Ateroskleróza

Pátek 8. prosince 2023 je přesně 15 let od chvíle, kdy v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) proběhl první zákrok náhrady aortální chlopně metodou TAVI. Zákrok pomocí TAVI zvyšuje kvalitu života a prodlužuje délku života u pacientů s degenerativně zúženou chlopní. Oproti klasické kardiochirurgické operaci je TAVI šetrnější a méně invazivní zákrok, při kterém je pomocí katetrů nová chlopeň dopravena do srdce tepnou v třísle. Pacient tak může jít po pár dnech domů. Přestože u nás ročně probíhá kolem 1700 zákroků ve 14 centrech po celé republice, mnoho pacientů o této možnosti často neví. Zákrok plně hradí zdravotní pojišťovny.

Srdeční infarkt je závažná událost, která člověku změní život. Přestože ho většina lidí díky moderním lékařským postupům přežije, neznamená to, že mají vyhráno. Pacient, který jej prodělal, se stává vysoce rizikovým z hlediska opakování příhody nebo vzniku dalších srdečně-cévních komplikací. Tato událost by proto měla odstartovat životní změny, které těmto rizikům zabrání. Přibližně 1 z 5 osob, které prodělaly infarkt, je totiž do pěti let znovu hospitalizována kvůli druhému infarktu. Na pomoc a podporu pacientů se srdečně-cévními chorobami byla nedávno založena také Česká aliance pro kardiovaskulární onemocnění.

Češi mají problém s vysokým cholesterolem. Hodnoty přesahující jeho zdravou hranici trápí totiž skoro 70 % lidí₁, kteří o problému často nevědí, a pokud ano, tak s ním ani nic nedělají. Zvýšená hladina cholesterolu však může vést ke vzniku krevních sraženin a následně k srdečnímu infarktu či mozkové mrtvici. Cholesterol zvyšuje zejména nezdravý životní styl – časté stravování ve stáncích rychlého občerstvení, přejídání, konzumace alkoholu, kouření a nedostatek pohybu. Přitom často stačí jen upravit jídelníček, začít se hýbat a zanechat kouření. Pozor proto na blížící se vánoční svátky!

Bolestí břicha, nevolností, pocitem tuhé čelisti, pálením na hrudi nebo bolestí konečků prstů – i takto netypicky se může podle kardiologů projevovat infarkt. Diagnózu si každoročně vyslechne přibližně 15 tisíc Čechů. Pro přežití pacienta a minimalizaci následků je nejdůležitější včasný zásah lékařů. Roli hraje každá minuta. Až polovina lidí přitom do nemocnice přijede pozdě, protože příznaky infarktu podcení. Kardiologové na problematiku upozorňují na svém 30. výročním sjezdu  v Brně ve dnech  8.- 10. května 2022.

Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem – to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období „přeje“ více než zbytek roku. Podle českých kardiologů se většina lidí na infarkt připravuje celá léta svým životním stylem – zima problém „jen“ umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.

Vysoký cholesterol nesouvisí jen s nezdravou stravou a vyšším věkem. Podle odborníků si lidé na potíže spojené s cholesterolem zadělávají mnohem dříve. Následkem jsou infarkty a mrtvice, které se podle odborníků objevují stále častěji už u čtyřicátníků. Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza – postupné ucpávání a zužování cév cholesterolem, které dokáže zkrátit život a zdaleka se netýká jen seniorů.

Lékovou ePoradnu pro pacienty na antikoagulační léčbě otevírá společný projekt pacientů a odborníků Rychlé srdce (www.rychlesrdce.cz). Na dotazy zdarma odpovídají zkušení kliničtí farmaceuti. Pacienti mohou pokládat jakékoliv otázky týkající se jejich farmakoterapie (léčba léky). Na lékovou ePoradnu, jíž několik let provozuje nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú., se mohou obracet s dotazy o léčbě pacientů i jejich ošetřující lékaři. Pacientům i lékařům stačí vyplnit webový formulář, který je dostupný buď ze stránek projektu Rychlé srdce anebo ze stránek Průvodce pacienta.

V roce 2020 se léčilo s infarktem 8 739 klientů VZP, o 9 % méně než v roce předchozím. Data mohou být do jisté míry ovlivněna i pandemickou situací, kdy se pacienti v některých případech mohli obávat návštěvy lékaře i v případě potíží. Celkově se ale v posledních letech počet pacientů s infarktem opravdu snižuje. Nemoci srdce sice stále patří v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí, i tento ukazatel se ale v posledních letech lepší. Z dat VZP vyplývá, že počet úmrtí hospitalizovaných pacientů s infarktem myokardu za posledních deset let klesl o čtvrtinu.

Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už téměř 300 tisíc. Vinou je i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání. Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky, zejména u pacientů již trpícími kardiologickými onemocněními.

Konec října Světovým dnem mrtvice se upozorňuje na problematiku. Doplňují ji i údaje VZP. Nemoci oběhové soustavy jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Mezi nimi mají hned po ischemické chorobě srdeční na svědomí nejvíce životů cévní mozkové příhody. Při cévní mozkové příhodě, která bývá laicky označována též jako mrtvice, je přerušen průtok krve mozkem. Důvodem je ucpání mozkové cévy sraženinou nebo její prasknutí.