Očkování

Léto skončilo, ale sezona klíšťat zdaleka ne. Právě podzim patří mezi období, kdy se klíšťatům dobře daří. Vyhovuje jim chladnější vzduch a vyšší vlhkost. Jejich aktivita proto zažívá druhý vrchol. Zároveň lidé přestávají být na podzim vůči klíšťatům obezřetní a polevují v prevenci. Díky mírnějším zimám a teplejšímu klimatu se navíc v posledních letech klíšťová sezona prodlužuje.

Pásový opar je nepříjemné a často velmi bolestivé virové onemocnění, které způsobuje stejný virus jako plané neštovice. Po prodělání neštovic tento virus v těle přetrvává v neaktivní, tzv. spící formě a při oslabení imunitního systému z různých příčin se může až u 1 ze 3 lidí znovu aktivovat a způsobit pásový opar. Podle dostupných dat v ČR prodělalo plané neštovice 90–98 % osob starších 40 let, takže většina české dospělé populace je v riziku možného rozvoje pásového oparu, který může pacienty ovlivňovat měsíce, někdy i roky po prodělání onemocnění. Přestože 89 % Čechů starších 50 let má pozitivní vztah k očkování a více než polovina jej považuje za důležitou součást zdravého stárnutí, prevence v podobě očkování zůstává v dospělosti často opomíjená.

Klíšťovou encefalitidou se v Česku ročně nakazí zhruba 700 lidí. S očkováním proti této virové infekci postihující centrální nervový systém se obvykle doporučuje začít v chladných měsících. Očkování lze ale provést kdykoli během roku, tedy i v létě. Na účinnou ochranu je třeba vyčkat dva týdny po druhé dávce vakcíny v rámci tzv. zrychleného očkovacího schématu. Lidé nad 50 let mají od roku 2022 očkování zdarma. Této možnosti využilo už téměř půl milionu klientů VZP.

S příchodem teplých měsíců tráví Češi více času venku na zahradách, v parcích i lesích, ať už v rámci běžného režimu, nebo dovolených. Právě nyní ale začíná hlavní sezóna klíšťat, která mohou přenášet klíšťovou encefalitidu, virové onemocnění postihující mozek a nervový systém. Odborníci proto upozorňují na důležitost prevence, včasného zásahu i dodržení pravidel očkování.

Exotické destinace lákají čím dál víc Čechů, zdravotní přípravu ale často podceňují. Přitom právě včasné očkování, dodržení základních pravidel na cestách a správně vybavená lékárnička rozhodují o tom, zda se z dovolené přivezou jen zážitky, nebo i zdravotní komplikace.

Salmonelóza, úplavice či různé virové gastroenteritidy a také žloutenka. Nemoci takzvaných špinavých rukou. Pomáhá proti nim nejen dodržování hygienických návyků, ale třeba u hepatitidy A i očkování. Právě na něj Všeobecná zdravotní pojišťovna v loňském roce přispěla 37 tisícům dospělých a 49 tisícům dětí. Oproti roku 2024 o něj vzrostl zájem trojnásobně a částka vyplacená z fondu prevence dosáhla téměř 68 milionů korun. O rok dříve přitom nedosáhla 21 milionů korun, kdy o příspěvek požádalo přes 28 tisíc klientů.  Tiskovou zprávu pojišťovna vydává pří příležitosti Mezinárodního dne hygieny rukou.

Při cestách do vzdálených krajin myslí čeští cestovatelé na zdraví a prevenci mnohem častěji než při cestách do Evropy. Před odjezdem do rozvojových zemí se nejčastěji nechávají očkovat proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Na ochranu proti nemocem, které se běžně vyskytují v Evropě, ale podle epidemiologa a specialisty na cestovní medicínu lidé nezřídka zapomínají. Odborníci přitom upozorňují, že očkování proti „evropským“ nákazám by mělo tvořit naprostý základ naší běžné i cestovní výbavy, ke kterému se exotický nadstandard pouze přidává.

Předsednictvo ČLS JEP se důrazně ohrazuje proti výrokům, které zpochybňují význam očkování a jeho přínos pro ochranu veřejného zdraví. Očkování je jedním z nejúčinnějších a nejlépe vědecky ověřených nástrojů prevence, které chrání jednotlivce i celou populaci a snižuje zátěž zdravotního systému.

Česká vakcinologická společnost ČLS JEP varuje před oslabováním prevence proti chřipce a apeluje na zachování úhrady očkování pro seniory a rizikové pacienty. Odborníci upozorňují, že Česká republika patří k zemím s nejnižší proočkovaností proti chřipce v Evropě. Onemocnění přitom každoročně způsobuje statisíce případů nákazy a tisíce úmrtí, a proto by omezování očkování znamenalo krok zpět v ochraně veřejného zdraví. Naopak je podle nich potřeba zvyšovat proočkovanost, zavádět moderní vakcíny a nepodléhat politizaci odborných témat.

Téměř 265 tisíc klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny se v loňském roce dalo očkovat proti klíšťové encefalitidě. Z fondu prevence na tuto vakcinaci pojišťovna uhradila 80 milionů korun a dalších téměř 182 milionů korun putovalo na očkování hrazené z veřejného zdravotního pojištění. S příchodem jara začíná aktivita klíšťat a zvyšuje se i riziko nákazy klíšťovou encefalitidou. Touto virovou infekcí postihující centrální nervový systém se v ČR ročně nakazí zhruba 700 lidí. Právě jaro je proto ideálním obdobím pro zahájení očkování.