Medicína

Bolesti zad a kloubů, vyčerpání či potíže s dýcháním mohou souviset s nesprávným držením těla. Tento problém se týká více než 30 tisíc dětských a dospívajících klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny. Za posledních pět let jejich počet vzrostl o více než 20 procent a výdaje na fyzioterapeutickou péči loni překročily 83 milionů korun. Ke vzniku vadného držení těla, které se v pozdějších letech projevuje bolestmi zad, přispívá také nepřiměřená zátěž trvající delší dobu. I na to by měli rodiče pamatovat se začátkem školního roku. Jak připomíná například NZIP (Národní zdravotnický informační portál), k péči o zdravý tělesný vývoj školáka patří nejen výběr vhodné školní aktovky nebo batohu, ale také jejich správné používání.

Špičková medicína za desítky milionů korun z vlastního výzkumu, která zachraňuje lidské životy a současně výrazně ulevuje rozpočtům zdravotnických zařízení. Akademické klinické studie, organizované samotnými lékaři bez komerčních zájmů, představují pro české pacienty s chronickou lymfocytární leukemií (CLL) často jedinou naději na včasný přístup k nejmodernějším cíleným lékům.  Příkladem je mezinárodní projekt CLL18, který zajistil bezplatnou inovativní léčbu pro 67 českých nemocných a tuzemskému zdravotnictví ušetřil přibližně 120 milionů korun. O tom hovořili odborníci České skupiny pro chronickou lymfocytární leukemii a zástupci pacientské komunity na tiskové konferenci 26. 8. 2026 u příležitosti Světového dne CLL, který tradičně připadá na 1. září.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zveřejnila první dvě výzvy k podání žádosti o podporu specializačního vzdělávání lékařů. Stipendia mají za cíl podpořit mezi mladými lékaři výběr lokalit, kde VZP dlouhodobě identifikuje nedostatečné personální zajištění zdravotních služeb. Výzvy se týkají odborností pediatrie, resp. praktické lékařství pro děti a dorost a dětská a dorostová psychiatrie. Následovat bude Výzva pro všeobecné praktické lékařství. Budoucí lékaři mohou získat 480 tisíc korun, pokud se zaváží po ukončení vzdělávání působit v některé z definovaných lokalit alespoň pět let. Potřebné informace na www.vzp.cz/stipendia.

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) připravuje otevření Adolescentního stacionáře, který rozšíří nabídku specializované psychoterapeutické péče pro dospívající ve věku 14–18 let. V něm vzniká Program adolescentní psychoterapeutické péče, který nabídne dva strukturované programy, které vycházejí z mezinárodně uznávaných psychoterapeutických přístupů (DBT-A a UP-A), jejichž účinnost u dospívajících je podložena odbornými studiemi. První skupiny adolescentů budou do programů nastupovat v lednu 2027, péče bude poskytována bezplatně. Kapacita stacionáře je cca 200 klientů ročně.

Úzkosti, vyčerpání, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky. Psychické obtíže dětí a dospívajících v posledních letech významně ovlivňují sociální sítě, tlak na výkon i nejistota spojená s děním ve světě. Jak poznat, kdy jde o běžnou součást dospívání a kdy už je čas vyhledat odbornou pomoc.

K efektivnímu a bezpečnému využívání digitálních zařízení, jako jsou mobilní telefony, počítače, tablety nebo fitness náramky, bez negativních dopadů na psychiku, tělo a sociální vztahy, napomáhá větší povědomí o digitálním zdraví. Vojenská zdravotní pojišťovna nabádá k vědomému a zdravému používání technologií tak, aby nenarušovaly psychickou a fyzickou pohodu ani mezilidské vztahy.

Když se člověk dozví závažnou nebo chronickou diagnózu, pacientská organizace bývá jedním z prvních míst, kde najde srozumitelné informace, praktickou pomoc i lidi se stejnou zkušeností. Organizace se zároveň zapojují do veřejných debat o podobě péče, léčbě a zdravotnických pravidlech. Samy však často fungují z roku na rok podle toho, zda uspějí v dotačních výzvách a grantech nebo získají dostatek darů. Jak transparentně a dlouhodobě nastavit jejich financování, řešil 11. ročník konference Letní škola Akademie pacientských organizací (APO). Ta každoročně propojuje pacientské organizace se státní správou, zdravotními pojišťovnami a odbornými partnery.

Ačkoliv tropické teploty představovaly pro lidský organismus extrémní zátěž, na důsledné doplňování tekutin zapomíná každý třetí. Vojenská zdravotní pojišťovna radí, jak správně dodržovat pitný režim, podle čeho rozpoznat nedostatek tekutin a proč není radno jej podceňovat.

Léto pomalu končí a během několika dnů se vrátí kolotoč všedních povinností. Vyšší pracovní zátěž, začátek školního roku, každodenní chod domácnosti spolu s přívalem negativních zpráv ze světa představují náročné období, na které si psychika i tělo musí znovu zvykat. Únava, podrážděnost nebo problémy se soustředěním mohou být ještě výraznější, když se k psychické zátěži přidá méně pohybu, horší jídelníček a nedostatek tekutin i důležitých minerálních látek.