Dlouhověkost
Evropský týden mozku
Kategorie: Aktuality Dlouhověkost
10.březen 2025
Hlavní řídící jednotka nervové soustavy – lidský mozek je pozoruhodný orgán. Zpracovává veškeré informace, se kterými se denně setkává, zajišťuje pohyb, smyslové vnímání a myšlení. Zároveň má na starosti srdeční činnost, regulaci vnitřních orgánů i emoce. Mezi jeho nejdůležitější části patří mozková kůra zodpovědná za vědomí člověka, mozeček, a především mozkový kmen, který řídí základní životní procesy, jako je tep a dýchání. Pomocí elektrických impulzů a chemických signálů jednotlivé informace posílá do těla.
Aby však byl činný na optimální úrovni, potřebuje pravidelný trénink a mentální stimulaci. Učení se novým věcem přitom není výhradní doménou mladých! Pomocí dostatečného pohybu, kvalitního spánku a stravy bohaté na zdravé tuky, antioxidanty a vitamíny skupiny B mohou i starší lidé plasticitu efektivně podpořit. Akce s názvem Evropský týden mozku, která se každoročně koná od 11. března, přináší veřejnosti cenné informace o jeho činnosti.
Zajímavé je, že právě elektrickou aktivitu dokáže mozek generovat i po smrti – z tohoto důvodu se označuje klinická smrt. Přestože srdce přestane bít, některé mozkové buňky, hlavně v oblasti hyppocampu, zůstávají aktivní až několik hodin! Tento jev je částečným vysvětlením i takzvaných zážitků blízké smrti neboli near-death experience (NDE). „Lidé s těmito zkušenostmi uvádějí pocit odloučení od těla, procházení tunelem se světlem na konci, pocit klidu a míru, setkání s "bytostmi" nebo blízkými zesnulými, a dokonce i zpětné přehrání důležitých životních událostí. Vědecké vysvětlení NDE ale uvádí, že tyto stavy způsobují poruchy v temporálním laloku, chemické změny z důvodu stresu, uvolnění endorfinů, které snižují bolest a vyvolávají pocit euforie, či nedostatek kyslíku v mozku,“ komentují odborníci.
Přestože lidské vědomí stále není plně prozkoumáno a existuje několik otazníků spojených s funkcí mozku, skutečností zůstává, že všechny jeho části jsou v závislosti na situaci aktivní. Ačkoliv jeho fyzickou kapacitu nelze navýšit, člověk může jednoduchými návyky podpořit jeho neuroplasticitu, schopnost měnit se a zlepšovat činnost.
S přibývajícími roky postupně dochází ke zpomalení zpracování informací, zhoršení paměti i poklesu rychlosti myšlení z několika důvodů. Vedle úbytku neuronů a ztráty plasticity je příčinou také snížený průtok krve, a tím i pomalejší přenos signálů mezi neurony. Pravidelný trénink však mozkovou funkci i ve vyšším věku může velmi ovlivnit. Studie ukazují, že různé podněty, cvičení a správné každodenní návyky aktivitu efektivně zvyšují a zároveň působí preventivně proti neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimer, Parkinson nebo stařecká demence.
Genetička upozorňuje, že vždy záleží na kombinaci vnějších faktorů a genetických předpokladů. Mezi geny ovlivňující fungování mozku patří například gen COMT, který kóduje enzym podílející se na odbourávání dopaminu v prefrontálním kortexu. To může mít vliv na kognitivní funkce, jako je pracovní paměť a odolnost vůči stresu, ale efekt se liší mezi jednotlivci a závisí samozřejmě i na dalších faktorech. Gen BDNF podporuje růst neuronů a synaptickou plasticitu, což je důležité pro procesy učení a paměti, a geny DRD2 a DRD4 ovlivňují dopaminové receptory a hrají roli v regulaci motivace, odměnového systému a sklonu k vyhledávání nových podnětů.
