Alergie

Hmyzu se letos v ČR díky počasí daří a spolu s jeho množstvím přibývá i závažných alergických reakcí. Jen v Jihočeském kraji řešila v červnu tamní Zdravotnická záchranná služba v porovnání s uplynulým rokem 2025 trojnásobek případů anafylaxe. Ačkoliv většina bodnutí končí pouze místní reakcí, u části lidí se mohou objevit závažnější systémové alergické potíže. Data laboratoří ukazují, že mezi cíleně testovanými pacienty se nejčastěji potvrzuje citlivost na sršní jed.

Hmyzí bodnutí zažije v životě většina. Včely, vosy a sršni patří v letních měsících k běžné součásti přírody i míst volného času. U části populace ale může jejich bodnutí vyvolat systémovou alergickou reakci, která postihuje celý organismus a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Uvádí se, že alergickou reakci zažije cca 0,3-7,5 % dospělých a 0,15-3,4 % dětí. V nejhorším, ale vzácném případě, může dojít i k úmrtí.

S bodnutím hmyzem se běžně setká téměř každý, ale není vždy banální záležitostí.  Běžnou reakcí je lokální otok, bolest, svědění a zarudnutí v místě vpichu, které během několika hodin odezní. Až u čtvrtiny lidí se však může objevit závažnější varianta, což je tzv. velká lokální reakce. Zde už otok přesahuje 10 cm a přetrvává déle než 24 hodin. K život ohrožujícímu anafylaktickému šoku mohou vést systémové alergické reakce.

V květnu se potížím vyhne jen málokterý pylový alergik. K dosud kvetoucím dřevinám se totiž nyní postupně přidají trávy a také první byliny. Pokud se navíc vydaří počasí, tato bohatá směs alergenů se ve vzduchu drží ve vysokých koncentracích a uniknout se jí dá jen velmi těžko. Pylovou přesilu lze ale úspěšně zvládnout vhodnou léčbou i režimovými opatřeními.  

Atopie je dědičný sklon k přehnaným reakcím na běžné podněty vyskytující se kolem nás – nejčastěji pyly, roztoče nebo potraviny. „Jedná se o vrozenou dispozici imunitního systému, při které dochází k tvorbě protilátek IgE proti běžným antigenům v prostředí,“ přibližuje lékařka z alergologické ambulance SYNLAB. Ačkoliv si atopii většina spojuje s atopickým ekzémem, projevit se může různými způsoby – kromě dermatitidy také rýmou, svěděním očí, dýchacími nebo trávicími problémy.

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

S příchodem jara začíná pro miliony lidí každoroční období potíží spojených s alergiemi. Oční alergie, odborně alergický zánět spojivek, podle odhadů postihuje 15–40 % světové populace. Nejčastěji se projevuje svěděním, zarudnutím, pálením a slzením očí.

Obtíže spojené s histaminem se často projevují nespecificky a snadno se zaměňují s jinými problémy – od citlivého trávení po reakce připomínající alergii. Právě proto dává smysl vnímat je v širším kontextu a neopírat se jen o jednotlivé příznaky nebo jeden test. Genetická analýza může být užitečným vodítkem, rozhodující však zůstává klinický obraz a posouzení lékařem.

Klimatické změny se podepisují i na pylové sezóně, a to nejen z hlediska její délky, ale i složení vegetace. V důsledku oteplování a migrující flóry se v našem prostředí začala v posledních letech čím dál více objevovat silně alergenní rostlina, která nebyla dříve pro střední Evropu typická – ambrózie. Její sezóna právě začíná a potrvá až do října.