Játra - onemocnění

Světové dny zdraví hrají důležitou roli při zvyšování povědomí o závažných zdravotních problémech a jejich prevenci. To je i případ Světového dne jater, jehož cílem je informovat veřejnost o důležitém orgánu, jeho vlivu na celkové zdraví i jaterních nemocech. Játra hrají v těle zásadní roli a pokud nepracují správně, ovlivňuje to celkový zdravotní stav organismu. Velmi negativní vliv na ně má nevhodný životní styl, nedostatek pohybu a přejídání. Nelze vinit pouze účinek alkoholu.

Játra jsou jedním z nejdůležitějších orgánů v našem těle - detoxikují, ovládají metabolismus a ukládají živiny. Nesprávná funkce má vážné důsledky pro zdraví. Nemocná játra se však dlouho neprojevují, proto je dobré znát příznaky, které na poruchu upozorňují.

Každý rok Světový den zdraví jater zvyšuje povědomí veřejnosti o významu jater. Játra jsou druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším. Vykonávají až 500 životně důležitých funkcí– hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a ukládání živin. Jakýkoli problém s játry proto může mít zásadní vliv na správnou činnost celého organismu a způsobit vážné zdravotní potíže. Onemocněním jater aktuálně trpí miliony lidí na celém světě. Světový den zdraví jater je proto ideální příležitostí, jak upozornit na důležitost zdravého životního stylu, jako je pravidelný pohyb, vyvážená strava či vyhýbání se alkoholu.

Játra – druhý největší orgán našeho těla je po mozku také druhý nejsložitější. V trávicím systému hrají nezastupitelnou roli a není možné bez nich přežít. Játra jsou však také orgánem, který se může snadno poškodit. Zvyšování povědomí o onemocnění jater a o tom, jak o ně pečovat, je cílem Světového dne jater (19. duben).  

Játra jsou pro organismus naprosto nezastupitelná. Dají se přirovnat k velmi složité chemické továrně, ve které probíhají stovky reakcí současně. Jsou centrem mnoha metabolických procesů a látkové výměny téměř všech živin potřebných pro tělo. Játra zajišťují detoxikaci organismu, usnadňují trávení a hrají důležitou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. V neposlední řadě jsou důležitá i pro imunitu – vytvářejí látky, které pomáhají imunitnímu systému bojovat s infekcemi.

I v době koronavirové zůstávají podle dat Světové zdravotnické organizace WHO celosvětově druhým největším „zabijákem“ mezi infekčními nemocemi (hned po tuberkulóze) virové hepatitidy typu B a C. Podle údajů WHO je virovou hepatitidou B (VHB) anebo virovou hepatitidou C (VHC) v současnosti na Zemi nakaženo 325 milionů lidí. WHO odhaduje, že ve skutečnosti jich s ohledem na velké množství neidentifikovaných pacientů může být i více než 500 milionů. Z tohoto počtu každý rok v důsledku svého onemocněni umírá 1,5 mil. pacientů. Světový den hepatitid 28. července – výročí narození MUDr. Barucha Blumberga, objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny, připomíná tuto problematiku naší i světové veřejnosti. Nemocných hepatitidou opět mírně přibývá. Mezi roky 2018 a 2019 to byl nárůst přes 600 pacientů. Nejvíce klientů VZP trápí chronická hepatitida, kterou vloni mělo 10 386 nemocných. Náklady na její léčbu v roce 2019 byly 909,6 milionu Kč. VZP zveřejňuje tyto údaje rovněž při příležitosti Světového dne hepatitidy.

Náklady na léčbu klientů VZP, kteří trpí některým z druhů hepatitidy, dramaticky rostou. V loňském roce za ně pojišťovna zaplatila už tři čtvrtě miliardy korun. Za pět let tak výdaje na léčbu hepatitidy stouply o 150 %. To je způsobeno zejména tím, že pacientům jsou k dispozici stále účinnější moderní léky. Proti některým typům žloutenky je navíc možné se nechat očkovat a VZP na očkování přispívá až 500 korun. Pojišťovna na to upozorňuje při příležitosti Světového dne hepatitidy – 28. 7. 2018.

Virová hepatitida typu C (HCV) je záludné a velice vážné onemocnění, které může i desítky let probíhat s minimálními příznaky. Svým nositelům téměř ve všech případech přivodí fibrózu a mnohým i cirhózu jater, v nejhorším případě selhání jater nebo hepatocelulární karcinom, které mohou bez transplantace vést až ke smrti.

Nemoci jater patří celosvětově k nejčastějším onemocněním a na kvalitu života jednotlivce mají nemalý vliv. Jako u všech ostatních onemocnění i v tomto případě je nejdůležitější zjistit rozvíjející se onemocnění včas a okamžitě zahájit léčbu, případně nastavit režimová opatření. Zlatým standardem v diagnostice jaterních onemocnění je biopsie, která je ale pro pacienta velmi nepříjemná a lidé se jí proto často snaží vyhnout. Novinkou v oblasti diagnostiky je krevní test ELF™, který určí stupeň poškození jater z jediné kapky krve, bez bolestivého zásahu do organismu.