Ateroskleróza

Lékovou ePoradnu pro pacienty na antikoagulační léčbě otevírá společný projekt pacientů a odborníků Rychlé srdce (www.rychlesrdce.cz). Na dotazy zdarma odpovídají zkušení kliničtí farmaceuti. Pacienti mohou pokládat jakékoliv otázky týkající se jejich farmakoterapie (léčba léky). Na lékovou ePoradnu, jíž několik let provozuje nezisková organizace Průvodce pacienta, z.ú., se mohou obracet s dotazy o léčbě pacientů i jejich ošetřující lékaři. Pacientům i lékařům stačí vyplnit webový formulář, který je dostupný buď ze stránek projektu Rychlé srdce anebo ze stránek Průvodce pacienta.

V roce 2020 se léčilo s infarktem 8 739 klientů VZP, o 9 % méně než v roce předchozím. Data mohou být do jisté míry ovlivněna i pandemickou situací, kdy se pacienti v některých případech mohli obávat návštěvy lékaře i v případě potíží. Celkově se ale v posledních letech počet pacientů s infarktem opravdu snižuje. Nemoci srdce sice stále patří v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí, i tento ukazatel se ale v posledních letech lepší. Z dat VZP vyplývá, že počet úmrtí hospitalizovaných pacientů s infarktem myokardu za posledních deset let klesl o čtvrtinu.

Nemocných se srdečním selháním přibývá, dle odborníků je jich v ČR už téměř 300 tisíc. Vinou je i nedostatečná péče po infarktu, ve které hraje důležitou roli spolupráce pacientů a jejich aktivní přístup k následné léčbě. Pouze pravidelné návštěvy lékaře a dodržování správného režimu mohou snížit riziko dalších infarktů a oddálit rozvoj chronického srdečního selhání. Odborníci upozorňují na nutnost důsledného sledování zdravotního stavu a dodržování pravidelných kontrol i v době pandemie. Zanedbání může mít fatální následky, zejména u pacientů již trpícími kardiologickými onemocněními.

Konec října Světovým dnem mrtvice se upozorňuje na problematiku. Doplňují ji i údaje VZP. Nemoci oběhové soustavy jsou vůbec nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Mezi nimi mají hned po ischemické chorobě srdeční na svědomí nejvíce životů cévní mozkové příhody. Při cévní mozkové příhodě, která bývá laicky označována též jako mrtvice, je přerušen průtok krve mozkem. Důvodem je ucpání mozkové cévy sraženinou nebo její prasknutí.

Zájemci, kteří navštíví nebo již navštívili tzv. Poradny cévního věku od října 2019 naleznou (nalezli) ve vybraných lékárnách po celé České republice odpovědi na to, zda jsou ohroženi mrtvicí nebo srdečním infarktem.

V roce 2018 zemřelo 46 % diabetiků na nemoci související se srdcem a cévami. V budoucnu se očekává změna. Pomoci mohou nové léky založené na působení GLP-1 (glukagon-like peptid-1), u nichž byla studiemi prokázána kardioprotektivita, tedy snížení rizika srdečně-cévních onemocnění. Pacienti i odborníci oceňují také snižování hmotnosti během léčby – nadváhou nebo obezitou trpí 9 z 10 diabetiků 2. typu. Právě nadváha, vyšší hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak, kterými většina diabetiků 2. typu trpí, ve spojení s cukrovkou významně přispívají ke vzniku mrtvice, ischemické choroby srdeční i celkové úmrtnosti. I proto dvě nejvýznamnější odborné společností zabývající se diabetem, Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) a Americká diabetologická asociace (ADA), navrhly, aby léky založené na působení GLP-1 byly injekčními léky první volby u diabetu 2. typu.

V neděli 29. září 2019 mohou lidé na celém světě oslavit „Světový den srdce“. Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Poselstvím Světového dne srdce je ukázat, že srdečním chorobám lze předejít. Tento rok je hlavní myšlenkou slíbit si, že budeme žít zdravěji. Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Každoročně zabíjí více než 17 milionů lidí, což je větší množství úmrtí než na nádorová onemocnění, HIV, AIDS a malárii dohromady.

Pod hranici deseti tisíc klesl loni počet klientů VZP, kteří skončili v nemocnici s akutním infarktem myokardu. Ve srovnání s rokem 2010 je to pokles o více než 11 %. Snížily se i celkové náklady, které pojišťovna vydala za léčbu. Pro pacienty nejpříznivější sdělení spočívá v tom, že významně stoupla šance na přežití – jestliže v roce 2010 zemřelo 78 z tisíce hospitalizovaných, loni už jich bylo na každou tisícovku o 23 méně. Vzhledem k celkovému počtu nemocných to znamená za rok zhruba 220 životů.

Ateroskleróza představuje hlavní příčinu vzniku kardiovaskulárních onemocnění, na které jenom v České republice umírá ročně kolem 50 000 lidí. Společným jmenovatelem těchto zdravotních komplikací je zvýšená hladina LDL cholesterolu. Prevence tedy spočívá především v jejím neustálém snižování. Podle nových doporučení představených na kongresu ESC (Evropská kardiologická společnost) v Paříži dokonce neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečnou.

V České republice zemře ročně 50 000 lidí na onemocnění srdce a cév. Nejčastěji na akutní srdeční infarkt.  V zemích, kde je prováděna aktivně a systematicky primární a sekundární prevence, je úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění významně nižší. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, je zásadní sekundární prevence-snaha aktivně zabránit opakování tohoto onemocnění ovlivněním rizikových faktorů (kouření, výživa, tělesná aktivita a zejména dodržování předepsané medikace-léčby). Ačkoliv léčba infarktu myokardu je v České republice na velmi vysoké úrovni, slabou stránkou zůstává právě sekundární prevence po prodělání akutního infarktu myokardu.