Léčiva

Podzim vrací po hlavním období dovolených do našich dnů pravidelnější rytmus. Nabízí tak dobrou příležitost udělat si pořádek i v tom, co užíváme. Vedle léků na předpis se v tomto období mohou v domácí lékárničce objevit také přípravky na rýmu či kašel, vitaminy i bylinné doplňky. Každý z nich může být sám o sobě v pořádku. V kombinaci však mohou ovlivnit účinek léčby nebo zvýšit riziko nežádoucích účinků.

Pravidelné kontroly u lékaře, zdravější jídelníček, pohyb nebo měření krevního tlaku. To všechno si se zdravím srdce spojuje většina lidí. Méně často se uvažuje nad domácí lékárničkou. U lidí s vysokým krevním tlakem, srdečním onemocněním nebo u těch, kterým byla nasazena léčba zaměřená na ředění krve, nemusí být vhodnou volbou každý běžný volně prodejný přípravek proti bolesti, rýmě nebo nachlazení. U příležitosti Světového dne srdce, který každoročně připadá na 29. září, proto lékárníci připomínají, že otázky na zdravotní stav a pravidelně užívané léky nejsou pouhou formalitou, ale důležitou součástí bezpečné léčby.

Letní měsíce obvykle přinášejí více času stráveného venku, cestování i společenské akce. Kombinace slunečního záření, vysokých teplot a konzumace alkoholu však může u některých léků výrazně zvýšit riziko nežádoucích účinků. Lidé tyto souvislosti často podceňují a netuší, že běžně užívané přípravky mohou v létě působit jinak než během roku.

Stejný lék, stejná dávka, ale rozdílný výsledek. Zatímco jednomu pacientovi léčba zabere bez komplikací, u jiného může mít slabší účinek nebo vyvolat nepříjemné reakce. Jedním z důvodů mohou být genetické odlišnosti, které ovlivňují, jak organismus léky vstřebává, odbourává a jak na ně celkově reaguje. Těmito rozdíly se zabývá farmakogenetika.

Česká ekonomika nestojí jen na automobilovém průmyslu. Strategickým odvětvím je i farmaceutický průmysl. Jen v roce 2025 přispěl do veřejných rozpočtů částkou 25,1 miliardy korun a jeho přímý a nepřímý příspěvek k produkci v české ekonomice dosáhl 152,8 miliardy korun. Přináší jednu z nejvyšších přidaných hodnot na zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu, investuje do výzkumu, vývoje a rozšiřování výroby u nás. Bez systémového přístupu ale bude jeho rozvoj slábnout. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte pro Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Konopí se spojovalo hlavně s domácími mastmi a výluhy, dnes je ale v ČR dostupné jako standardizované léčivo na předpis. V lékárnách se vydává zejména ve formě sušených květů a extraktů a u části pacientů může pomoci zvládat chronickou bolest i další obtíže, vždy dle uvážení lékaře. Cestu k eReceptu přitom mohou usnadnit i moderní telemedicínské služby, například mediGram, které pacienty propojují s lékaři se speciálním oprávněním.

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V ČR se s tímto onemocněním léčí více než 20 000 lidí. Mnoho u z nich postihuje deprese nebo úzkost. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví nyní přijímají dobrovolníky do studie PsyPal, která bude využívat možnosti psilocybin při léčbě deprese u pacientů s roztroušenou sklerózou.

Farmaceutické dodavatelské řetězce čelí tlaku, který vyžaduje víc než jen drobné úpravy. Geopolitické napětí, cla šplhající k 245 % a rozmach léků na míru nutí firmy k zásadním změnám. Logistická společnost FM Logistic v reportu Život na hraně: Farmaceutické dodavatelské řetězce pod tlakem – budoucí možnosti rozvoje ukazuje, že bez velkých změn v dopravě a skladování už nedokážou farmaceutické firmy zajistit, aby se moderní léčba dostala k pacientům včas, a přináší návod, jak tyto výzvy zvládnout díky digitalizaci a využití postupů z jiných náročných sektorů.

Fakultní nemocnice Motol a Homolka potvrzuje svou vedoucí roli v léčbě vzácných nádorových onemocnění. Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FNMH aplikovala cílenou radionuklidovou terapii Lutathera® 100. pacientovi. Jde o moderní léčbu určenou lidem s pokročilými neuroendokrinními nádory, pro které často už neexistují jiné účinné možnosti.

Probiotika patří k nejčastěji doporučovaným doplňkům při léčbě i prevenci nemocí, jejich přínos pro zdraví je však stále předmětem odborných diskusí. Část veřejnosti je vnímá jako způsob, jak posílit imunitu a obnovit střevní mikrobiotu, odborníci však upozorňují, že dosud chybí jednoznačné důkazy o jejich přínosu pro zdraví. Právě tuto problematiku otevřel Club České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP), kde se odborníci zaměřili na skutečnou roli probiotik v moderní medicíně.