Rakovina

Ačkoliv moderní medicína nabízí stále lepší možnosti, jak mnoha onkologickým onemocněním předcházet nebo je zachytit v zárodku, velká část populace je nevyužívá. V rozhodující chvíli totiž často zastaví podvědomé mechanismy a obavy. Odpověď na to, co nás skutečně brzdí v prevenci a včasné léčbě, neleží jen v ordinacích, ale především ve vlastní psychice. Podle předsedy psychoonkologické sekce ČOS ČLS JEP, začíná každé rozhodování v hlavě jako řada otázek, na které se těžko hledají jasné odpovědi: Půjdu tam? Nechám se vyšetřit? Přestanu kouřit? Ať už jde o vyšetření prostaty, mamografii nebo genetické testy, chování není čistě logické, ale „psycho-logické“ – ovlivněné emocemi a strachem z nejisté budoucnosti. Zatímco strach se často účinně používá k motivaci u primární prevence (strava, pohyb či prevence před sluncem), u sekundární prevence (screeningových programů) naopak odrazuje. Lidé mají obavy z negativních výsledků, bojí se samotného čekání a nechtějí žít s vědomím rizika či se vystavovat nutnosti přizpůsobení životního stylu.

Nemocnice Písek vykazuje velmi dobré výsledky v prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Vyplývá to z hodnocení screeningového programu kolorektálního karcinomu, které připravilo Národní screeningové centrum na základě preventivních vyšetření – koloskopií – provedených za rok 2025 v tuzemských zdravotnických zařízeních. Vycházelo přitom z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).

Onkologické onemocnění představuje zásadní změnu, která ovlivňuje doslova každý aspekt života nemocných i jejich blízkých. Již více než 40 let na tuto skutečnost reaguje psychoonkologie – dynamicky se rozvíjející obor, který poskytuje nezbytnou psychologickou podporu pacientům, jejich rodinám i samotným zdravotníkům. Vzhledem k rostoucímu výskytu rakoviny v populaci význam této disciplíny neustále stoupá a potřeba odborné pomoci bude i do budoucna významná. Hlavním cílem expertů a pacientských organizací proto zůstává jasná vize: zajistit, aby v náročném boji s nemocí a její psychickou zátěží nikdo nemusel zůstat sám.

Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové studie může totiž závažný případ onemocnění COVID-19 nebo chřipky s odstupem měsíců až let významně zvýšit riziko vzniku zhoubného nádoru plic.

Zájem o prevenci rakoviny kůže roste. V loňském roce bylo v preventivním programu zaměřeného na prevenci melanomu, který byl realizován ve vybraných Centrech prevence BENU, vyšetřeno lékaři 1 460 pacientů. Celkem 29 % z nich bylo doporučeno odborné vyšetření u dermatologa. Program se proto letos vrací, a to nově ve více městech během každého dubnového víkendu.

Kolorektální karcinom je druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění v České republice – hned po rakovině plic. Ročně si vyžádá více než 3 000 životů. Přitom patří mezi onemocnění, kterým lze včasnou prevencí účinně předcházet. Od letošního ledna mají navíc na hrazený screening nárok lidé už od 45 let.

Každý rok je v Česku zhruba 750 nových případů rakoviny děložního hrdla. Podle informací Národního screeningového centra ročně na tuto nemoc zemře až 300 žen. Loni se s touto diagnózou léčilo téměř 4200 klientek Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rakovinu děložního čípku způsobuje ve většině případů lidský papilomavirus (HPV), jenž může mít na svědomí i závažná onemocnění u mužů. Přenáší se kontaktem kůže a sliznic. Nejlepší ochranou je očkování, důležité jsou také preventivní prohlídky, které dokáží zachytit onemocnění v době, kdy je dobře léčitelné. Světový den boje proti HPV - 4. března tuto problematiku připomněl.

Rakovina prsu patří dlouhodobě mezi nejčastější zhoubná onemocnění žen v České republice. Data Národního screeningového centra ÚZIS ČR ukazují, že v posledních letech je u nás každoročně diagnostikováno přibližně 7 700 nových případů a až 1 700 žen na toto onemocnění každý rok umírá. Přestože se tato čísla mohou zdát vysoká, moderní medicína a systematická prevence výrazně zlepšují vyhlídky pacientek. U nádorů diagnostikovaných v prvním stadiu je pětileté relativní přežití 100 %, zatímco u čtvrtého stadia je to pouze 26 %.

Každý den se v České republice dozví někdo, že má rakovinu. Každý den se takto změní celý život, ne jen jeho, ale i všech, koho má rád. Začátkem března startuje znovu Tulipánový měsíc, který vyzývá veřejnost k viditelné podpoře lidí žijících s rakovinou. Vyzdobte v březnu své okno, svůj záhon, svou kancelář a řekněte nahlas: víme, že jste tady, jsme s vámi.

Rakovina prostaty je v ČR nejčastějším zhoubným nádorem mužů. Podle dat Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS ČR) každý rok onemocní tímto nádorem téměř 8 200 mužů a přibližně 1 500 z nich na toto onemocnění umírá. Při včasném záchytu je však nemoc velmi dobře léčitelná.