Nemoci a jejich příznaky
Selhání srdce přibývá, je nutná následná péče
Srdeční selhání je jednou z nejčastějších příčin hospitalizace u lidí nad 60 let, případů v ČR přibývá. Návrat pacientů z nemocnice je pro ně často velmi náročný. Se zdravotním stavem s určitým omezením se musí naučit žít, jinak riskují jeho zhoršení a další hospitalizaci. Kardiologové proto v rámci projektu Znovu do života nově zkoušejí formu péče, která má nemocným lidem pomoci kritické období po návratu z nemocnice překlenout. V rámci měsíčního programu se tak pacientům dostává rehabilitace, psychologické podpory, vzdělávání v oblasti sebepéče s ohledem na dané onemocnění nebo možností sociální podpory. Od projektu si autoři slibují zejména zkrácení času návratu pacientů do běžného života a také snížení rizika jejich další hospitalizace. Do budoucna by se pak podobná následná péče měla stát standardem.
„Hlavním cílem projektu je nabídnout pacientům se srdečním selháním po ukončení pobytu v nemocnici možnost komplexní intenzivní rekondice, díky které získají určitý přechodový stupeň mezi hospitalizací a domácí péčí. Tím dojde ke snížení rizika jejich opětovné hospitalizace,“ říká primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, který je autorem projektu. Propuštění pacienti podle něj totiž nejsou natolik nemocní, aby nadále zůstávali v nemocnici, ale zároveň často potřebují poměrně intenzivní péči, která je pro ně příliš drahá a pojišťovny ji nehradí. O péči a vzdělávání se postarají vyškolení zdravotničtí pracovníci, kteří za pacienty dojíždí.
„Lidé se srdečním selháním jsou většinou omezení ve výkonnosti nebo pohybu, s čímž se jim snažíme pomoci intenzivní rehabilitací. Také je vzděláváme o chorobě jako takové, aby se s ní naučili co nejrychleji žít a mohli se alespoň přiblížit k životu před hospitalizací. Případně aby věděli, kde si říct například o pomoc v domácnosti. Pracovat musíme i s rodinami pacientů, pro které je situace také nová a obtížná,“ říká kardioložka z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, která se na projektu Znovu do života také podílí. Její slova potvrzují i sami pacienti, kteří se v této situaci ocitli. Vlastní zkušenost připojuje i ředitelka pacientské organizace Znovu do života, která se na projektu podílí, a která sama před několika lety prodělala srdeční zástavu.
V současné době probíhá pilotní část projektu a autoři plánují zařadit celkem deset pacientů. Náklady spojené s následnou péčí mají pacienti z 80 % hrazeny od pacientské organizace, což pacienti velmi oceňují. Kompletní zhodnocení projektu proběhne do konce roku, ale už nyní je patrné, že podobná péče by měla být dostupná i pro další pacienty se srdečním selháním. Prozatím je projekt omezen pouze na jedno pracoviště a na vybraných pacientech se ověřuje, zda je podobná intervence vůbec proveditelná. Do budoucna by samozřejmě bylo ideální, kdyby se tento rekondiční program stal běžnou součástí péče pro pacienty se srdečním selháním. K tomu však bude potřeba spolupráce všech kardiologických pracovišť, a především zdravotních pojišťoven.
Odborníci odhadují, že v Česku žije asi 330 000 pacientů se srdečním selháním, každoročně navíc přibližně 40 000 lidí přibude. Do roku 2030 tak kardiologové předpokládají, že v Česku budou léčit asi 450 000 nemocných. Na projektu Znovu do života se vedle Všeobecné fakultní nemocnice podílí také společnost Boehringer Ingelheim. Dle TZ
www.mavepr.cz
