Medicína

Alergická rýma patří mezi nejčastější chronická neinfekční onemocnění dýchacích cest. Bývá častou součástí alergického komplexu, který se obvykle neomezuje jen na nosní sliznici, ale většinou postihuje více systémů včetně dolních dýchacích cest. Alergická rýma se projevuje vždy alespoň dvěma příznaky z následujících čtyř - svědění nosu, kýchání, vodnatá sekrece a neprůchodnost nosní. Pokud tyto příznaky přetrvávají více než 1 hodinu denně po většinu dní, jedná se o chronickou alergickou rýmu. Pokud se rýma objevuje v „pylovém období“, hovoříme o rýmě sezónní, v případě výskytu i v jiných ročních obdobích o rýmě celoroční. Novější klasifikace však dělí rýmu dle délky výskytu na intermitentní (krátce trvající) nebo perzistující a dle tíže příznaků na lehkou, středně těžkou a těžkou.

 

Podle odborných odhadů trpí alergickou rýmou nejméně 1 miliarda obyvatel této planety. Předpokládá se, že v České republice jde o 20 % dospělých a 16 % dětí, tj. přibližně 20 – 30 % populace v závislosti na ročním období. Alergická rýma by měla být považována za rizikový faktor pro vznik astmatu až ve 30 % případů. A naopak, dobře léčená alergická rýma může snižovat riziko astmatických obtíží až o 47 % a potřebu hospitalizace v důsledku astmatu až o 61 %.

 

Alergickou rýmu není dobré podceňovat, jelikož může souviset s následným rozvojem astmatu či jiných přidružených onemocnění. Navzdory tomu lékařskou pomoc vyhledá jen necelá polovina lidí s alergickou rýmou. Problematice se věnovali proto pro její závažnost (již opakovaně) odborníci na TK v březnu 2010  doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze a prim. MUDr. Irena Krčmová, CSc., z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

 

Mezi spouštěče alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu i vedlejších nosních dutin patří především pyly, roztoče domácího prachu, dále plísňové spóry, zvířecí alergeny (jde nejen o reakci na zvířecí chlupy, ale i lupy, pot, sliny, moč) a vzácněji i jiné (například švábi, latex nebo potravinové alergeny). 

 

Jednotlivé příznaky alergické rýmy (oční, nosní) mohou probíhat zcela samostatně (pouhé sezónní kýchání nebo naopak úporná celoroční neprůchodnost bez zjevného výtoku), obvykle se však v různé intenzitě kombinují. Sezónního alergika více trápí prudké akutní obtíže (svědění, kýchání, sekrece), celoročního alergika bude více obtěžovat porucha nosní průchodnosti, tedy ucpaný nos bez většího efektu při smrkání. U mnoha případů se navíc kromě nosních příznaků objevují i příznaky oční.

 

Od loňského roku si mohou všichni zájemci udělat krátký test a zjistit, zda sami netrpí příznaky, které jsou typické pro alergickou rýmu. Stačí  vyplnit dotazník na internetu a donést jej lékaři, který na základě dalších vyšetření posoudí, zda pacient trpí alergickou rýmou a zahájí případně vhodnou léčbu. Dotazník je k dispozici na webových stránkách České iniciativy pro astma (ČIPA) na internetové adrese: www.cipa.cz/hodnoceni-alergicke-rymy.  

 

 

Pokud má někdo obavy z vlastního onemocnění, je vhodné co nejdříve navštívit specialistu, ideálně alergologa. Ve spolupráci s lékařem se určí vhodná léčba v kombinaci s režimovým opatřením. Vyšetření, zda se jedná o alergii se provádí  pomocí jednoduchých kožních testů.

Ve většině případů se jedná o tzv. prick test. Kožní reakce je odečítána za 15 minut, rozhodující roli hraje velikost pupenu a zarudnutí. Výjimečně jsou prováděny testy intradermální, kdy je alergen aplikován jehlou do pokožky. Důležité je před kožními testy na 5 – 7 dní vynechat protialergické léky,
u celkových kortikoidů je interval delší dle dávky léku. Pozitivní kožní test však nutně neznamená stanovení diagnózy, důležité je vždy porovnat nález s udávanými obtížemi.

 

K léčbě alergické rýmy se používají celkově a lokálně podávaná antihistaminika. Jedná se o léky potlačující účinek hlavního mediátoru, tj. prostředníka alergické reakce, histaminu. Antihistaminika jsou doporučována jako lék první volby u všech forem alergické rýmy. Ovlivňují především kýchání, nosní sekreci a svědění, na nosní neprůchodnost mají menší efekt. Jejich výhodou je účinek i na celkové a přidružené příznaky alergie. Antihistaminika se mohou podávat přerušovaně při výskytu obtíží nebo pacientům dlouhodobě trpícím sezónní i celoroční alergickou rýmou.

 

U těžších forem je nutné vždy pravidelně aplikovat na nosní sliznici protizánětlivé topické nosní steroidy. Jejich hlavní léčebný efekt spočívá v potlačení zánětu nosní sliznice, snižují otok sliznice i vodnatou sekreci. Ovlivňují tak všechny příznaky rýmy. Moderní topické steroidy dokonce velice účinně potlačují i oční příznaky. Nástup účinku je pomalejší, ale jejich výsledný efekt je  trvalejší. Podávají se pravidelně a dlouhodobě pacientům s trvalými obtížemi, po stabilizaci onemocnění v nejnižší dávce, která udrží příznaky pod kontrolou. 

 

U lehčích forem rýmy, eventuálně v raném dětském věku, je možné do nosu aplikovat další typ protialergických léků, tzv. kromony. Protizánětlivý efekt kromonů je slabší než u topických steroidů. Podávají se profylakticky, lokálně do nosu nebo očí. Nevýhodou je nutnost časté aplikace (4 – 6krát denně) a z ní vyplývající zhoršená spolupráce pacientů.

 

Alergickou rýmu způsobenou pyly lze také léčit tzv. antileukotrieny ve formě tablet. Tuto léčbu však v České republice nehradí zdravotní pojišťovny.

 

Dekongestiva (léky působící oplasknutí otoku sliznic) snižují prokrvení sliznice a zlepšují průchodnost nosu. Jsou proto velmi vyhledávaná. Nosní podávání po dobu delší než 10 dní je však pro pacienta nevhodné, neboť tyto léky poškozují sliznici a zhoršují stav nemocného. Doporučuje se jen krátkodobé užívání, nejlépe v úvodu léčby nosními steroidy. Podobný, sice slabší, ale bezpečný účinek mají některé nosní spreje s mořskou vodou, tzv. šetrná dekongestiva.

 

Jen zcela výjimečně, u nejtěžších forem alergické rýmy nereagujících na kombinaci výše uvedených léků, je možno dospělým pacientům krátkodobě podat systémové steroidy (tj. hormonální léky ve formě tablet nebo injekcí).

 

Žádný pacient by svou alergickou rýmu neměl řešit sám, ale měl by se svěřit do rukou specialisty. Každý člověk by měl znát svůj zdravotní stav a umět rozpoznat příznaky alergie, eventuálně i další případné doprovodné příznaky včetně obávaného astmatu.

www.amic.cz

Tweet