí přibližně jeden člověk ze sta, přičemž většina případů se obejde bez hospitalizace a řeší se ambulantně, případně si s nimi poškození poradí sami. Významná část se týká dětských úrazů, u nichž bývají popáleniny často nejvážnější. Popáleniny si vloni vyžádaly hospitalizaci 705 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Skoro polovina zranění se týkala dětí. Častěji se jednalo o chlapce a dospělé muže. Náklady na léčbu dosáhly 102 milionů korun.

Vojenská zdravotní pojišťovna se dlouhodobě zaměřuje na podporu prevence onemocnění dýchacích cest. Jedním z hlavních cílů je zvýšit povědomí veřejnosti o zdraví plic a upozornit na význam spirometrie – jednoduchého a zcela bezbolestného vyšetření, které pomáhá včas odhalit onemocnění, jako je astma nebo CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc). Na tuto problematiku upozornila každoročně v červnu i probíhající kampaň zaměřená na zdraví plic.

Vysoké teploty, klimatizace, sport i běžný pracovní den v kanceláři – v létě tělo ztrácí tekutiny mnohem rychleji než jindy a často si toho ani nevšimneme. Odborníci upozorňují, že únava, bolest hlavy nebo podrážděnost mohou být prvními signály nenápadné dehydratace. Důležité přitom je nejen množství přijatých tekutin, ale také správné doplňování iontů – jednoduchou a přirozenou cestou jsou vhodně zvolené minerální vody.

Organizace Lymfom Help na tiskové konferenci v červnu 2026 upozornila na dlouhodobou neudržitelnost financování pacientských organizací. Ačkoliv tyto organizace tvoří nepostradatelnou součást zdravotnického systému – výrazně odlehčují lékařům a ostatním zdravotníkům, pomáhají pacientům orientovat se v systému, poskytují data státním institucím i plátcům péče, nedostávají žádnou podporu z veřejného zdravotního pojištění. Jsou závislé výhradně na darech, na podpoře především farmaceutických firem formou grantů a na vlastních fundraisingových aktivitách.

Léto je období, které je spojeno s pohodou a odpočinkem. Může však být pro organismus překvapivě náročné. A jedním z důvodů může být i krevní tlak. Mnoho lidí si vysoký tlak spojuje hlavně se stresem, pracovním vypětím nebo zimními měsíci. Jenže ani léto není z pohledu kardiovaskulárního zdraví úplně bezstarostné. Vysoké teploty, cestování, změna denního režimu nebo nedostatečný pitný režim dokáží krevní tlak značně ovlivnit.

Horké počasí může způsobovat nevolnost, bolesti hlavy nebo malátnost. Většina lidí to zvládne vyřešit sama a bez dalších komplikací. Stovky lidí ale každoročně v souvislosti s horkým počasím musí vyhledat lékaře. Vloni to bylo 1277 klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny.  Náklady na jejich léčbu dosáhly 2,4 milionu korun.

„Vaše dítě bude slepé…“ – Tuto větu občas slýchají rodiče dětí, u kterých se objeví příznaky vzácného genetického onemocnění – albinismu. První projevy nemoci, například mimovolní pohyby očí, mohou lékaře zavést chybným směrem. U dětí s albinismem se sítnice vyvíjí pomaleji a choroba navíc nemusí být na první pohled patrná. Správnou diagnózu potvrdí až genetické testy.

V letních měsících dochází k intenzivnějšímu pocení, a to i v intimních partiích. Oblast konečníku patří mezi místa, která mohou v horkých dnech trpět nejvíce. Zvýšené teplo a vlhko vytvářejí ideální podmínky pro vznik opruzenin, podráždění kůže i zhoršení problémů s hemoroidy.