Rakovina
Světový den onkogynekologických diagnóz World GO Day
V porovnání s řadou jiných zemí mají ženy v Česku k dispozici mnohem pokročilejší medicínu. Jde o velké privilegium, protože na mnoha místech světa bez dostupné prevence onkogynekologických onemocnění umírají ženy na onemocnění, jehož riziko lze snížit nebo mu dokonce zcela předejít. Podle odborníků je důležitý aktivní přístup. Petra Adámková, ředitelka organizace ONKO Unie, která dlouhodobě vzdělává veřejnost v oblasti prevence zdůrazňuje, že každá žena musí sama využít lékařské péče, na kterou má nárok. Je ale, mimo pravidelných prohlídek, důležité navštívit lékaře vždy, pokud něco není v pořádku, např. bolesti v podbřišku či v bedrech, pocit zvětšování břicha, problémy s trávením (zácpa naopak průjmy, nechutenství, nadýmání, únava a vyčerpání).
Nádorová onemocnění nejčastěji napadají dvě části dělohy. Děložní čípek (nebo také hrdlo), který je vstupem z pochvy do dělohy, a dále endometrium, což je výstelka dělohy. I když jsou tyto anatomické části v bezprostřední blízkosti, značně se liší způsob vzniku zhoubného bujení. U těchto dvou diagnóz však existuje nejvíce možností prevence.
Karcinom endometria představuje páté nejčastější zhoubné onemocnění u žen v rozvinutém světě a Česká republika se standardně řadí mezi země s nejvyšším výskytem. V současné době je incidence přibližně 35 nových případů na 100 000 žen za rok. To je zhruba 1900–2000 žen ročně a tato vysoká čísla zůstávají dlouhodobě neměnná, což souvisí především s narůstající délkou života a také s vysokým výskytem obezity nebo nadváhy v naší populaci.
Obezita je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro karcinom endometria, ale už i nadváha riziko zvyšuje. Podkožní tuková tkáň totiž produkuje hormony estrogeny, které mohou podporovat růst buněk nádoru endometria. Hlavním doporučením pro prevenci je tedy pokusit se zhubnout, udržovat zdravý životní styl, správné stravování s přiměřenou pohybovou aktivitou. Karcinomem endometria jsou více ohroženy také ženy nadměrně vystavené estrogenům z jiných důvodů. Patří mezi ně časné zahájení menses, pozdní menopauza, bezdětnost, ale také hormonální porucha související s chyběním pravidelné ovulace. Dále cukrovka, která je často spojena s obezitou, a způsobuje sníženou citlivost tkání k inzulinu. Svou roli může u ženy sehrát Lynchův syndrom, vrozená dispozice – nositelka má zvýšené riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a dělohy, a to i v mladším věku. Ačkoliv je karcinom endometria nejčastěji diagnostikován u žen po menopauze, především ve věkové kategorii 50 – 69 let, mohou onemocnět také mladší ženy.
Zcela odlišným způsobem vznikají změny tkáně na děložním čípku, které mohou vést až k rozvoji rakoviny. Může za ně infekce lidským papilomavirem (HPV), která během života potká až 80 % lidí – žen i mužů. K jeho přenosu dochází zejména pohlavním stykem s tím, že se může jedinec nakazit už od prvního partnera. k přenosu může dojít i při nekoitálních praktikách, například při orálním sexu.
„Virus začleňuje svoji DNA do DNA epitelových buněk děložního čípku a dokáže tak vyvolat změny (transformaci) ve tkáni. Při nákaze typy HPV 16 a 18, tvořícími až 70 % infekcí (mezi další typy patří 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73, 82), které jsou vysoce rizikové, pak může dojít až k rozvoji zhoubného nádoru. Dnes víme, že HPV infekcí je způsobeno v podstatě 100 % případů tohoto karcinomu,” vysvětluje genetik RNDr. Ing. Libor Staněk, Ph.D., PCTM.
Riziko infekce je však možné snížit na minimum pomocí očkování proti HPV. Je-li vakcína aplikována ještě před zahájením pohlavního života, tedy před prvním potenciálním kontaktem s virem, poskytuje až 96% ochranu. Proto je vakcinace hrazená zdravotními pojišťovnami dívkám i chlapcům ve věku 13 let (do čtrnáctých narozenin). Nejenže je takto získaná imunita proti HPV chrání před vlastním onemocněním, ale také snižuje míru šíření viru ve společnosti.
Nejdůležitějším, co pro sebe mohou udělat neočkované ženy, je chodit na každoroční preventivní kontroly, které by měly absolvovat i vakcinované ženy. Vyšetření probíhá u gynekologa, jedná se o bezbolestný stěr z děložního čípku, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. V obarveném stěru se pod mikroskopem hledají případné změny na buňkách, které poukazují na přítomnost zhoubného bujení. Tato metoda se však vyznačuje pouze zhruba 70% citlivostí, což znamená, že 3 z 10 žen mohou obdržet falešně negativní výsledek.
Významným pokrokem je zavedení další detekční metody do screeningu, a tou je test HPV DNA, který analýzou DNA odhalí přítomnost rizikové HPV infekce, která může změny na buňkách vyvolat, a který mají ženy ve věku 35 a 45 let nově hrazený ze zdravotního pojištění.
Doporučuje se ale také ženám, které do těchto kategorií nespadají, aby o test svého gynekologa požádaly a uhradily si jej – cena se pohybuje okolo 1000 korun. Pozitivní výsledek HPV DNA testu přitom ještě neznamená, že žena onemocněla rakovinou. Je to pouze signál k podrobnějšímu sledování, aby bylo možné zachytit změny na tkáni co nejdříve. Důležité je také podpořit imunitu zdravým životním stylem.
Na osvětu o prevenci onkogynekologických onemocnění se zaměřila celosvětová kampaň World GO Day. Kampaň již třetím rokem v ČR zastřešila obecně prospěšná společnost ONKO Unie ve spolupráci s Pacientskou organizací VERONICA a Nadačním fondem Hippokrates. „Za podporu při edukaci veřejnosti patří velký dík zúčastněným lékařům a ženám, které otevřeně sdílí své zkušenosti s nemocí. Již tradičně se 20. září spolu se zástupci médií a širokou veřejností vydali na Fialovou cyklojízdu, aby vyjádřili solidaritu ženám, které s onkogynekologickým onemocněním bojují, a zároveň upozornili na důležitost prevence. Dle TZ