Výživa a strava dětí

Kojení je nejen klíčovým faktorem zdravého vývoje dítěte, posílení imunity a prevence chronických onemocnění, ale také nejpřirozenějším způsobem výživy v prvních měsících života. Také Vojenská zdravotní pojišťovna ve  Světovém týdnu kojení připomíná význam kojení jako ideální výživy a zásadní přínos mateřského mléka pro budoucí generace.

U příležitosti Světového týdne kojení upozorňuje Česká neonatologická společnost na nezastupitelný význam mateřského mléka, které zdaleka přesahuje běžnou výživu. Zatímco u donošených dětí představuje zlatý standard výživy, který dokonale kryje nutriční potřeby, poskytuje imunitní ochranu před viry či bakteriemi a snižuje riziko alergií, obezity, astmatu, ekzémů i civilizačních chorob v dospělosti, u předčasně narozených dětí má život zachraňující efekt.

První měsíce po narození dítěte jsou plné okamžiků, které se rodičům vryjí do paměti: první přiložení, společné uspávání, procházky, krmení i postupné hledání nového rodinného rytmu. Zatímco miminko objevuje své okolí, v jeho těle se začíná utvářet neviditelný ekosystém – střevní mikrobiota. Společenství bakterií, virů, kvasinek a dalších mikroorganismů se rozvíjí už od narození a v prvních letech života citlivě reaguje na prostředí, každodenní režim i přirozené změny, kterými dítě postupně prochází.

Vyhláška o školním stravování, která na podzim modernizovala školní stravování po třech desítkách let, ovlivňuje každodenní stravování více než 1,6 milionu dětí v ČR. Pomáhá vytvářet zdravé stravovací návyky na celý život a předchází řadě civilizačních onemocnění. Jednání o její změně není technickou debatou o tabulkách a limitech, ale zásadní diskusí o zdraví dětí, prevenci civilizačních onemocnění a odolnosti veřejného zdraví vůči tlaku potravinářské lobby. Ministr zdraví proto zveřejnil VÝZVU  k podpoře zdravého stravování dětí, ke které se již přihlašují odborníci i veřejnost. Návrat k zastaralým pravidlům by byl doslova krokem do minulého století. Fakta a data jsou k dispozici na webu Ministra zdraví i projektu Máme to na talíři.

Mateřské mléko je pro novorozence nenahraditelným zdrojem živin i imunity. Často je však nástup laktace opožděn a po přechodnou dobu je nutné nedonošeným novorozencům podávat dárcovské mateřské mléko. Právě pro tyto případy by měly existovat banky mateřského mléka (BMM) – specializovaná zdravotnická zařízení, která zajišťují sběr, kontrolu a distribuci darovaného mateřského mléka. Odborníci se však shodují, že současný počet BMM by se měl rozšířit až na čtyřnásobek a systém potřebuje lepší motivaci dárkyň, aby mohl skutečně naplnit svůj potenciál: být dostupný širšímu okruhu rodin, které tuto službu potřebují.

Ve dnech od 1. do 7. srpna  2025 si celý svět připomíná Světový týden kojení, iniciativu podporovanou WHO, UNICEF a aliancí WABA. Porodnice Mělník se k podpoře kojení dlouhodobě hlásí, zároveň však zdůrazňuje, že každá žena potřebuje individuální přístup – a to zejména v emocionálně i fyzicky náročném období šestinedělí.

Genetika určuje pravděpodobnost přenosu nadváhy na další generace. Klíčové je také složení mikrobiomu ve střevech, epigenetické změny nebo špatný životní styl. Jaký vliv na střevní prostředí má způsob narození dítěte, je možné zdědit metabolický syndrom a jak efektivně minimalizovat riziko obezity ještě před narozením potomka, vysvětluje genetička.

Rodinné prostředí zásadně ovlivňuje stravovací návyky dětí. V novém výzkumu na to upozorňují vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Odborníci zkoumali, jakým způsobem se k jídlu staví děti s nadváhou či obezitou a současně ty, která kila navíc netrápí. Potvrdili, že na horším stravování dětí s obezitou má hlavní podíl právě rodina. Roli v tom, jestli dítě bude obézní, nebo ne, hraje i společné stolování, socioekonomický status rodičů a pochopitelně jejich přístup k jídlu. O výsledcích studie a dalších tématech odborníci diskutovali na konferenci pediatrů Pohybem k životu 10. dubna 2025 v Blansku.

České děti kvůli nadváze či obezitě přicházejí o téměř 17 let života prožitého v plném zdraví. Míra obezity u nich přitom za posledních 20 let výrazně narůstá a stát v prevenci selhává. To má negativní dopady jak na zdraví populace, tak státní rozpočet – experti odhadují náklady pro rok 2050 na 11 miliard korun ročně. Uvedla to nová datová analýza think tanku Ministr zdraví na portále „Data o zdraví". Podle ní se vyšší riziko nadváhy či obezity u dětí pojí například s malou fyzickou aktivitou, nezaměstnaností otce a pocitem nedostatečnosti ve škole. V nižším riziku jsou naopak střední až vysoká intenzita fyzické aktivity nebo lepší socioekonomické postavení rodiny.

Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku.