Projevy chřipky

Pár dní v posteli, nebo závažné respirační onemocnění, se kterým lze snadno skončit v nemocnici, i to může být chřipka. Virus, se kterým se každoročně potkají miliardy lidí po celém světě. Ale u 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5 milionů má podle odhadů vážný průběh. V ČR na její následky zemře každý rok asi 1 500 lidí, a přesto proočkovanost zůstává na pouhých 7 %.

Horečka přitom sama o sobě není nemocí – je to příznak, doprovodný jev toho, že se v organismu začalo něco dít a imunitní systém nastartoval obranu. Patří však k největším obavám rodičů a mezi nejčastější důvody k nočním výjezdům na dětskou pohotovost.

Letošní podzim opět přinesl virová onemocnění, která se projevují kašlem, rýmou i zvýšenými teplotami. ČR v těchto týdnech zažívá další podzimní vlnu respiračních infekcí. COVID-19 znovu nabírá na síle a chřipka se postupně rozbíhá. Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo letos zaznamenáno téměř 48 000 případů COVIDu-19 a odborníci očekávají, že čísla ještě porostou. Hygienické stanice zároveň hlásí vzestup chřipkových onemocnění, zejména u dětí do pěti let. Kombinace obou infekcí tak opět zatěžuje domácnosti, ordinace i nemocnice. Jak ale jednoznačně rozeznat, zda jde o chřipku, COVID-19, nebo běžné nachlazení?Podzimní nachlazení, chřipka i COVID-19 mají podobné příznaky, ale mohou mít rozdílné následky. Z odpovědného přístupu, testování a včasné návštěvy lékaře mohou těžit všichni – pacienti, jejich okolí i zdravotní systém.

Ačkoliv chřipka i COVID-19 jsou vysoce nakažlivá virová onemocnění a projevují se velice podobně, rozdíly jsou zejména v možných komplikacích a důsledcích. Až několik let po prodělání COVIDu-19 lze pociťovat symptomy zvané souhrnně jako postcovidový syndrom, což u chřipky není. Těžkému průběhu obou nemocí lze předejít očkováním.

Na následky chřipky u nás každoročně zemře až 2 000 lidí. Míra proočkovanosti proti ní se přitom dlouhodobě pohybuje jen kolem 5 %. Přistupuje rovněž tendenci nemoc ‚přecházet‘ a ukončovat léčbu a klidový režim předčasně. Odborníci však varují, že chřipkové onemocnění může mít v takových případech mnohem závažnější průběh. Hrozí například zánět srdečního svalu, který může skončit až nutností transplantace srdce. Nepříjemným komplikacím lze přitom snadno předcházet pomocí preventivních zákroků.

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně COVID-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s COVID-19 v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době pandemie dokonce obávají o svoje psychické zdraví (zaznělo na 15. kongresu primární péče v září 2021 v Praze pod názvem Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?).

Z klinických studií vyplývá, že onemocnění COVID-19 má u většiny pacientů mírný průběh, přibližně u 5 % případů je však průběh závažný s obrazem akutního respiračního selhání, septického šoku a multiorgánového selhání. Poškození ledvin u pacientů s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je poměrně časté, s projevy od mírné proteinurie (přítomnosti bílkoviny v moči) až po akutní selhání ledvin. Ze zkušeností z Evropy a USA více jak 40 % pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, má abnormální laboratorní parametry reflektující ledvinné funkce. Akutní selhání ledvin se vyskytuje u 20–40 % kriticky nemocných pacientů, 20 % vyžaduje náhradu jejich funkce dialýzou. Je známo, že poškození ledvin u pacientů s takto těžkým průběhem onemocnění COVID-19 je negativním prognostickým ukazatelem.