Rakovina

 Listopad je už tradičně ve znamení mužského zdraví a neoholené tváře. V ulicích mají jediný cíl – upozornit na prevenci rakoviny varlat a prostaty. U příležitosti Movemberu následují tipy, jak se postarat o mužské zdraví.

Diagnózu rakoviny prostaty si každoročně v ČR vyslechnou tisíce mužů. Konkrétně v roce 2020 se s ní léčilo 45 tisíc klientů VZP. V posledních deseti letech incidence tohoto onemocnění neustále roste, od roku 2011 o více než třetinu (o 37 %). Největší česká zdravotní pojišťovna za léčbu tohoto onemocnění jen v loňském roce zaplatila 1,75 miliardy korun. To je bezmála dvojnásobek oproti výdajům o dekádu dříve.

Říjen je měsícem rakoviny prsu, a je proto důležité věnovat této život ohrožující diagnóze zvýšenou pozornost. Z tohoto důvodu byl v rámci kampaně Nejsem na odpis realizován unikátní kvantitativní a kvalitativní průzkum mezi širokou veřejností a pacientkami s rakovinou prsu, který vznikl ve spolupráci ONKO Unií a Nielsen Admosphere. Zásadní rozdíl mezi zdravými ženami a těmi, které již mají zkušenost s onemocněním rakoviny prsu je v jejich přístupu k pravidelným návštěvám lékaře a celkovému vztahu ke svému zdraví. 61 % českých žen chodí na pravidelné preventivní lékařské prohlídky a podobně velká skupina žen (64 %) pravidelně provádí samovyšetření svých prsou pohmatem. 12 % žen ale přitom uvedlo, že se prevenci onemocnění nevěnují vůbec.  U žen, které mají či měli diagnostikovanou rakovinu prsu, je vztah ke svému zdraví výrazně vyšší – téměř 90 % žen pravidelně chodí ke svému ošetřujícímu, či praktickému lékaři.

Rakovinné onemocnění přináší do života těch, koho se osobně nebo v blízkém okolí dotýká, specifické potřeby. Na nejčastější otázky: Co se má jak a kdy dělat, aby byl život s nemocí, co nejsnesitelnější, jak efektivně a cíleně podpořit nemocné i blízké v aktivním přijetí nemoci a léčbě, které si kladou nemocní, jejich blízcí i profesionálové, reaguje připravovaná konference „I slova léčí“, jediná mezioborová akce svého druhu.

Jen v průběhu letošního roku zvýšila VZP rozpočet na centrovou péči o další 2,1 miliardy korun. Oproti roku 2020, kdy bylo vynaloženo na léčbu ve specializovaných centrech 13,6 mld. Kč, byl rozpočet pro specializovaná centra navýšen na 15,755 mld. korun, tj. o 11,5 %. „I přes rostoucí náklady na zdravotní péči způsobené pandemií covid-19 je pro VZP prioritou přístup pacientů k nejmodernější léčbě,“ říká ředitel VZP.

Celkový počet pacientů VZP klesl vloni oproti roku 2019 o 5,2 %, jde pravděpodobně o důsledek zanedbané prevence. Náklady na léčbu naopak díky širšímu využití nejmodernějších léčivých přípravků vzrostly o 11,7 %. Za léčbu nejdražšího onkologického pacienta tak VZP zaplatila téměř 12 milionů korun. S onkologickým onemocněním se vloni léčilo 301 078 pacientů VZP. Nejvíce v Praze (40 212), Jihomoravském kraji (34 380) a Středočeském kraji (34 129). Nejméně onkologických pacientů evidovali lékaři v Karlovarském kraji (8 963), Plzeňském kraji (14 798) a Libereckém kraji (14 838).

V porovnání s řadou jiných zemí mají ženy v Česku k dispozici mnohem pokročilejší medicínu. Jde o velké privilegium, protože na mnoha místech světa bez dostupné prevence onkogynekologických onemocnění umírají ženy na onemocnění, jehož riziko lze snížit nebo mu dokonce zcela předejít. Podle odborníků je důležitý aktivní přístup. Petra Adámková, ředitelka organizace ONKO Unie, která dlouhodobě vzdělává veřejnost v oblasti prevence zdůrazňuje, že každá žena musí sama využít lékařské péče, na kterou má nárok. Je ale, mimo pravidelných prohlídek, důležité navštívit lékaře vždy, pokud něco není v pořádku, např.  bolesti v podbřišku či v bedrech, pocit zvětšování břicha, problémy s trávením (zácpa naopak průjmy, nechutenství, nadýmání, únava a vyčerpání).

VZP posouvá svoji komunikační strategii směrem k jednotlivci a jeho zájmu o vlastní zdraví, apelovat bude na zdravý životní styl svých klientů. Posilovat hodlá také aktivity v oblasti prevence, včetně screeningu a včasného záchytu onkologických onemocnění. „Prevence je naprosto klíčový aspekt nejen v péči o zdraví našich klientů, ale i v řešení výdajů zdravotního pojištění. VZP se proto této problematice věnuje systematicky, motivujeme naše klienty, aby prevenci nepodceňovali, ovšem přes veškerou snahu je zřejmé, že se to u významné části populace stále nedaří,“ říká ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Rakovina plic je nemoc, která zabije drtivou většinu těch, u nichž se objeví. Záludnost choroby spočívá v jejím „tichém“ postupu. Zprvu se výrazně nehlásí, nebolí, a lidé s už jasnými příznaky tak přicházejí na léčbu pozdě. Osm z deseti nemocných umírá zbytečně – v časných stadiích by šlo nádor odstranit. Takto lékaři bojují o co nejdelší a nejkvalitnější život s pokročilou nemocí. Naprostý předěl v situaci bude znamenat spuštění čtvrtého národního screeningu – plic, který by měl odstartovat na začátku příštího roku 2022 a měl by zásadně ovlivnit vysokou úmrtnost lidí na karcinom plic. Plicní lékaři o tento screening usilovali řadu let. Slibují si od něj zvýšení podílu pacientů, kterým lze nádor operativně odstranit – ze současných 15 % až na 50 %. Na záludnost nemoci upozorňují v rámci Světového dne rakoviny plic.

Stejně jako je každý člověk jedinečný, je jedinečné i jeho nádorové onemocnění. A tomu by měla odpovídat i jeho léčba. V případě pacientů s nádorovým onemocněním může mít zásadní přínos genomové testování nádorové DNA, jehož výsledky pomáhají k nastavení efektivnější, na míru přizpůsobené léčby. Jedinečný přístup může v klinické praxi pomoci lékařům optimalizovat léčbu a pacientům poskytnout cílené a účinnější léčebné možnosti. Nyní ho vysvětluje nový vzdělávací materiál Medikomiks: Precizní onkologie.