Medicína

Člověk vejde do místnosti a neví, proč tam vůbec přišel. Nemůže si vybavit jméno známého nebo znovu hledá klíče, které před chvílí odložil. Podobné situace zná téměř každý a často za ně může únava, stres nebo vyčerpání. Paměť mohou ovlivňovat také některá onemocnění a genetické predispozice. Důležité je všímat si, zda jde o občasné výpadky, nebo o potíže, které se opakují, zhoršují a začínají výrazně zasahovat do běžného života.

Podzim a zima jsou obdobím, kdy se rychleji šíří akutní respirační infekce, včetně chřipky či COVIDu-19. Je to kombinace sezónních faktorů, jako jsou chladné počasí a suchý vzduch, větší koncentrace lidí v uzavřených prostorách bez dostatečného větrání, méně slunečního svitu a klesající obranyschopnost organismu jako důsledek zmíněných bodů. Jak se na sezonu připravit a maximálně se ochránit, radí odborníci Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.

V rodinné anamnéze je karcinom varlat. Co mohu udělat pro prevenci, abych riziko nádoru co nejvíce snížil? Odpovídá Mgr. Viktorie Plívová, tisk. mluvčí

Listopad s označením Movember už tradičně upozorňuje na zdraví mužů, především na prevenci rakoviny varlat a prostaty, ale také mentální zdraví. Zmíněné rakoviny postihují jiné věkové skupiny, ale mají společné to hlavní. Když se zachytí včas, lze je úspěšně léčit. Duševní problémy mohou být pro muže složitější si přiznat a otevřeně je řešit. Nejen na to dlouhodobě upozorňuje nezisková organizace Loono.

Výhřez ploténky nebo jiné strukturální změny na páteři ještě automaticky neznamenají, že pacient potřebuje operaci. Podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) je výhřez meziobratlové ploténky příčinou pouze přibližně 1 až 5 % případů bolesti dolní části zad. Pokud navíc nejsou přítomné závažné akutní příznaky, zhruba u 90 % pacientů s akutní bolestí dolní části zad obtíže přibližně do šesti týdnů odezní. O případné operaci proto nerozhoduje samotný snímek, ale především charakter a závažnost potíží. Opakovanou operaci vyhřezlé bederní ploténky musí podle studií podstoupit 8 a půl % pacientů.

Ráno káva místo snídaně, oběd mezi schůzkami a večer dohánění všeho, na co přes den nezbyl čas. V pracovním shonu často odsouváme pravidelné jídlo, pohyb i dostatek spánku na vedlejší kolej. Trávení přitom reaguje nejen na to, jak jíme, ale také na to, jaké zátěži jsme vystaveni.

Nepijí tvrdý alkohol, odmítají cítit kouřem z cigaret, chodí na terapie a otevřeně mluví o duševním zdraví. Zatímco konzumace alkoholu a klasických cigaret u mladých lidí klesá, spotřeba antidepresiv stoupá – a s tím roste obliba novodobých, zdánlivě neškodných forem nikotinu.

Desítky, někdy i stovky epileptických záchvatů denně musejí zvládat pacienti se syndromem Lennox-Gastaut (LGS). Závažné neurologické onemocnění se objevuje už v dětství, a kromě záchvatů ho provází také mentální postižení, poruchy chování a další zdravotní komplikace. V ČR jím trpí stovky lidí, ve specializovaných centrech se jich ale léčí jen desítky, zbytek je ztracen v systému, nezřídka v ústavní péči. Přitom dnes existují léky, které mohou záchvaty výrazně omezit a zlepší život nejen nemocným, ale i jejich rodinám. Lékaři na to upozorňují u příležitosti Světového dne.

Letního dotazníku v roce 2026 zaměřeného na zkušenosti lidí s bolestí po onkologické léčbě se zúčastnilo 190 respondentů. Jejich odpovědi upozorňují na potřebu větší pozornosti vůči bolesti, lepší informovanosti a hledání cest k úlevě, které zohledňují individuální potřeby každého člověka.