Vývoj dítěte

Světový den sluchu oslavilo také Centrum pro dětský sluch Tamtam. V souladu s kampaní vyhlášenou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) byl letošní program zaměřený na téma Z komunit do školních tříd: Péče o sluch pro všechny děti.  Ať dítě vyrůstá ve slyšící či neslyšící rodině, v české, ukrajinské, romské či jakékoliv jiné komunitě, mělo by mít stejný přístup k péči o sluch. Cílem je prevence ztráty sluchu a zajištění včasné diagnostiky a péče pro děti, které mají se sluchem problémy. Tomu může významně pomoci také mezioborová spolupráce.

Fakultní nemocnice Brno poskytuje v České republice komplexní léčbu rozštěpových vad obličeje ve specializovaném Centru pro léčbu rozštěpů obličeje (CLRO). Centrum bylo ustanoveno k 1. červenci 2019 a navázalo na zkušenosti v oblasti léčby a dispenzarizace rozštěpových vad, kterým se odborníci ve FN Brno systematicky věnují již od roku 2005. Vznik Centra pro léčbu rozštěpů FN Brno iniciovala MUDr. Jitka Vokurková, Ph.D., která patří mezi největší specialisty oboru plastické chirurgie. Operativě dětských rozštěpových vad se věnuje déle než čtyřicet let.

Dítě není malý dospělý. Od prvního kontaktu se světem se vyvíjí psychicky i fyzicky a buduje si nejen vlastní osobnost, ale i imunitu. Pokožka, nejviditelnější bariéra vůči vnějšímu světu, nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost. Je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a péči na všech úrovních. Například i nevhodně zvolené kosmetické nebo prací prostředky mohou odstartovat vleklé potíže či alergie. Svědčí o tom nárůst dětí s atopickou dermatitidou, které tvoří až pětinu klientů dětských lékařů.

Nezisková organizace Nevypusť duši představuje novou kampaň zaměřenou na podporu otevřené a citlivé komunikace mezi dospělými a dětmi. Reaguje tím na skutečnost, že až 70 % dětí se bojí říct si o pomoc při prožívání duševních obtíží. Odborníci a odbornice z organizace vytvořili sadu karet, která pomáhá dospělým naslouchat dětem.

Během posledních desítek let se Česká republika stala jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o předčasně narozené novorozence na světě. Předčasně se u nás narodí 7 200 novorozenců, což se rovná necelým 7 % porodů. V prvním měsíci života pak zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě z 200 sledovaných zemí. V dalším posunu zdravotní péče pomáhají neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni, ale i digitální technologie. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V Česku trpí nezjištěnou oční vadou každé dvanácté dítě ve věku čtyř let. Za alarmující skutečnost nemůže pouze pandemie , ale podceňování pravidelných preventivních prohlídek. Dokážou odhalit nejen klasické oční poruchy, ale také vady, které dítě ani dospělý nemusí při běžných činnostech registrovat.

Také letos r. 2021 je možné získat příspěvek na pohybové a sportovní aktivity v kroužcích, spolcích nebo v klubech. Jde o jeden z nejoblíbenějších benefitů Všeobecné zdravotní pojišťovny pro její klienty – v minulém roce o něj zažádalo přes 231 tisíc lidí a pojišťovna jim vyplatila více než 163 milionů korun. Sport a zdravý pohyb vnímá VZP jako velmi důležitou prevenci nejen proti obezitě a diabetu, ale i dalším nemocem. Očekává, že o příspěvky bude největší zájem právě v této době, kdy probíhají nábory nových členů do sportovních klubů.

 S těžkou kombinovanou imunodeficiencí se v České republice narodí několik dětí ročně. Její včasný záchyt je klíčový nejen pro možnost nasazení včasné efektivní léčby, ale také jako prevence velmi závažných komplikací, které mohou takto postižené dítě potkat po běžném očkování. I proto rodiče čím dál častěji nechávají své děti vyšetřit testem s názvem TREC a KREC, který těžkou poruchu imunity dokáže odhalit. „Míříme k tomu, že se stane součástí novorozeneckého screeningu. Otázkou není zda, ale kdy,“ říká Mgr. Jan Ištvánek, Ph.D., vedoucí laboratoře forenzní a lékařské genetiky AeskuLab Brno, který rovněž stojí za vývojem testu.

Dětský organismus se od dospělého liší v několika směrech, obzvláště v imunitním systému. Nezkušenost dětské imunity způsobuje, že jsou děti častěji nemocné, ale podílí se i na určitých odlišnostech v průběhu nemocí. Každý dětský lékař ví, že dítě není zmenšeninou dospělého člověka. Novorozenci, kojenci, batolata, předškoláci disponují tzv.  naivním imunitním systémem. Před narozením získávají děti protilátky přímo z těla matky, následně z mateřského mléka. Během dalšího vývoje a růstu dítěte tato zásoba mizí a dětský organismus si své protilátky musí tvořit sám. Dětská imunita je slabší než obranyschopnost dospělého, na některé podněty reaguje přehnaně. Odlišnost dětského imunitního systému od imunity dospělých způsobuje, že se u těchto skupin liší také průběh řady nemocí.