Funkční sexuální poruchy žen

Ztráta chuti na sex nemusí být vážný problém, často ale bývá tichým signálem, že ženské tělo volá po změně. Ačkoliv se řadí mezi sexuální dysfunkce, někdy je způsobena spíše aktuálními okolnostmi. Ženská touha totiž velmi citlivě reaguje na stres, nedostatek spánku nebo hormonální výkyvy. Lze ji však i šetrně probudit k životu.

Zajímavé setkání se sexuoložkou a gynekoložkou proběhlo koncem července 2007 v Praze na neobvyklé téma znalostí žen o vlastním těle. Přestože je pochva (vagina) symbolem ženské sexuality a plodnosti, skrývá v sobě stále dědictví mnoha staletí, kdy představovala tajemný orgán, patřící k nejtabuizovanějším místům těla. A přestože od doby sexuální revoluce v 60. letech minulého století se vnímání vaginy výrazně zlepšilo, stále není ideální.

Blízké sousedství pohlavní a močové soustavy je příčinou občasných urologických potíží vzniklých v souvislosti s pohlavním životem.

Falometrie je diagnostická metoda, která spočívá v měření změn objemu penisu či prokrvení vulvy v závislosti na sexuálních podnětech různého charakteru.

Porucha sexuální funkce může provázet ženu už od samotných počátků pohlavního života.

Sexualita je jedním z největších mystérií života. Není divu, že po staletí se na tuto součást naší existence hromadily spousty předsudků, sexuální funkce byly úzkostlivě tajeny a rovněž o jejich poruchách se většinou nehovořilo ani v intimním prostředí lékařských ordinací.

Nepříjemné pocity při souloži – dyspareunie a bolestivé pocity – algopareunie se někdy od sebe nedají přesně odlišit.

Snad nejčastější funkční sexuální poruchou je pohlavní chladnost, dříve nazývaná frigiditou.

Tato porucha velice úzce souvisí s nízkou sexuální apetencí, projevuje se nedostatkem tělesných příznaků vedoucích k sexuálnímu vzrušení.

Pocit sexuálního vyvrcholení u ženy je ve srovnání s mužem různorodější, často také úplně chybějící.