Nemoci a jejich příznaky
Přibývá depresí i úzkostí
Pandemie onemocnění COVID-19 a válka na Ukrajině mají zásadní vliv na duševní zdraví. Odpovědí na aktuální výzvy v této oblasti je kromě jiného jednak pokračování reformy psychiatrické péče v České republice, jednak zvyšovaní resilience, tedy odolnosti v oblasti duševního zdraví. Právě ta je tématem mezinárodní odborné Konference sociální psychiatrie 2023, která se koná 5.-7. října v Ústí nad Labem.
„Resilience, neboli odolnost, je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny. Především je nutno náročné situaci porozumět, zorientovat se v ní a nacházet z ní východisko. Po zvládnutí je nutno najít význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení,“ vysvětluje předseda Sekce sociální psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP, která konferenci pořádá.
Resilienci si tak můžeme představit jako určitou vnitřní kapacitu zvládat stres. Je ovlivněna geneticky, biologicky a důležitý vliv mají také vztahy, v nichž daný člověk vyrůstal. Typickým příkladem, jakou odolnost hraje roli při vypořádání se se stresovou situací, je zvládnutí či nezvládnutí psychického traumatu. Někdy i malé trauma vyvolá následky ve formě psychické poruchy, jiní se se stejným traumatem vypořádají a psychické následky u nich nevznikají. Vzhledem k tomu, že v současnosti přibývá depresí i úzkostí, je zvyšování psychické odolnosti klíčové. Týká se tedy samotných klientů/pacientů, ale i jejich rodin. Také však mladých lidí a dětí v riziku rozvoje závažných onemocnění a v neposlední řadě i pracovníků ve zdravotnictví.
Konference se bude tématu věnovat i teoreticky v objasňování psychologických, neurovědních a dalších výzkumů v oblasti resilience, jejich propojování včetně přínosu pro praxi. Úvodní přednášku přednese Dr. Makhashvili z Gruzie, která se zabývá s touto problematikou vzniklým oborem tzv. psychotraumatologií. Nebudou chybět ani čeští experti.
V ČR kontinuálně přibývá lidí léčených pro psychické poruchy: jen mezi lety 2010 a 2021 došlo k nárůstu o 22 %, výrazné zhoršení je zejména u léčených depresivních poruch. Současnost ukazuje rovněž enormní nárůst počtu lidí trpících duševních poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní. Jsou to depresivní a úzkostné poruchy, včetně rizik sebevražednosti, zvláště u mladších věkových kategorií a u skupin obyvatelstva ohrožených ekonomicky. Podobný trend lze pozorovat i v ostatních zemí. Na situaci nyní reaguje i Evropská unie.
V případech, kdy již psychické trauma vyvolá klinické známky duševní poruchy, je užitečná skupinová psychoterapie. V běžných případech je velkým pomocníkem udržování dobrých vztahů v rodině a s přáteli. Důležité je tělesné zdraví, včetně zdravé výživy, dostatečného spánku a přiměřené fyzické aktivity. Pokud se čelí nepříznivé situaci je nejlépe snažit se jí vnímat co nejvíce realisticky, poučit se z vlastní minulosti. Pokud se situace nezvládá, je nutné vyhledat profesionální pomoc.
V ČR pokračuje reforma psychiatrické péče, nyní již jako součást implementace Národního akčního plánu pro duševní zdraví. V návaznosti na současnou situaci, kdy přibývá pacientů s úzkostnými a depresivními poruchami, pacientů s reakcemi na stres, je nezbytné hledat a neprodleně začít realizovat systém krizových služeb. Na Ministerstvu zdravotnictví je jmenovaná meziresortní pracovní skupina se zástupci z Psychiatrické společnosti. Také ve fakultních nemocnicích u urgentních příjmů je již vyšší zastoupení zdravotníků – psychiatrických sester, psychiatrů, psychologů, kteří poskytují krizovou pomoc pacientům, kteří ji potřebují.
Snahou v současnosti je co nejlépe koordinovat a zefektivnit stávající péči, vytvářet podmínky pro rozvoj nových služeb. Usiluje se o navýšení odborných kapacit zdravotníků. Kapacity však jsou nedostatečné, dostupnost se nezvyšuje a odolnost personálu vzhledem k zátěži přirozeně klesá. Jedna z cest bude předání kompetencí dalším pracovníkům – zdravotním sestrám, psychiatrickým sestrám, zdravotně sociálním pracovníkům v rámci podpory vzniku ambulancí s rozšířenou péčí. Je zde spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví i zdravotními pojišťovnami. Pro sociální psychiatry z dané situace v ČR vyplývá zejména v kontextu probíhající reformy psychiatrické péče navýšení kapacit pro péči o akutní a krizové psychické stavy, dále pokročit v dosavadní reformě a posílit přesun léčby u dlouhodobých psychotických stavů od nemocnice k péči v komunitě.
Péče o krizové pacienty je v ČR dlouhodobě zanedbávaná. V sousedních zemích jako Polsko, Německo nebo Rakousko existuje více rozvinutá síť krizových služeb. U nás jsou pouze tři specializovaná centra dvě v Praze a jedno v Brně. Je také nutné rozvíjet Centra duševního zdraví (CDZ), která se soustřeďují na dlouhodobou péči. V současné době je těchto center v ČR 30, potřeba jich však bude přibližně třikrát tolik. Oblast kvalitativní úzce souvisí s dostatkem odborného personálu, proto samostatnou kapitolou bude navýšení kapacit psychoterapeutické péče. Těmto tématům se konference bude věnovat.
Dle TZ
www.psychiatrie.cz