Medicína

Ženy dnes prožijí po menopauze v průměru více než tři desetiletí. Světová zdravotnická organizace proto upozorňuje, že nejde jen o individuální zdravotní téma, ale také o významnou otázku veřejného zdraví. První změny se přitom objevují už v období perimenopauzy, několik let před poslední menstruací, kdy začíná kolísat hladina ženských hormonů. V tomto období tělo vysílá první signály, že se blíží nová životní etapa.

Větší množství vlasů zachycených na hřebenu, pramínky jemné na dotek nebo culík, který v gumičce najednou ztrácí obvyklý objem. Podobné změny většina zpočátku řeší v koupelně, nákupem prémiového šamponu, masky nebo změnou stylingu. Skutečná příčina problému však málokdy leží jen na povrchu. Vlasové folikuly jsou mimořádně citlivé živé struktury, které reagují na vnitřní změny v organismu. Ztráta kvality a hustoty vlasů tak může být jedním z prvních viditelných signálů, kterým tělo upozorňuje na hormonální výkyvy, chronický stres nebo nesprávnou funkci štítné žlázy.

Křečové žíly jsou nejlépe geneticky prostudovaným projevem chronického žilního onemocnění, které může postupně vést až ke kožním změnám nebo bércovým vředům. O tom, zda a kdy se chronické žilní onemocnění u člověka projeví a jak bude závažné, rozhoduje souhra genetických vloh spolu s dalšími rizikovými faktory, například s těhotenstvím, obezitou, nedostatkem pohybu, dlouhým sezením nebo stáním.

Každý rok si v Česku vyslechne diagnózu rakoviny děložního čípku přibližně 760 žen. Přitom jde o jedno z mála onemocnění, kterému lze díky prevenci často předejít ještě dříve, než se samotný nádor rozvine. Pravidelné gynekologické prohlídky dokážou včas odhalit rizikovou infekci i změny buněk, které lze následně účinně řešit. Významnou ochranu představuje testování na HPV v doporučeném věku a očkování, nejlépe ještě před prvním kontaktem s virem.

Burčák patří k babímu létu stejně jako vinobraní a otevřené sklepy. Je sladký, svěží, lehce bouřlivý – a hlavně se neustále mění. Proto může pokaždé chutnat trochu jinak. Podle čeho poznat dobrý burčák, co k němu zakousnout a jak ho dostat bezpečně domů, uvádějí následující řádky. 

Závažné kvasinkové infekce krevního řečiště (tzv. kandidémie) představují pro pacienty v nemocnicích vážné nebezpečí s vysokou úmrtností. Rozsáhlý tým klinických pracovišť pod vedením výzkumných pracovníků z Národních referenčních laboratoří pro mykologickou diagnostiku a antimykotika Zdravotních ústavů se sídlem v Ostravě a Ústí nad Labem – Praha, Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Fakultní nemocnice v Brně zmapoval situaci v České republice. Výsledky první celonárodní studie přinášejí varovná zjištění: dříve nejčastějšího a dobře citlivého původce infekcí (Candida albicans) postupně střídají odolnější druhy kvasinek a v českých nemocnicích se poprvé molekulárně prokázaly kvasinky, které představují riziko nozokomiální nákazy, navíc bývají odolné vůči běžně používaným lékům. Studii publikoval prestižní vědecký časopis Mycopathologia.

Krev ve stolici dokáže vyděsit Ve skutečnosti však může mít krvácení řadu různých příčin – od zvětšených hemoroidů přes drobné trhliny v oblasti konečníku až po zánětlivá onemocnění střev, divertikulární chorobu, polypy nebo kolorektální karcinom. Pro určení příčinyje vhodné lékařské vyšetření.

Nemocnice je místo, kde se většinou hodně čeká. Na vyšetření, na výsledky, na další léčbu. Zdravotníci se starají o to nejdůležitější – o léčbu a zdravotní stav člověka. Přesto mohou během dlouhých hodin zůstat chvíle, kdy je člověk se svou nemocí a myšlenkami sám. Právě tehdy může mít velkou cenu něco zdánlivě obyčejného – rozhovor, pár stránek z knihy, společné luštění, krátká procházka nebo jen něčí přítomnost.

Léto je ideálním časem, kdy čerstvé ovoce, zelenina nebo luštěniny jsou dostupnější než kdy jindy a ženskému tělu mohou prokázat větší službu, než se předpokládá. Správný jídelníček pomáhá udržovat hormonální rovnováhu, zmírňuje premenstruační syndrom, přispívá k pravidelnějšímu cyklu a některým ženám může dokonce ulevit od bolestivé menstruace.

Grilování, alkohol, pozdní večeře, cestování a nepravidelný režim dávají tělu v létě pořádně zabrat. Někdo má štěstí a změnu režimu na svém zažívání téměř nepocítí, jiní se potýkají s nadýmáním, křečemi nebo průjmem. Rozdíl přitom nespočívá jen v tom, co a kolik člověk snědl, ale také ve vrozených predispozicích a složení střevního mikrobiomu. Opakované obtíže proto není dobré automaticky svádět na dovolenou či letní jídelníček. Mohou být signálem, že je potřeba organismu věnovat větší pozornost.