Lymeská borelióza
Aktivita klíšťata je téměř na vrcholu. Údaje Státního zdravotního ústavu ukazují, že právě v červenci, srpnu a září se objevuje nejvíce případů klíšťové encefalitidy. Například v roce 2019 zaznamenali hygienici 55 % případů klíšťové encefalitidy právě v těchto třech měsících. Sezóna klíšťat bude vrcholit v následujících týdnech. V roce 2020 to bylo 60 % a loni dokonce 70 %. Apel na prevenci a ochranu je nyní velice aktuální. U klíšťové encefalitidy je jediná spolehlivá cesta, jak se onemocnění bránit, očkování. Bez ohledu na sezónu je možné očkovat se celý rok.
Klíšťata patří spolu s komáry k nejčastějším přenašečům nemocí nazývaných antropozoonózy. Počet pacientů postižených některou z těchto nemocí, jež jsou přenášeny hmyzem, se v České republice vlivem změny klimatu každým rokem zvyšuje. Některou z infekcí, k nimž patří virová klíšťová meningoencefalitida, lymská borelióza, ehrlichióza nebo babezióza, přenáší přibližně každé čtvrté klíště. Lze se jimi nakazit i opakovaně, protože proti borelióze nikoho z více důvodů imunita nechrání. U klíšťové meningoencefalitidy dochází k postupnému poklesu ochranných protilátek. Klíšťovou encefalitidou se lze nakazit i z tepelně nezpracovanými mléčnými výrobky krav a koz. Čím déle klíště saje, tím větší je riziko infekce. Prodlužování léčby antibiotiky při léčbě lymské boreliózy je neefektivní - to vše dle vyjádření neurologů prof. MUDr. Martina Bojara a MUDr. Jana Martina Stránského z Polikliniky Národní v Praze.
Většina z nás se před rizikem chycení klíštěte chrání převážně v období letních prázdnin. Hlavní sezóna výskytu klíšťat je ale na jaře a na podzim. Při vysokých teplotách zalézají klíšťata pod zem, naopak nejraději mají vlhko. Málo kdo ví, že začínají být aktivní již při 5° C.
Klíšťata a krevsající hmyz způsobují lidem a zvířatům nejen nepříjemné ranky na kůži, ale hrají i významnou roli v přenosu původců virových, bakteriálních a protozoárních onemocnění. Z infekcí, které jsou přenášeny klíšťaty, jsou např. lymeská borrelióza, klíšťová encefalitida, anaplazmóza, ehrlichióza, babesióza, Q horečka či tularémie. Např. v případě borreliózy jsou ročně hlášeny tisíce případů, klíšťové encefalitidy stovky. (Přesná čísla lze nalézt na webu Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz).
Zhoršení paměti, omezené či rozsáhlejší ochrnutí svalů končetin a jiných částí těla, častá unavenost nebo změny psychiky. I takové potíže může mít pacient nakažený klíšťovou encefalitidou (KE). Onemocnění, jež přenáší infikovaná klíšťata, hrozí nejenom v přírodě. Odborníci varují, že lidé na klíšťata narazí i ve městech. Jedinou účinnou prevencí je očkování. Až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika.
