Deprese

Zkušenost s vyhledáním odborné pomoci v oblasti duševního zdraví má aktuálně 1 ze 3 Čechů, přičemž ženy ji vyhledávají častěji (44 %) než muži (27 %). Veřejnost neví, na koho z řad odborníků se má vlastně obrátit. Největším problémem je ale dostupnost – více než třetina zájemců čeká na první termín déle než měsíc. Proto lidé hledají podporu v digitálním prostředí. Psychologové však upozorňují, že tyto nástroje mají své limity a nenahrazují přímou péči odborníků.

Duševní zdraví zůstává v Česku tématem, které se týká velké části společnosti, přesto se o něm stále mluví jen obtížně. Podle nejnovějšího průzkumu psychoterapeutické platformy Hedepy a výzkumné agentury Ipsos se 40 % Čechů snaží své psychické potíže zvládnout samo, bez odborné pomoci nebo otevřeného sdílení s okolím. Nejčastěji jim v tom brání obavy z reakce okolí, stud a neschopnost pocity pojmenovat. Bariéry své pocity sdílet má 65 % Čechů. Zároveň 79 % respondentů přiznalo, že je alespoň jednou v životě něco trápilo natolik, že jim to narušovalo běžný život.

Data ze STADA Health Reportu 2025 ukazují, že přibližně 12 % populace má vážné psychické potíže. Mladší ročníky jsou přitom výrazně aktivnější v hledání pomoci, zatímco většina Čechů své potíže nijak systematicky neřeší. Průzkum zároveň ukazuje silnou provázanost psychické nepohody s prací a finančním tlakem. Výsledkem je masová zkušenost s vyčerpáním. Pocity vyhoření někdy zažilo téměř 71 % Čechů.

V Doplňcích stravy pod lupou je zaměřeno na ashwagandhu - indický žen-šen -  adaptogen, který se stal jedním z nejvyhledávanějších pro období zvýšené zátěže. Ovšem platí, že velmi záleží na konkrétní formě, dávkování i cíli užívání. Právě proto je dobré vnímat užití vždy jako doplněk, se kterým je potřeba pracovat vědomě, ne jako automatické řešení stresu a únavy.

S příchodem prvních teplých jarních dnů a rozkvétající přírody bychom teoreticky měli překypovat energií. Pro mnohé je však realita opačná – cítí se vyčerpaní, podráždění a bez nálady. Je to jen „jarní únava“, nebo signál něčeho vážnějšího? . Jarní únavu lze definovat jako soubor fyziologických reakcí našeho organismu na změnu ročního období. Nejde o nemoc ani lenost, ale o náročný proces adaptace, který na sobě pozoruje velká část populace (u dospělých lidí jsou to zhruba tři čtvrtiny).

Zapojení lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním do sociálně zdravotních služeb je celosvětově uznávaným prvkem reformy péče o duševní zdraví. Ostatně i český Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 - 2030   počítá s legislativním ukotvením peer konzultantů a zajištěním jejich stabilního financování. Aktuální zahraniční výzkumy si však kladou otázku, jak je to vlastně s nastavením peer podpory v praxi a zda nehrozí riziko, že ji pohltí biomedicínský přístup, upřednostňující diagnózy před lidským příběhem.

Zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy, chronické migrény, špatný spánek nebo citlivé trávení, má mnoho tendenci bagatelizovat a přecházet. Často přitom mohou být signálem, že tělo funguje v režimu dlouhodobého přetížení. To si ale člověk většinou připustí až ve chvíli, kdy ho obtíže začnou omezovat. Podobné symptomy navíc často přicházejí ve vlnách a zhoršují se v náročnějších obdobích. Propojením tělesného a psychického zdraví se zabývá právě psychosomatika.

Psychická pohoda ovlivňuje rozhodování, vztahy, výkon i schopnost zvládat náročné situace. To platí jak pro civilní populaci, tak pro vojáky, kteří se často pohybují v prostředí s vysokými nároky na odolnost a stabilitu. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná, že psychická pohoda je jedním z klíčových pilířů celkového zdraví.

Redakce Fokusovin vybrala pět současných olympijských hvězd, které přispěly ke zviditelnění tématu duševního zdraví (nejenom) ve vrcholovém sportu.