Medicína

Světový den zdraví 2010, který je vyhlášen každoročně Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na 7. duben se věnuje v letošním roce tématu urbanizace a jejího vlivu na zdraví obyvatel. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento rok vyzvala jednotlivá města po celém světě k aktivnímu připojení se k této kampani a její podpoře prostřednictvím veřejných happeningu na náměstích nebo v ulicích jednotlivých měst.

Česká republika zaujímá přední místo v evropských statistikách počtu úrazů. Poranění a otravy jsou u nás na třetím místě příčin úmrtí, hned za cévními a nádorovými onemocněními. Právě proto je velice důležité, aby u nás byla efektivní traumatologická péče na vysoké úrovni. O koncepci traumatologické péče, zkvalitňování a zefektivňování péče o vážně zraněné pacienty v České republice jednali 1. 4. 2010, zástupci ministerstva zdravotnictví, traumatologové, zástupci odborných lékařských společností a další odborníci na konferenci pořádané Ministerstvem zdravotnictví ČR v prostorách Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Většina z těch, kteří by rádi zlepšili svojí životosprávu, změnili své návyky, které vedou ke zbytečně získávaným kilogramům nevědí, kudy se mají vydat. Útočí na ně agresivní reklamy slibující (většinou bez námahy )- zázračné prostředky ke ztrátě hmotnosti, zázračné přístroje k tvarování postavy, zaručeně „účinné“ čaje a další zázraky. Většinou bez žádaných výsledků, často s nemalými finančními náklady. Kudy vede cesta? Jaký by měl být ten určitý a úspěšný jídelníček? Jaký by měl být správný postup při redukci nadbytečných kilogramů?

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informuje o zvýšení počtu hlášení nežádoucích účinků léčiv zdravotnickými pracovníky v měsíci březnu 2010.

Nadační fond GSK (GlaxoSmithKline) vyhlašuje ve spolupráci s Fórem dárců další ročník grantového řízení pro neziskové organizace působící v České republice. V jeho rámci mohou neziskové organizace zažádat o finanční příspěvky ve dvou kategoriích: na projekty zaměřené na pomoc seniorům a na projekty zaměřené na podporu nemocných lidí. Prostřednictvím grantového řízení budou v letošním roce rozděleny celkem 2 miliony korun.

Každý desátý obyvatel České republiky trpí některým z chronických onemocnění ledvin. U každého tisícího pak onemocnění ledvin přejde do konečného stádia, kdy je život pacienta možný pouze díky umělému čištění organismu od škodlivých látek metabolismu, tedy dialýze, nebo díky transplantaci ledviny.

Zdravíme nejen webové stránky Komory záchranářů, ale i webové stránky www.medicina.cz, které čtou záchranáři, lékaři, zdravotníci i laici. Na konci dubna bude v Divadle FX Šaldy v Liberci odborné sympózium Akutní stavy v poučných scénářích a kazuistikách, které pořádá Ústav zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci.

Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest. Bývá častou součástí alergického komplexu, který se obvykle neomezuje jen na nosní sliznici, ale většinou postihuje více systémů včetně dolních dýchacích cest. Alergická rýma se projevuje vždy alespoň dvěma příznaky z následujících čtyř - svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní. Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pokud se rýma objevuje v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezónní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. Novější klasifikace však dělí rýmu dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou.

Po čtyřech měsících byla koncem března 2010 slavnostně otevřena rekonstruovaná Jednotka intenzivní a resuscitační péče (dále JIRP) na Pediatrické klinice Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Krči. Součástí pracoviště jsou i dva izolační boxy, jejichž vybavení umožní poskytovat resuscitační nebo intenzivní péči dětem, které se v průběhu infekční a/nebo vysoce nakažlivé nemoci ocitly v kritickém stavu a vyžadují podporu nebo náhradu životních funkcí.

Převážná část (87 %) ekonomicky aktivních a vzdělaných žen z velkých měst se snaží dodržovat zásady správné výživy, přemýšlí o tom, co a jak často jedí. Ale i v této skupině moderních žen přetrvává tradiční model pouze třech hlavních jídel denně (snídaně, oběd, večeře). Češky zapomínají na to, že by správně měly jíst 5 až 6krát denně.