Žilní onemocnění

Letní dovolené, dlouhé cesty autem i několikahodinové lety mohou dát žilám pořádně zabrat. Sezení bez pohybu, horko a nedostatek tekutin zvyšují riziko otoků nohou a u některých lidí i vzniku žilní trombózy. Někomu se otoky na dovolené zhorší, zejména pokud ji tráví v teplých krajinách pobytem na slunci. V teple se žíly totiž přirozeně rozšiřují a návrat krve z dolních končetin směrem k srdci může být obtížnější. Angioložka z FN Motol a Homolka vysvětluje, kdy stačí režimová opatření a jaké příznaky už není radno přehlížet a vyžadují návštěvu lékaře.

Pocit těžkých nohou, otoky nebo křečové žíly trápí stále více lidí. Vzniká zpomaleným návratem krve z dolních končetin zpět k srdci a horším odtokem lymfy. Kromě pohybu a kompresních punčoch nohám prospívá masáž – pokud se dělá správně. Nohy lze masírovat doma kdykoli.

Práce u počítače je dnes pro miliony lidí každodenní realitou. Hodiny strávené u monitoru – ať už v kanceláři, nebo při home office – však nepředstavují zátěž jen pro záda a krční páteř. Odborné studie ukazují, že dlouhé nepřerušované sezení zvyšuje riziko žilních onemocnění, trombózy, cukrovky 2. typu i dalších nemocí. Důležité je, zda sportujeme, a zda se během pracovního dne pravidelně protahujeme.

Pocit těžkých nohou nebo mírné otoky kolem kotníků mohou být signálem problémů s žilním nebo lymfatickým systémem. Stačí porozumět rozdílu mezi žilním a lymfatickým otokem, včas vyhledat odborníka a zařadit do dne pár jednoduchých pohybů.

Pocity tíhy, napětí nebo tlaku v končetinách? Ruce či nohy po běžné zátěži jsou výrazně unavenější? Pozor! Problémy s lymfatickým systémem totiž nezačínají až když se objeví viditelný otok (lymfedém). Ve skutečnosti je lymfedém konečným a chronickým stadiem lymfatické nedostatečnosti. Jejím příznakem jsou i takzvané diskrétní otoky – ranní, které se rozchodí, a večerní, které do rána v klidu zmizí.

Obezita, genetické předpoklady nebo také dlouhé sezení. To všechno jsou faktory, které přispívají ke vzniku křečových žil. V zimním období, kdy mají lidé méně pohybu, se obtíže mohou zhoršovat. Důsledkem je tlak v lýtkách, otoky kotníků nebo už přímo vystouplé žíly, takzvané varixy. Dočasným řešením mohou být speciální podkolenky, u vážnějších případů přichází na řadu operace.

Chronické žilní onemocnění negativně ovlivňuje nejen fyzické zdraví, ale i psychiku. Nemoc totiž mohou kromě nevzhledných křečových žil provázet i bolesti a otoky nohou, křeče a brnění, v pokročilých stadiích pak bércové vředy. To snižuje kvalitu života a může způsobit stres i vyvolat úzkosti a deprese.

Mnohahodinové sezení zvyšuje riziko vzniku a rozvoje hemoroidálního onemocnění. V kombinaci s nadváhou a zácpou je dlouhé sezení nejčastější příčinou bolestí, pálení nebo tlaku v konečníku. Mohlo by se zdát, že jakákoliv fyzická aktivita konečníku prospívá, protože kompenzuje sedavý způsob života. Žel to tak není. Některé sporty nebo cviky zvyšují tlak na oblast pánve a konečníku, takže jsou nevhodné. Příkladem takového sportu je vzpírání, které zvyšuje napětí análního svěrače a může způsobovat bolest konečníku.

Genetická zátěž hraje v případě rozvoje chronického žilního onemocnění dolních končetin významnou roli. Děti, jejichž oba rodiče měli křečové žíly, budou s velkou pravděpodobností také trpět daným onemocněním. Pomocí správně nastavené léčby a úpravy životního stylu je možné projevy a rozvoj obtíží zmírnit i u jedinců náchylných k tomuto onemocnění.

Křečové žíly jsou jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění vůbec a počet pacientů neustále stoupá. Brandýská nemocnice proto přijala dva nové specialisty, kteří se zaměřují na léčbu cévních onemocnění, zejména křečových žil.