Dnešní strava

Randomizovaná tříramenná intervenční studie sledující vstřebatelnost iontů z přírodních minerálních vod (RETAIN) přinesla výsledky co se děje v těle s minerálními látkami po jejich vypití. Cílem studie iniciované AquaLife Institutem bylo zjistit využití minerálních látek po jejich použití.

Na vlákninu se při sestavování jídelníčku často zapomíná, přestože má pro zdraví zásadní význam. Ovlivňuje trávení, střevní mikrobiom, hladinu cukru v krvi i celkové metabolické zdraví. Nejde navíc o jednu látku, ale o pestrou skupinu složek s rozdílnými vlastnostmi. Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Každá z nich se přitom v těle chová jinak a největší přínos má právě jejich vhodná kombinace.

Proteinové tyčinky, jogurty, kaše i dezerty. Regály supermarketů zaplavily produkty, které slibují více bílkovin, lepší formu i zdravější životní styl. Protein se stal symbolem moderního „fit“ života. Jenže realita je složitější: ne každý „proteinový“ výrobek skutečně dává smysl a zákazníci za něj často platí víc, aniž by získali odpovídající hodnotu.

Tuky samy o sobě nejsou nepřítelem. Zda organismu prospívají nebo zatěžují, rozhoduje jejich typ, množství a dlouhodobá konzumace. Kvalitní nenasycené tuky mohou podpořit zdraví srdce i střevního prostředí, trans tuky a nadbytek méně vhodných zdrojů zvyšují cholesterol, přispívají ke vzniku zánětlivých procesů a často narušují trávení i rovnováhu mikrobiomu.

V těle vznikají bílkoviny z aminokyselin, z kterých si organismus sestavuje proteinové řetězce představující zásadní prvek pro růst a obnovu tkání, správnou funkci imunity i tvorbu hormonů a enzymů. Ne všechny si však dokáže tělo vytvořit samo. V případě esenciálních aminokyselin velmi záleží na skladbě a kvalitě jídelníčku.

Nově zveřejněná výživová doporučení ve Spojených státech znovu otevírají mezinárodní debatu o tom, jak má vypadat zdravý jídelníček napříč věkem. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) upozorňuje, že hlavní poselství je z pohledu veřejného zdraví srozumitelné a v zásadě správné: návrat k běžným, nutričně hodnotným potravinám, omezení ultra-zpracovaných výrobků a přidaného cukru a přiměřený důraz na kvalitní zdroje bílkovin.

Doplňky stravy podléhají v České republice přísné domácí i evropské legislativě. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) tyto výrobky namátkově kontroluje a na nevyhovující upozorňuje. Česká a slovenská asociace pro speciální potraviny (ČASP) apeluje na spotřebitele: Nakupujte doplňky stravy u ověřených výrobců, chraňte své zdraví před pochybnými produkty z internetu a nevěřte klamavým reklamám.

Zavedení dvacetiprocentní daně na nealkoholické nápoje slazené cukrem by v České republice napomohlo ke snížení spotřeby slazených nápojů a k poklesu nadváhy a obezity. Díky tomu by se snížilo riziko závažných chronických onemocnění, předešlo zhruba 612 úmrtím, občanům by přibylo 34 439 let života v plném zdraví a zdravotní systém by během deseti let ušetřil zhruba 1,1 miliardy korun. Ukázala to nová studie think tanku Ministr zdraví.

Článek nově publikovaný ve vědeckém časopise o výživě Frontiers in Nutrition odhaluje, že strava mnoha obyvatel Evropské unie nepokrývá denní doporučené dávky základních vitaminů a minerálů. To podtrhuje význam přijímání doplňků stravy pro zaplnění těchto mezer ve výživě.

Zapomeňte na počítání kalorií a módní diety. Trendem letošního roku je tzv. „mitochondriální stravování“, které zjišťuje, z čeho naše tělo skutečně získává energii.