Možnosti řešení obezity

V éře internetu, různých aplikací a AI je snadné podlehnout iluzi, že stačí zadat pár údajů do online formuláře a získat přesný návod na své tělo. Stačí vyhledat slova jako výpočet BMI index, výpočet BMR nebo BMI kalkulačka a během chvíle se objeví čísla, která řeknou, jak je jedinec na tom s postavou, jak udržet hmotnost nebo třeba zhubnout. Realita je však mnohem komplexnější. Proč se výpočty často liší od skutečnosti a co má na hubnutí skutečně největší vliv, vysvětluje výživový poradce.

Online konference ZDARMA: Cesta ke zdravé váze v 21. století. 
Hubnutí dnes není univerzální návod „pro všechny". Každý člověk potřebuje jiný typ podpory – někdo praktické rady ke skladbě jídelníčku, jiný řeší emoční jedení, další potřebuje odbornou léčbu nebo dlouhodobou motivaci.

Rozhodnout se zhubnout vyžaduje nejen motivaci, ale také realistické nastavení jednotlivých kroků, které k vysněnému cíli dovedou. Klíčový je přitom individuální přístup a pochopení možností. Obecně „platné“ diety, tréninkové plány či „užitečné rady známého", který byl na své cestě úspěšný, tak nemusí být pro každého vhodné.

Až čtvrtina české populace trpí obezitou, a toto číslo podle odborníků dál poroste. Vysoká váha přitom není jen estetický problém, ale především zdravotní. Kila navíc mohou způsobit další závažná onemocnění. Metodami, jako jsou diety nebo cvičení, ale dokáže trvale zhubnout jen každý desátý člověk. Určitou naději představují bariatrické operace. Zákrok, při kterém se zmenší objem žaludku, už v Česku podstoupily desítky tisíc lidí. Každý rok jich zdravotnická zařízení operují až 1 500. Chirurgická léčba obezity je určená hlavně lidem s BMI nad 40 nebo s BMI nad 35 a přidruženými zdravotními problémy, jako je cukrovka, vysoký tlak nebo srdeční onemocnění, u kterých nezabírá konzervativní terapie.

Moderní léky na léčbu obezity se staly v posledních měsících středem zájmu senzačních článků o tom, jak a kolik díky nim zhubla která hollywoodský hvězda. Jejich význam při léčbě obézních pacientů se bagatelizuje a ti, kteří je skutečně potřebují a mají je předepsané lékařem, jsou na sociálních sítích často zesměšňováni s tím, že to „přece jde i bez léků – stačí kalorický deficit a více pohybu“. Nezisková organizace varuje, že podobné předsudky mohou odrazovat lidi s obezitou od léčby, která jim může zachránit život.

Pohyb je bezesporu jedním z nejúčinnějších nástrojů prevence. Snižuje riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, zlepšuje psychickou pohodu a prodlužuje období života ve zdraví. Přesto se fyzická aktivita v běžné praxi často zužuje na jedinou metriku: počet denních kroků. Konkrétní číslo deset tisíc se stalo téměř univerzálním symbolem zdravého životního stylu.

Každý osmý člověk na světě trpí obezitou, která se tak stává jedním z nejrozšířenějších chronických onemocnění současnosti. Přesto ji společnost stále vnímá jen jako selhání jedince, nikoli jako nemoc, kterou skutečně je. Nezisková organizace vyzývá k destigmatizaci obezity a podpoře systémového přístupu k její léčbě.

Touha vypadat lépe je přirozená. Jenže motivace často narazí na realitu: je tu snaha, drží se diety, cvičí se, a přesto ručička na váze zůstává neúprosně na místě. Mnoho lidí to po čase vzdá s pocitem selhání – ale chyba není vždy v nich. Obezita je nemoc. A stejně jako jiná chronická onemocnění vyžaduje odbornou léčbu.

Obaly potravin a nápojů by měly obsahovat srozumitelné informace o výživových hodnotách, aby spotřebitelé snadno rozeznali zdravější výrobek. Experti, včetně Mezinárodní agentury pro výzkum nádorů WHO, Evropské asociace veřejného zdraví, České obezitologické společnosti a Státního zdravotního ústavu vyzývají vládu k zavedení tzv. Nutri-Score po vzoru západních zemí. Jednoduché značení totiž prokazatelně zlepšuje stravovací návyky a zvyšuje povědomí o složení potravin. Významně také motivuje výrobce ke snižování obsahu nezdravých složek. Uvedla to nová analýza think tanku Ministr zdraví.

Obezita se v Česku stává stále větší hrozbou. Nadváhu má více než 60 % Čechů, u mužské populace dokonce 70 %. Prognózy do budoucna nejsou pozitivní, do roku 2035 bude obézní třetina Čechů, 40 % z nich nesportuje. čtvrtinu si na pohyb najde čas méně než jednou za měsíc. S rostoucím počtem lidí s nadváhou se zvyšují i náklady na zdravotní péči s tím spojenou. V roce 2050 přesáhnou hranici 500 miliard korun za rok. To je srovnatelná částka s celkovými výdaji na zdravotnictví v roce 2022. Téměř 30 % Čechů na cestě ke zdravějšímu životnímu stylu brání finanční náročnost.