Imunita

Podzim pro tělo znamená zkoušku odolnosti. Teplotní výkyvy, kratší dny a vyšší výskyt infekcí ohrožují imunitu i energii. Také játra mají v ochraně organismu mnohem větší význam, než si mnozí uvědomují. Nejsou totiž jen „čističkou“ krve, ale i důležitou součástí imunitního systému. Pokud jsou oslabená, například při jejich ztukovatění, slábne schopnost čelit virům a bakteriím. Péče o játra tak na podzim znamená i podporu přirozené obranyschopnosti.

„Vyhřátý byt, sladký bonbon pro lepší náladu a častější pobyt v pohodlí domova namísto běhání po venku. Zdá se, že jde o drobnosti, ve skutečnosti však právě tyto nenápadné návyky, které se s příchodem chladného podzimu často dostávají do popředí, mohou dlouhodobě oslabit dětský imunitní systém a zvyšovat nemocnost," upozorňuje pediatr MUDr. Richard Rýznar.

Češi stále více dbají na zdravý životní styl a zajímají se nejen o fyzickou kondici, ale i o celkový wellbeing a osobní rozvoj. Tomu odpovídá i způsob, jakým lidé používají aplikaci k chytrému náramku. Od spuštění funkce Návyky na začátku léta 2025 stovky uživatelů sledují, jak se na jejich regeneraci, míře stresu nebo funkčním věku projeví například delší spánek či změny v jídelníčku.

Podezření na poruchu imunity řeší každý rok čím dál více lidí. Jen v imunologických ambulancích SYNLAB registrují v posledních letech výrazný nárůst počtu pacientů, kteří si chtějí nechat svou obranyschopnost například z důvodu opakovaných respiračních infekcí prověřit. Většinou se ale vážná diagnóza nepotvrdí. U dětí je častější nemocnost do jisté míry přirozená – jejich imunita se vyvíjí až do 10–12 let a potřebuje drobné infekce jako trénink. U dospělých je nejčastější příčinou oslabené imunity stres, životní styl nebo užívání antibiotik.

Jídelníček sportovce není jen pro energii tréninkových potřeb. Správně nastavená strava se podílí na růstu svalů, zdraví kostí, podpoře imunity i přenosu nervových vzruchů. Pomáhá navíc snižovat riziko zánětů a udržet tělo v rovnováze. I přesto je však mnohými podceňována. Výsledkem poté bývají únavové zlomeniny, nerovnováha hormonů i psychická nepohoda. Výživa přitom není jediným pilířem sportovní výkonnosti. Zásadní je také vliv stresu a genetických predispozic.

Člověk má neuvěřitelných stovek bilionů bakterií v těle. Většina z nich se nachází uvnitř střev, kde zabraňují nebezpečným patogenům proniknout do celého těla. Jde o pozoruhodnou symbiózu, která ovlivňuje kondici trávicího traktu i celkový psychický a fyzický stav. Jednou z hlavních součástí střevního mikrobiomu jsou probiotické bakterie, jejichž správná funkce závisí na pravidelném příjmu prospěšných prebiotik. Jejich prosperitu ve střevech ovlivňuje každý sám životním stylem.

Polovina Čechů ví, že největším imunitním orgánem jsou střeva. Ale jen třetina o ně vědomě pečuje. Toto a řadu dalších zjištění v oblasti péče o rovnováhu střevní mikrobioty přináší přední farmaceutická společnost STADA prostřednictvím výsledků svého nedávného průzkumu mezi českou dospělou populací¹. U příležitosti Světového dne mikrobiomu 27. 6. tak upozorňuje na přínos střevní mikrobioty pro naše celkové zdraví a pohodu.