Dlouhověkost

Demografická data mluví jasně: česká společnost stárne a systém péče se musí změnit. Vedle zdravotnictví proto stále větší roli přebírá sociálně-zdravotní pomezí, které pomáhá pacientům zvládnout návrat do běžného života. Už dnes tvoří osoby starší 65 let více než pětinu obyvatel České republiky a podle projekcí Českého statistického úřadu by kolem roku 2050 mohli senioři představovat až třetinu populace.

Rok 2026 potvrzuje to, o čem se ještě před pár lety mluvilo jen v odborných kruzích: věk podle data narození přestává být rozhodující. Mnohem důležitější je biologický věk – tedy skutečný stav organismu, jeho hormonální rovnováha, schopnost regenerace a odolnost vůči zánětům a chronickým onemocněním.

Stáří bývá často spojováno s nemocemi, bolestí a úbytkem sil, o kvalitě života však nerozhoduje rok narození. Moderní geriatrie dokazuje, že i vyšší věk může být obdobím aktivity, soběstačnosti a důstojnosti. Právě na to upozorňuje lékařka z brněnské SurGal Clinic, která u příležitosti Dne seniorů připomíná význam prevence, rehabilitace a komplexního přístupu k péči o starší generaci.

Pohyb je bezesporu jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence. Snižuje riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, zlepšuje psychickou pohodu a prodlužuje období života ve zdraví. Přesto se fyzická aktivita v běžné praxi často zužuje na jedinou metriku: počet denních kroků. Konkrétní číslo deset tisíc se stalo téměř univerzálním symbolem zdravého životního stylu.

Koncem května 2025 byla uspořádána studentská konference s nosným tématem stárnutí pod názvem „Ještě máme čas“, odpovídající věku přednášejících.
Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče CELLO FHS UK, dala zde možnost studujícím prezentovat svá sdělení, dojmy i zkušenosti.

Pravidelný pohyb chybí dle aktuálních statistik polovině Čechů. A i u těch, kteří se hýbou, by frekvence mohla být vyšší. Když k tomu připočteme sedavé zaměstnání, všudypřítomný stres a nedostatek spánku, je jasné, že na dlouhý život ve zdraví dosáhne jen málokdo. Právě fyzická aktivita je přitom jedním ze základních předpokladů si stáří užívat naplno. Jaro je vhodnou příležitostí začít s pohybem.

Hlavní řídící jednotka nervové soustavy – lidský mozek je pozoruhodný orgán. Zpracovává veškeré informace, se kterými se denně setkává, zajišťuje pohyb, smyslové vnímání a myšlení. Zároveň má na starosti srdeční činnost, regulaci vnitřních orgánů i emoce. Mezi jeho nejdůležitější části patří mozková kůra zodpovědná za vědomí člověka, mozeček, a především mozkový kmen, který řídí základní životní procesy, jako je tep a dýchání. Pomocí elektrických impulzů a chemických signálů jednotlivé informace posílá do těla.

Vědci ze skupiny Signal Analysis, Modelling, and Interpretation Group na Fakultě elektrotechnické ČVUT pod vedením doc. Jana Rusze se významně podílejí na aktuálně probíhajícím populačním průzkumu stárnutí v České republice. Jedná se o 10. vlnu mezinárodního projektu SHARE – 50+ v Evropě, který je zaměřený na sběr dat týkajících se procesu stárnutí v populaci starší padesáti let. Účastní se ho více než 4000 respondentů z celé republiky.

Průzkumy ukazují, že ještě před sto lety byla v Česku střední délka života přibližně o 30 let nižší než dnes. Dle předběžných údajů ČSÚ tak v roce 2023 dosahovala u mužů 77 let, u žen pak 83. Data však říkají i to, že tři čtvrtiny lidí starších 65 let trpí dlouhodobými nemocemi i různě závažnými zdravotními problémy. Otázka tedy zní – jak se dožívat vysokého věku ve zdraví a kondici? Odpověď je v podstatě snadná – pěstovat zdravé vztahy, dostatečně spát, hýbat se, a především neházet vinu jen na genetiku. Právě ta totiž k dlouhověkosti dle řady výzkumů přispívá méně, než si myslíme.