Další

Člověk vejde do místnosti a neví, proč tam vůbec přišel. Nemůže si vybavit jméno známého nebo znovu hledá klíče, které před chvílí odložil. Podobné situace zná téměř každý a často za ně může únava, stres nebo vyčerpání. Paměť mohou ovlivňovat také některá onemocnění a genetické predispozice. Důležité je všímat si, zda jde o občasné výpadky, nebo o potíže, které se opakují, zhoršují a začínají výrazně zasahovat do běžného života.

Vysoký krevní tlak ani zvýšený cholesterol se většinou nepozná. Přesto mohou dlouhé roky poškozovat cévy. Právě proto má smysl věnovat srdci pozornost i ve chvíli, kdy se cítíme dobře. Riziko infarktu ovlivňují každodenní návyky i vrozené dispozice. Důležité je proto znát také zdravotní historii své rodiny, začít pravidelnými kontrolami a postupnými změnami.

V noci ze soboty na neděli 25. října 2026 se ve 3:00 ručičky vrátí na 2:00. Hodina spánku navíc zní jako dárek a pro srdce je podzimní změna opravdu šetrnější než jarní. Studie na desítkách tisíc pacientů ale říkají i druhou věc: hodina navíc srdce nechrání. Co se v těle při posunu hodin děje a jak ho zvládnout bez zbytečných výkyvů, vysvětluje kardiolog.

Povinná lékařská prohlídka může být často spojována s obavou, zda senior nepřijde o možnost dále řídit. Navzdory tomu ji ale většina českých seniorů považuje za běžnou část bezpečného řízení nebo za užitečnou prevenci. Vyplývá to z průzkumu kampaně Legendy řídí dál mezi lidmi nad 65 let. Za problém senioři naopak označují nedostatek přesných a snadno dostupných informací. Až 60 procent z nich o harmonizovaných kódech v řidičském průkazu, které jim po zdravotní prohlídce umožní nadále řídit, nikdy neslyšelo.

S prodlužující se délkou života přibývá lidí, kteří se dožívají vysokého věku, zároveň však ztrácejí přirozené sociální vazby. Osamělost seniorů se proto stává stále významnějším zdravotním i společenským tématem. Odhaduje se, že v České republice se s ní potýká přibližně čtvrtina lidí v důchodovém věku. Postupem času lidé ztrácí kontakt s přáteli i rodinou, přichází odchod do důchodu, úmrtí partnera nebo vrstevníků a často také zdravotní omezení, která ztěžují běžný společenský život.

V ČR chybějí revmatologové, a v mnohých regionech tak lidé čekají na vyšetření měsíce. U zánětlivých revmatických onemocnění přitom může pozdní diagnóza znamenat nevratné poškození kloubů i dalších orgánů. Na nerovnou dostupnost péče a potřebu včasné diagnostiky upozorňuje Revma Liga Česká republika u příležitosti Světového dne artritidy. Týden pro silné klouby, kosti a kůži vyvrcholí 11. října v pražské Spojce Karlín, kde budou lidem k dispozici specialisté z několika oborů.

Pravděpodobnost vzniku krevních sraženin se u žen v průběhu života mění. Ovlivnit ho mohou jak vrozené, tak i získané dispozice. Trombóza přitom většinou nevzniká v důsledku jediného faktoru, ale spíše souhrou několika okolností.

Metličky neboli metličkové žilky mohou být první viditelnou známkou toho, že žilní systém není zcela v pořádku. Na jejich vzniku se podílejí změny drobných žil a jejich stěn, které se postupně rozšiřují – žíly se tak stávají viditelnými pod kůží. Metličky i větší křečové žíly patří mezi projevy chronického žilního onemocnění, které se může v průběhu života dále vyvíjet. Ani úspěšné odstranění nebo uzavření konkrétní postižené žíly proto nezaručuje, že se v budoucnu onemocnění neprojeví na dalších žilách. Studie ukazují, že se nové metličky nebo křečové žíly mohou v průběhu let objevit po klasické operaci i po moderních zákrocích.

Poruchy orientace, ztráta pojmu o čase, problémy se zvládáním známých úkolů či změny nálad mohou signalizovat Alzheimerovu nemoc nebo jinou formu demence. Příčinou těchto obtíží jsou neurodegenerativní změny v mozku. VZP v současnosti eviduje více než 82 tisíc klientů léčených s některým typem demence, přičemž mezi pacienty výrazně převažují ženy, kterých je přibližně dvakrát více než mužů. Podle prognóz by počet lidí s demencí mohl v České republice do roku 2050 vzrůst až na 280 tisíc. Tiskovou zprávu VZP vydává k Mezinárodnímu dni Alzheimerovy choroby – 21. září.

Bolest zad patří k nejčastějším zdravotním obtížím a setkává se s ní velká část dospělé populace. Často souvisí s přetížením, dlouhým sezením, škodlivými návyky nebo nedostatkem pohybu a během několika dnů postupně odezní. Problém nastává ve chvíli, kdy bolest přetrvává, opakovaně se vrací nebo se postupně zhoršuje. Důležité je zjistit, co je skutečnou příčinou obtíží.