Játra - onemocnění

Salmonelóza, úplavice či různé virové gastroenteritidy a také žloutenka. Nemoci takzvaných špinavých rukou. Pomáhá proti nim nejen dodržování hygienických návyků, ale třeba u hepatitidy A i očkování. Právě na něj Všeobecná zdravotní pojišťovna v loňském roce přispěla 37 tisícům dospělých a 49 tisícům dětí. Oproti roku 2024 o něj vzrostl zájem trojnásobně a částka vyplacená z fondu prevence dosáhla téměř 68 milionů korun. O rok dříve přitom nedosáhla 21 milionů korun, kdy o příspěvek požádalo přes 28 tisíc klientů.  Tiskovou zprávu pojišťovna vydává pří příležitosti Mezinárodního dne hygieny rukou.

Světový den zdraví jater upozorňuje každoročně na význam prevence a včasného odhalení jaterního onemocnění. Játra zvládnou každý den stovky úkolů, bez kterých se lidské tělo neobejde. Jejich onemocnění však často probíhají bez nápadných příznaků, a proto bývají zachycena až v pokročilejších stadiích. Podle novějších studií trpí metabolicky podmíněným steatotickým onemocněním jater (MASLD) celosvětově přibližně 38 % dospělých.

Světový den obezity každoročně připomíná, že obezita zásadním způsobem ovlivňuje fungování celého organismu. Tento zdravotní stav patří mezi hlavní faktory rozvoje metabolických poruch, které vedou k nadměrnému ukládání tuku v játrech. Proces, dnes označovaný jako ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí (MASLD), patří k nejčastějším chronickým onemocněním jater a jeho výskyt celosvětově roste.

Suchý únor je především výzvou spojenou s alkoholem. Čím dál častěji se ale ukazuje, že přínos tohoto „měsíce bez alkoholu“ sahá mnohem dál než jen k omezení pití alkoholu. Játra totiž dnes nezatěžuje pouze alkohol, ale i nadbytek tuků a cukrů, obezita i sedavý způsob života. Dnes se o ztukovatění jater otevřeně a stále častěji mluví jako o tiché epidemii moderní doby.

Akutní intermitentní porfyrie (AIP) patří mezi vzácná geneticky podmíněná onemocnění, která mohou mít dramatický průběh, pokud nejsou včas rozpoznána. Přestože by podle epidemiologických odhadů mohlo v České republice žít zhruba 300 pacientů s touto poměrně vzácnou nemocí, diagnózu má v současnosti stanoveno jen kolem 50 z nich. Mnoho nemocných tak o své zdravotní časované bombě dlouhodobě neví, dokud se neprojeví v plné síle – náhlé prudké atace, která může ohrozit na životě.

Většinou se játra spojují hlavně s detoxikací, ale zásadní úlohu mají v celkovém zdraví organismu. Tento „tichý motor“ těla zvládá až stovky úkolů denně, a na jeho kondici závisí rovnováha celého organismu. Pravidelný pohyb je přitom jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších způsobů, jak udržet játra v dobré formě.

Jídlo je lék – tak zní motto letošního Světového dne zdraví jater. Zdůrazňuje, že správná výživa je jedním z nejsilnějších nástrojů v prevenci a léčbě jaterních onemocnění. Každé sousto, které sníme, má totiž dopad nejen na naši hmotnost, ale i na zdraví jater. Proto je důležité dbát na to, co si každý den pokládáme na talíř.

Pokud by se roční spotřeba alkoholu rozdělila mezi všechny obyvatele České republiky, včetně novorozenců a seniorů, připadlo by na každého 9,4 litru čistého alkoholu. Tento údaj řadí ČR mezi největší konzumenty alkoholu ve světě, což se nevyhnutelně odráží i na zdraví populace: každý den je v ČR hospitalizováno průměrně 12 lidí kvůli onemocnění jater způsobenému alkoholem, a dalších pět lidí mu podlehne. Zapojit se do osvětové akce Suchej únor je proto skvělou příležitostí, jak játrům dopřát potřebný odpočinek a zjistit, jak tělo zvládá život bez alkoholu.

Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím už i patří. Ale mimo přechodného pocitu štěstí má také nežádoucí dopad na organismus.  U příležitosti každoroční akce suchého února je dobré si připomenout, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně. Ale výskyt není to jediné. Onemocnění je zrádné pro obtížnou diagnostiku. Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90 % a počet zemřelých o 65 %. Naopak je třeba zvýšit nejen počet diagnostikovaných na 90 %, ale i léčbu chronicky nemocných na 80 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient. Statistiky prozrazují, že je v ČR ročně objeveno cca 800-1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie COVIDu-19 i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci.