Deprese

Data ze STADA Health Reportu 2025 ukazují, že přibližně 12 % populace má vážné psychické potíže. Mladší ročníky jsou přitom výrazně aktivnější v hledání pomoci, zatímco většina Čechů své potíže nijak systematicky neřeší. Průzkum zároveň ukazuje silnou provázanost psychické nepohody s prací a finančním tlakem. Výsledkem je masová zkušenost s vyčerpáním. Pocity vyhoření někdy zažilo téměř 71 % Čechů.

V Doplňcích stravy pod lupou je zaměřeno na ashwagandhu - indický žen-šen -  adaptogen, který se stal jedním z nejvyhledávanějších pro období zvýšené zátěže. Ovšem platí, že velmi záleží na konkrétní formě, dávkování i cíli užívání. Právě proto je dobré vnímat užití vždy jako doplněk, se kterým je potřeba pracovat vědomě, ne jako automatické řešení stresu a únavy.

S příchodem prvních teplých jarních dnů a rozkvétající přírody bychom teoreticky měli překypovat energií. Pro mnohé je však realita opačná – cítí se vyčerpaní, podráždění a bez nálady. Je to jen „jarní únava“, nebo signál něčeho vážnějšího? . Jarní únavu lze definovat jako soubor fyziologických reakcí našeho organismu na změnu ročního období. Nejde o nemoc ani lenost, ale o náročný proces adaptace, který na sobě pozoruje velká část populace (u dospělých lidí jsou to zhruba tři čtvrtiny).

Zapojení lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním do sociálně zdravotních služeb je celosvětově uznávaným prvkem reformy péče o duševní zdraví. Ostatně i český Národní akční plán pro duševní zdraví 2020 - 2030   počítá s legislativním ukotvením peer konzultantů a zajištěním jejich stabilního financování. Aktuální zahraniční výzkumy si však kladou otázku, jak je to vlastně s nastavením peer podpory v praxi a zda nehrozí riziko, že ji pohltí biomedicínský přístup, upřednostňující diagnózy před lidským příběhem.

Zdravotní potíže, jako jsou bolesti hlavy, chronické migrény, špatný spánek nebo citlivé trávení, má mnoho tendenci bagatelizovat a přecházet. Často přitom mohou být signálem, že tělo funguje v režimu dlouhodobého přetížení. To si ale člověk většinou připustí až ve chvíli, kdy ho obtíže začnou omezovat. Podobné symptomy navíc často přicházejí ve vlnách a zhoršují se v náročnějších obdobích. Propojením tělesného a psychického zdraví se zabývá právě psychosomatika.

Psychická pohoda ovlivňuje rozhodování, vztahy, výkon i schopnost zvládat náročné situace. To platí jak pro civilní populaci, tak pro vojáky, kteří se často pohybují v prostředí s vysokými nároky na odolnost a stabilitu. Vojenská zdravotní pojišťovna připomíná, že psychická pohoda je jedním z klíčových pilířů celkového zdraví.

Redakce Fokusovin vybrala pět současných olympijských hvězd, které přispěly ke zviditelnění tématu duševního zdraví (nejenom) ve vrcholovém sportu.

Nikdy nekončící únava, nulová motivace, nechuť k práci i k sobě samému. Vyhoření, možná také deprese. Ačkoliv projevy mohou být podobné, je mezi nimi rozdíl. Vyhoření má obvykle kořeny v kombinaci velké pracovní zátěže a dlouhodobého stresu bez dostatečného odpočinku s osobním očekáváním, že se vše zvládne. Může vést k poklesu výkonnosti, vyčerpání nebo úzkosti. Deprese je nejčastěji doprovázena hlubokým smutkem, ztrátou energie a naděje, že bude lépe. Zde příčiny nebývají úplně jasné.  Oba stavy se však mj. promítají i do ekonomiky.

Návrat do režimu, pracovní vytížení, schůzky a další povinnosti vytváří velký nápor a zátěž organismu. Důležité však je nedat se vzniklými stavy vytvářejícími stres pohltit. Pokud se totiž krátkodobé vypětí stane chronickým a dlouhodobým stavem, znamená to ztrátu kontroly nad signály těla. Vzniká vyšší riziko zdravotních problémů, organismus je přetížený. A zde by měl nastat tzv. hormetický efekt.

Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Působí mile, pracuje naplno, vesele konverzuje. Přesto uvnitř prožívá každodenní pocit vyčerpání, prázdnoty a ztráty smyslu. Tak vypadá takzvaná usměvavá deprese – stav, kdy člověk své potíže pečlivě skrývá za veselou maskou. Jeho okolí tak často problémy nezaznamená, a než přijde potřebná pomoc, může být pozdě. „Úsměv může být způsob obrany, za kterým se skrývá utrpení. Člověk má pocit, že jeho trápení nikdy neskončí. Beznaděj pak může vést k myšlenkám na smrt jako vysvobození,“ upozorňuje psychoterapeutka Mgr. Jiřina Maršálková. V komentáři vysvětluje, jak smiling depression rozpoznat, proč je tak zrádná a jak může pomoci online terapie.