Alergie

Atopie je dědičný sklon k přehnaným reakcím na běžné podněty vyskytující se kolem nás – nejčastěji pyly, roztoče nebo potraviny. „Jedná se o vrozenou dispozici imunitního systému, při které dochází k tvorbě protilátek IgE proti běžným antigenům v prostředí,“ přibližuje lékařka z alergologické ambulance SYNLAB. Ačkoliv si atopii většina spojuje s atopickým ekzémem, projevit se může různými způsoby – kromě dermatitidy také rýmou, svěděním očí, dýchacími nebo trávicími problémy.

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

S příchodem jara začíná pro miliony lidí každoroční období potíží spojených s alergiemi. Oční alergie, odborně alergický zánět spojivek, podle odhadů postihuje 15–40 % světové populace. Nejčastěji se projevuje svěděním, zarudnutím, pálením a slzením očí.

Obtíže spojené s histaminem se často projevují nespecificky a snadno se zaměňují s jinými problémy – od citlivého trávení po reakce připomínající alergii. Právě proto dává smysl vnímat je v širším kontextu a neopírat se jen o jednotlivé příznaky nebo jeden test. Genetická analýza může být užitečným vodítkem, rozhodující však zůstává klinický obraz a posouzení lékařem.

Klimatické změny se podepisují i na pylové sezóně, a to nejen z hlediska její délky, ale i složení vegetace. V důsledku oteplování a migrující flóry se v našem prostředí začala v posledních letech čím dál více objevovat silně alergenní rostlina, která nebyla dříve pro střední Evropu typická – ambrózie. Její sezóna právě začíná a potrvá až do října.

Lokální otok, bolestivost, svědění a zarudnutí v místě vpichu, které odezní během několika hodin – tak vypadá běžná reakce na bodnutí hmyzem, se kterou se během života setká až 95 % populace. Závažnější formou je tzv. velká lokální reakce, kdy otok přesahuje 10 cm a trvá více než 24 hodin. Tyto příznaky postihují až čtvrtinu lidí. Mnohem nebezpečnější však jsou systémové alergické reakce, které mohou vyústit až v život ohrožující anafylaktický šok.

Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.   

Alergie a astma nejsou jen osobním problémem astmatiků a alergiků, ale svými sociálně ekonomickými důsledky jsou i věcí veřejnou. Světový den astmatu a alergie, který vždy připadá na první úterý v květnu, je dnem aktivit, které mají za cíl seznámit, a připomenout široké veřejnosti problematiku těchto závažných chronických onemocnění. Připojuje se i Vojenská zdravotní pojišťovna.

Rýma, kýchání nebo řezání očí patří mezi nejčastější projevy jarních alergií. Ty trápí asi 25 % české populace včetně dětí, a jejich počet neustále roste. V ordinacích pediatrů se s různými alergiemi objevují čím dál mladší pacienti. Jednou z možností, jak podpořit léčbu a zmírnit příznaky, je pobyt v jeskynním prostředí neboli speleoterapie. O jejích účincích lékaři jednají na VIII. ročníku pediatrické konference Pohybem k životu od 10. - 11. dubna 2025 v Blansku.