Co víme o chřipce

Po letech poklesu nemocnosti se letos chřipka vrátila s plnou intenzitou. Očkování, které je v současnosti nejúčinnější ochranou proti této virové infekci, však v naší zemi využívá jen několik procent populace. Přestože Česká republika v proočkovanosti proti chřipce výrazně zaostává za ostatními západními zeměmi, prodej chřipkových vakcín se po poklesu v období pandemie oproti minulé sezóně opět zvýšil. Je to krátkodobý trend, nebo konečně zájem o prevenci?

Sezona respiračních nemocí se právě rozbíhá, nastoupila letos o něco dříve. V ordinacích přibývá nejen pacientů s těmito onemocněními, ale roste i počet lidí s COVIDEM-19. Co snižuje riziko nakažení? Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná důležitost prevence i očkování.

S příchodem podzimu a chladnějších dnů se neodvratně blíží nejen Vánoce, ale také chřipková sezóna, jak už bylo opakovaně řečeno. Zejména starším lidem se proto doporučuje v tomto období očkování proti chřipce, které je nejúčinnější prevencí proti tomuto nevyzpytatelnému onemocnění. K dispozici je několik druhů vakcín, které jsou určeny pro různé skupiny lidí. Moderní vakcíny již respektují například specifika stárnoucího organismu nebo obavu dětí z injekcí. 

Sanofi slaví rok od uvedení vakcíny Efluelda^® na trh.Jedná se o vysokodávkovou čtyřvalentní vakcínu proti chřipce. Určena je především pro seniory, kterým poskytuje účinnou ochranu před chřipkou a jejími závažnými komplikacemi. Od října lze vakcínu aplikovat i v Česku u praktického lékaře nebo v očkovacích centrech.

Ačkoliv chřipka i COVID-19 jsou vysoce nakažlivá virová onemocnění a projevují se velice podobně, rozdíly jsou zejména v možných komplikacích a důsledcích. Až několik let po prodělání COVIDu-19 lze pociťovat symptomy zvané souhrnně jako postcovidový syndrom, což u chřipky není. Těžkému průběhu obou nemocí lze předejít očkováním.

S rostoucím výskytem respiračních onemocnění a s nemocnými COVIDem-19 se již potýkají praktičtí lékaři. Chřipce a COVIDu-19 a zejména jejich komplikacím lze přitom účinně předcházet očkováním. Podle praktiků je na ně nejvyšší čas – než udeří sezóna respiračních nemocí naplno. Hlavně seniorům a rizikovým pacientům totiž hrozí vážnější zdravotní komplikace, které mohou vést k pobytu v nemocnici a v krajním případě až ke smrti. Odborníci doporučují aplikovat obě vakcíny zároveň.

S blížící se chřipkovou sezonou přichází i důležitá otázka ochrany před ní. Ačkoli je chřipka často podceňována, může představovat vážnou hrozbu pro zdraví zejména starších lidí a vést ke zbytečným hospitalizacím i úmrtím. Proto odborníci doporučují každoroční očkování právě na podzim – tedy ještě předtím, než v důsledku sychravého počasí a častějšího pobytu v uzavřených prostorách začnou opět intenzivně kolovat chřipkové viry.

Na následky chřipky u nás každoročně zemře až 2 000 lidí. Míra proočkovanosti proti ní se přitom dlouhodobě pohybuje jen kolem 5 %. Přistupuje rovněž tendenci nemoc ‚přecházet‘ a ukončovat léčbu a klidový režim předčasně. Odborníci však varují, že chřipkové onemocnění může mít v takových případech mnohem závažnější průběh. Hrozí například zánět srdečního svalu, který může skončit až nutností transplantace srdce. Nepříjemným komplikacím lze přitom snadno předcházet pomocí preventivních zákroků.

Potíže s dušností, extrémní únava, poruchy spánku nebo bolesti hlavy či kloubů, potíže, s nimiž se potýkají pacienti, kteří prodělali těžkou formu COVIDu‑19. Na počátku koronavirové pandemie lékaři jen těžko odhadovali, kolik nemocných bude postcovidovým projevům čelit. Z nejnovější studie Fakultní nemocnice v Hradci Králové vyplývá, že se obtíže týkají 7 % pacientů, kteří přežili těžký COVID-19. Je to však méně, než experti původně čekali. Odborníci se tématu (i dalším) věnovali na 23. kongresu České a Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti ve dnech 21.– 23. září 2023 v Brně.

Chřipkou v Česku každoročně onemocní statisíce lidí. Závažnost průběhu onemocnění je velmi individuální, může být ale provázeno různými komplikacemi a v nejhorších případech končit dokonce úmrtím. I přesto se Česko stále potýká s velmi nízkou očkovaností populace proti této infekční chorobě, a to i mezi seniory nad 65 let, kteří mají vakcínu plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Zatímco v zemích EU bylo podle da tEurostatu v roce 2021 v této věkové skupině proočkována víc než polovina populace (50,8 %), v Česku to bylo 25 %.