Ateroskleróza
Světový den familiární hypercholesterolémie – 24. září
Ateroskleróza představuje hlavní příčinu vzniku kardiovaskulárních onemocnění, na které jenom v České republice umírá ročně kolem 50 000 lidí. Společným jmenovatelem těchto zdravotních komplikací je zvýšená hladina LDL cholesterolu. Prevence tedy spočívá především v jejím neustálém snižování. Podle nových doporučení představených na kongresu ESC (Evropská kardiologická společnost) v Paříži dokonce neexistuje žádná dolní hranice koncentrace LDL cholesterolu považovaná při léčbě za nebezpečnou.
Kardiovaskulární riziko se dělí na nízké, střední, vysoké a velmi vysoké. Do poslední zmíněné skupiny patří lidé s kardiovaskulárním onemocněním aterosklerotického původu, diabetici s postižením cílového orgánu, osoby s familiární hypercholesterolémií (FH), kardiovaskulárním onemocněním nebo jiným závažným rizikovým faktorem a pacienti s pokročilým selháním ledvin. Podle nejnovějších doporučení ESC/EAS (Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro aterosklerózu) se cílové hodnoty LDL cholesterolu pro tyto osoby nově snížily pod 1,4 mmol/l. Pacienti ve vysokém riziku by měli mít nižší hodnoty než 1,8 mmol/l. U osob s kardiovaskulárním onemocněním a druhou cévní příhodou prodělanou v posledních dvou letech se má zvážit dokonce cílová hranice pod 1,0 mmol/l. Hlavním léčivým prostředkem zůstávají statiny. Ty se mají podávat v maximální tolerované dávce. Do druhé linie je povolán ezetimib v kombinaci se statinem. Pro osoby s velmi vysokým rizikem, u nichž tato léčba selhává, se doporučuje využití inhibitorů PCSK9. Pro jedince ve středním riziku se doporučují hodnoty nižší než 2,6 mmol/l a s nízkým rizikem méně než 3 mmol/l. „Každý by měl znát hladinu svého cholesterolu, a pokud je zvýšená, měla by být snižována,“ říká doc. MUDr. Tomáš Freiberger, Ph.D., z Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno.
Jedním z nejčastějších i nejnebezpečnějších kardiovaskulárních onemocnění je srdeční infarkt, který je způsoben krevní sraženinou nad narušeným („prasklým“) aterosklerotickým plátem v srdeční tepně. Téměř okamžitě dojde k nedokrvení srdečního svalu. „Pokud je člověku méně než 60 let a nastanou tyto komplikace, většinou k tomu musí být dotyčný kuřák, mít vysoký krevní tlak, případně cukrovku. Pokud má však pacient výrazně zvýšenou hladinou cholesterolu, nemusí trpět ani jedním z těchto neduhů, aby k infarktu došlo. Příkladem takto vysokých hodnot může být hladina celkového cholesterolu nad 8, často i nad 10 mmol/l. Pacientovi je nutné ihned po srdečním infarktu nasadit agresivní léčbu ke snížení cholesterolu,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Piťha, CSc., vedoucí Laboratoře pro výzkum aterosklerózy Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Cholesterolu se přezdívá „tichý zabiják“. Ani jeho velmi zvýšená hladina totiž nebolí, nápadně se ani neprojevuje na vzhledu nemocného a často se na něj přijde náhodně. Vysoký cholesterol lze být geneticky podmíněný. Nová data ukazují, že familiární hypercholesterolémie (FH), je rozšířenější, než si odborníci dosud mysleli. Má ji každý dvoustý člověk. To znamená, že se každou minutu na světě narodí jedno dítě s touto diagnózou.„Familiární hypercholesterolémie je dědičné onemocnění a vysoká hladina cholesterolu se tak u postižených jedinců vyskytuje od narození. Je nebezpečná tím, že většina pacientů o svém onemocnění neví. Důležité je tedy zachytit FH včas a včas ji léčit.
Česká republika patří v detekci osob s FH ke světové špičce. Největší podíl na tom má projekt MedPed fungující v ČR už přes 20 let. Díky této iniciativě se podařilo vybudovat dynamickou síť 65 specializovaných pracovišť (center), která se zaměřují právě na vyhledání a léčbu osob s FH. V každé rodině je zpravidla několik postižených osob. V počtu zachycených pacientů s FH na počet obyvatel jsme třetí na světě.
Nemocní s familiární hypercholesterolémií mají vlastní pacientskou organizaci Diagnóza FH, z.s. Ta si klade za cíl podporovat pacienty s FH, informovat o FH a motivovat ke zdravému životnímu stylu. Každoročně také pořádá svou největší osvětovou akci s názvem Týden FH, která se koná u příležitosti Světového dne FH (24. září). Spočívá v měření cholesterolu a edukaci v českých firmách a institucích. Zaměstnanci mají během několika minut možnost zjistit své výsledky a konzultovat je s lékařem. Letos se již jednalo o 4. ročník a zájem byl opět mimořádný. Jako účinná prevence je především vhodný jídelníček a úprava stravy, zejména omezení spotřeby tuků s vyšším podílem nasycených mastných kyselin a upřednostňování tuků s převahou mastných kyselin nenasycených, dostatečná konzumace ovoce a zeleniny a preference výrobků z celozrnných obilovin.
Dle TZ
