Medicína

Primářka Oddělení podpůrné a paliativní péče Nemocnice Hořovice MUDr. Mahulena Exnerová získala Medaili Za zásluhy za svůj dlouholetý přínos k rozvoji dětské paliativní medicíny v České republice. Svou odbornou i organizační činností přispívá k rozvoji péče, která pomáhá zlepšovat kvalitu života závažně nemocných dětí i dospělých a poskytuje podporu jejich rodinám.

Každá žena může při porodu potřebovat něco jiného a neexistuje jediný recept, který by vyhovoval všem. Respektující porod proto není jeden postup ani seznam splněných přání. Je to způsob péče, který spojuje bezpečí matky a dítěte s důstojným zacházením, soukromím a možností ženy podílet se na rozhodování.

Rakovina prsu je po nemelanomových kožních nádorech nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen v České republice. Během života jí onemocní přibližně každá dvanáctá, přičemž většina pacientek nemá v rodině nikoho, kdo by stejnou nemoc prodělal. U menší části případů však hraje roli dědičná mutace, která riziko výrazně zvyšuje. Protože ji lze zdědit nejen po matce, ale i po otci, může se v rodině dlouho předávat bez povšimnutí. Je proto důležité znát rodinnou anamnézu z obou stran, ideálně ještě předtím, než se objeví první obtíže.

U cévní mozkové příhody neboli mrtvice rozhodují o rozsahu následků doslova minuty. Přesto lidé její varovné příznaky často nerozpoznají nebo podceňují a místo okamžitého přivolání pomoci čekají, zda obtíže samy neodezní. Pozdní zahájení léčby může znamenat, že pacient zůstane na vozíčku nebo nedokáže komunikovat. „Jak mrtvici včas rozpoznat, proč na nic nečekat, nejezdit do nemocnice po vlastní ose a ihned volat sanitu“, vysvětluje primářka Iktového centra a neurologie plzeňské Nemocnice Privamed.

Akutní léčba, moderní neurorehabilitace i návrat pacientů do běžného života. Letošní již XIV. ročník Berounského rehabilitačního dne nabídl odborníkům komplexní pohled na péči o pacienty po cévních mozkových příhodách a představil nejnovější poznatky napříč medicínskými obory.

Pár dní v posteli, nebo závažné respirační onemocnění, se kterým lze snadno skončit v nemocnici, i to může být chřipka. Virus, se kterým se každoročně potkají miliardy lidí po celém světě. Ale u 3–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5 milionů má podle odhadů vážný průběh. V ČR na její následky zemře každý rok asi 1 500 lidí, a přesto proočkovanost zůstává na pouhých 7 %.

Horečka přitom sama o sobě není nemocí – je to příznak, doprovodný jev toho, že se v organismu začalo něco dít a imunitní systém nastartoval obranu. Patří však k největším obavám rodičů a mezi nejčastější důvody k nočním výjezdům na dětskou pohotovost.

Cílem stipendií, která mladým lékařům v letošním roce 2026 VZP nabídla vůbec poprvé, je výběr lokalit, kde se kapacity zdravotní péče již vyčerpávají. O téměř půl milionu korun se mohli přihlásit budoucí pediatři, praktičtí lékaři a absolventi dětské a dorostové psychiatrie. Během sedmi týdnů od spuštění výzvy k podání žádosti o podporu specializačního vzdělávání lékařů projevilo zájem víc než osm desítek nastávajících lékařů, nejčastěji praktiků.

Nepravidelná menstruace, akné, řídnutí vlasů nebo potíže s početím mohou na první pohled působit jako nesouvisející problémy. U části žen ale mají společného jmenovatele – PMOS, dříve známý jako PCOS. Jde o komplexní stav, který neovlivňuje pouze vaječníky, ale také hormonální rovnováhu a metabolismus.

O pleť, zuby nebo fyzickou kondici se pečuje běžně. Plodnost však řada lidí začne řešit až v okamžiku, kdy se rozhodnou pro založení rodiny. I reprodukční zdraví je však ovlivňováno dlouhodobým životním stylem, zdravotním stavem a především věkem. Preventivní přístup přitom neznamená žít roky v režimu přípravy na těhotenství ani podstupovat bez důvodu všechna dostupná vyšetření. Smyslem péče o sebe je znát rizikové faktory, nepřehlížet varovné signály a včas se poradit s odborníkem. „Ani moderní medicína totiž nedokáže plně kompenzovat přirozený pokles reprodukčního potenciálu související s věkem,“ říká specialista reprodukční kliniky Repromeda.