Játra - onemocnění

Světový den zdraví jater upozorňuje každoročně na význam prevence a včasného odhalení jaterního onemocnění. Játra zvládnou každý den stovky úkolů, bez kterých se lidské tělo neobejde. Jejich onemocnění však často probíhají bez nápadných příznaků, a proto bývají zachycena až v pokročilejších stadiích. Podle novějších studií trpí metabolicky podmíněným steatotickým onemocněním jater (MASLD) celosvětově přibližně 38 % dospělých.

Světový den obezity každoročně připomíná, že obezita zásadním způsobem ovlivňuje fungování celého organismu. Tento zdravotní stav patří mezi hlavní faktory rozvoje metabolických poruch, které vedou k nadměrnému ukládání tuku v játrech. Proces, dnes označovaný jako ztukovatění jater spojené s metabolickou dysfunkcí (MASLD), patří k nejčastějším chronickým onemocněním jater a jeho výskyt celosvětově roste.

Suchý únor je především výzvou spojenou s alkoholem. Čím dál častěji se ale ukazuje, že přínos tohoto „měsíce bez alkoholu“ sahá mnohem dál než jen k omezení pití alkoholu. Játra totiž dnes nezatěžuje pouze alkohol, ale i nadbytek tuků a cukrů, obezita i sedavý způsob života. Dnes se o ztukovatění jater otevřeně a stále častěji mluví jako o tiché epidemii moderní doby.

Akutní intermitentní porfyrie (AIP) patří mezi vzácná geneticky podmíněná onemocnění, která mohou mít dramatický průběh, pokud nejsou včas rozpoznána. Přestože by podle epidemiologických odhadů mohlo v České republice žít zhruba 300 pacientů s touto poměrně vzácnou nemocí, diagnózu má v současnosti stanoveno jen kolem 50 z nich. Mnoho nemocných tak o své zdravotní časované bombě dlouhodobě neví, dokud se neprojeví v plné síle – náhlé prudké atace, která může ohrozit na životě.

Většinou se játra spojují hlavně s detoxikací, ale zásadní úlohu mají v celkovém zdraví organismu. Tento „tichý motor“ těla zvládá až stovky úkolů denně, a na jeho kondici závisí rovnováha celého organismu. Pravidelný pohyb je přitom jedním z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších způsobů, jak udržet játra v dobré formě.

Jídlo je lék – tak zní motto letošního Světového dne zdraví jater. Zdůrazňuje, že správná výživa je jedním z nejsilnějších nástrojů v prevenci a léčbě jaterních onemocnění. Každé sousto, které sníme, má totiž dopad nejen na naši hmotnost, ale i na zdraví jater. Proto je důležité dbát na to, co si každý den pokládáme na talíř.

Pokud by se roční spotřeba alkoholu rozdělila mezi všechny obyvatele České republiky, včetně novorozenců a seniorů, připadlo by na každého 9,4 litru čistého alkoholu. Tento údaj řadí ČR mezi největší konzumenty alkoholu ve světě, což se nevyhnutelně odráží i na zdraví populace: každý den je v ČR hospitalizováno průměrně 12 lidí kvůli onemocnění jater způsobenému alkoholem, a dalších pět lidí mu podlehne. Zapojit se do osvětové akce Suchej únor je proto skvělou příležitostí, jak játrům dopřát potřebný odpočinek a zjistit, jak tělo zvládá život bez alkoholu.

Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím už i patří. Ale mimo přechodného pocitu štěstí má také nežádoucí dopad na organismus.  U příležitosti každoroční akce suchého února je dobré si připomenout, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně. Ale výskyt není to jediné. Onemocnění je zrádné pro obtížnou diagnostiku. Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90 % a počet zemřelých o 65 %. Naopak je třeba zvýšit nejen počet diagnostikovaných na 90 %, ale i léčbu chronicky nemocných na 80 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient. Statistiky prozrazují, že je v ČR ročně objeveno cca 800-1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie COVIDu-19 i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci.

Zvýšené hodnoty jaterních testů objevující se dlouhodobě bez jiných příznaků jsou vždy podezřelé a alarmující. Nutno vždy zjistit, zda do počátku 90. let nebyl nějaký kontakt s krví formou transfúze, tetovacích jehel nebo např. jednorázového užití drogy injekcí. Záhadné výkyvy jaterních testů byly dokonce např. vyřešeny až po 35 letech od porodu císařským řezem, kdy se žena  během porodu nakazila žloutenkou C. Nemoc naštěstí byla zaléčena. Ale ne každý příběh končí dobře.