Bylinky

Jak může vůně nebo chuť bylin ovlivnit naši náladu? Jaké místo mají léčivé rostliny v historii i současnosti? Jak voní chmel? Jaké tajemství skrývá kosmetika starověkého Říma a jak si vyrobit vlastní přírodní parfém nebo bylinkovou kosmetiku? Odpovědi přinese již osmý ročník Bylinkového dne, který se koná v sobotu 18. dubna od 10 do 17 hodin v Národním zemědělském muzeu v Praze a nabídne program plný inspirace, objevování i praktických dovedností pro malé i velké návštěvníky.

Gemmoterapie si postupně získává pozornost nejen mezi bylinkáři, ale i lékaři. Metoda využívající sílu rostlinných pupenů a klíčků může podle bylinkářky přispět k regeneraci organismu, posílení imunity i řešení celé řady zdravotních potíží. Zaměřuje se na využití zárodečných částí rostlin, pupenů, klíčků a mladých kořínků. Právě tyto části obsahují nejvyšší koncentraci aktivních látek. Obsahují stopové prvky, vitamíny i rostlinné hormony, které jsou důležité pro zdravotní stav organismu.

Konopí se spojovalo hlavně s domácími mastmi a výluhy, dnes je ale v ČR dostupné jako standardizované léčivo na předpis. V lékárnách se vydává zejména ve formě sušených květů a extraktů a u části pacientů může pomoci zvládat chronickou bolest i další obtíže, vždy dle uvážení lékaře. Cestu k eReceptu přitom mohou usnadnit i moderní telemedicínské služby, například mediGram, které pacienty propojují s lékaři se speciálním oprávněním.

Vysoký cholesterol patří k těm potížím, o kterých se většina lidí dozví až z laboratorních výsledků. V tom je jeho záludnost, nebolí ani nijak nevaruje. Přesto může roky nenápadně ovlivňovat stav cév a celkového kardiovaskulárního zdraví.

Denně se lidský organismus přirozeně zbavuje odpadních metabolitů a cizorodých látek (xenobiotik) prostřednictvím jater, ledvin, plic a střev. Ačkoliv se jedná o „samočisticí“ proces, vlivem nedostatku spánku, dlouhodobé konzumace alkoholu nebo třeba chronického stresu se jeho efektivita snižuje. V těle se pak mohou hromadit odpadní metabolity a zplodiny metabolismu, které by za normálních okolností byly vyloučeny. Podpořit detoxikační systém proto dává smysl, jen je potřeba vědět, co skutečně pomáhá – extrémní půsty ani zeleninové detoxy mezi ideální řešení určitě nepatří.

V poslední době prožil nejeden z nás – cítíte pod psa, unavení, zimomřiví a podráždění. Častěji smrkáte, kýcháte a škrábe vás v krku. Zatímco dříve byly tyto příznaky jasným varováním, dnes se objevuje otázka – jde o nachlazení, chřipku, nebo omikron? Jistotu přinese jedině test. Všechny tyto potíže však mají jedno společné, i v probíhající čtvrté. vlně pandemie koronaviru: ať už běžná viróza, pravá chřipka, nebo nákaza omikronem, je nutné jednat okamžitě a stejně: důslednou izolací, klidem na lůžku, dostatkem tekutin a zmírňováním příznaků. K tomu lze přidat správné podpůrné prostředky, které imunitě pomohou s infekcí bojovat.

Zimní měsíce přinášejí chlad a méně světla, na což tělo reaguje zpomalením metabolismu, únavou a zhoršením nálady. Když je světla málo, tělo i mysl reagují na zátěž citlivěji. Příroda přitom nabízí celou řadu jemných, ale účinných pomocníků, kteří mohou zimní období zpříjemnit a dodat potřebnou sílu. Jednou z hlavních příčin zimní nepohody a oslabené imunity je nedostatek vitamínu D. Ten se tvoří v kůži působením slunečních paprsků, takže v zimě jeho hladina obvykle klesá. Jeho zdrojem mohou být také mořské ryby, vejce, máslo nebo mléčné výrobky. U mnoha lidí však konzumace těchto potravin nestačí, a proto se v zimě běžně do jídelníčku zařazují potravinové doplňky nebo bylinné přípravky.

Zima v sobě skrývá víc než jen chladná rána, brzký západ slunce a proměnlivé počasí. Může být ale také ideálním obdobím, kdy se vědomě lze zaměřit na zdraví a kondici. Pravidelný pohyb v zimě posiluje imunitu, pomáhá udržet váhu, zlepšuje náladu a celkovou odolnost organismu. Tělo v chladu navíc spaluje o něco více energie. Zimní měsíce nemusejí být obdobím útlumu. Důležitá je vyváženost, rozumná kombinace venkovních aktivit a domácího cvičení, přiměřený jídelníček a dostatek spánku i mentálního odpočinku. Přizpůsobit režim aktuálním podmínkám a naslouchat signálům těla.

Tajemstvím tofu, lněného semínka i cizrny je jejich obsah fytoestrogenů. Tyto rostlinné látky, které se v těle chovají podobně jako estrogen, dokáží mírnit návaly horka i podrážděnost a krotit výkyvy nálad. Ocení je takzejména ženy, které trápí premenstruační syndrom a příznaky klimakteria.

Bolesti kloubů dokáží potrápit v každém věku. Ať už se objeví po sportovním výkonu, náročném pracovním dni nebo prostě jen s přibývajícími roky. Naštěstí existuje řada přírodních cest, jak kloubům pomoci, aby zůstaly pružné, silné a nebolely. Nejde přitom jen o doplňky stravy, ale i o drobné každodenní návyky, které mohou mít překvapivě velký efekt.