Některé studie dokonce naznačují souvislost s kreativitou a například gen APOE, konkrétně jeho varianta ε4, zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Je však potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetika hraje určitou roli, právě prostředí, vzdělání a životní styl jsou faktory, jež rozhodují, zda se geneticky dané predispozice projeví či nikoliv.
Dětský mozek je naopak velmi tvárný a daleko snadněji je schopen vytvářet zcela nové nervové spoje. Je proto důležité ho co nejvíce vystavovat různým podnětům, novým informacím a stále ho efektivně zaměstnávat. Nová mozková propojení vznikají procesem zvaným synaptická plasticita, jež je aktivována učením, novými zkušenostmi a opakováním, které posiluje spojení mezi neurony. To je velmi důležité pro budování návyků, jelikož neurony, které mezi sebou častěji komunikují, vytvářejí silná spojení, a díky tomu se činnost stává automatickou a nevyžaduje tolik mentální energie.
Dnešní děti se však stále méně vystavují novým podnětům. Největším problémem jsou obrazovky, před kterými nezletilí tráví stále více času. Kromě modrého světla je alarmujícím rizikem především nadměrný přísun dopaminu. Videohry, sociální sítě nebo videa, poskytují rychlé a časté odměny, což zvyšuje hladinu neurotransmiteru, na jehož přísun si mozek velmi rychle zvyká. Běžné, méně stimulující aktivity, jako je čtení, kreslení si nebo učení, se tak zdají být méně lákavé. Zároveň nadměrné vystavování obrazovkám snižuje schopnost soustředění, trpělivost i motivaci k činnostem, jež vyžadují úsilí. Tvárnost dětského mozku může navíc narušit také chronický stres, nedostatek spánku nebo špatná strava.
Mozek potřebuje neustálý trénink a mentální stimulaci, jež podporují jeho zdraví, zvyšují kognitivní rezervu a pomáhají snižovat riziko omezení jeho funkcí v důsledku rostoucího věku. V případě nedostatečných podnětů může v krajních mezích dojít i ke ztrátě kognitivních schopností nebo rozvoji psychických i neurodegenerativních onemocnění. Je proto velmi důležité zaměřit se na činnosti a návyky, které synaptickou plasticitu maximálně podpoří. Jsou to pravidelný pohyb, který zlepšuje průtok krve do mozku, učení se novým dovednostem, jako je hra na hudební nástroj, cizí jazyky či čtení, sociální interakce podporující emocionální a kognitivní zdraví, dostatek kvalitního spánku nebo také meditace.
Nedílnou součástí je i správná strava, včetně speciálních doplňků stravy obsahujících řadu aktivních látek podporujících kognitivní funkce, včetně koncentrace a paměti. Člověk by však neměl zapomínat ani na dostatečný pitný režim, jelikož dehydratace snižuje pozornost a výkonnost. Dle TZ
www.media-list.cz
Zajímavé je, že právě elektrickou aktivitu dokáže mozek generovat i po smrti – z tohoto důvodu se označuje klinická smrt. Přestože srdce přestane bít, některé mozkové buňky, hlavně v oblasti hyppocampu, zůstávají aktivní až několik hodin! Tento jev je částečným vysvětlením i takzvaných zážitků blízké smrti neboli near-death experience (NDE). „Lidé s těmito zkušenostmi uvádějí pocit odloučení od těla, procházení tunelem se světlem na konci, pocit klidu a míru, setkání s "bytostmi" nebo blízkými zesnulými, a dokonce i zpětné přehrání důležitých životních událostí. Vědecké vysvětlení NDE ale uvádí, že tyto stavy způsobují poruchy v temporálním laloku, chemické změny z důvodu stresu, uvolnění endorfinů, které snižují bolest a vyvolávají pocit euforie, či nedostatek kyslíku v mozku,“ komentují odborníci.
Přestože lidské vědomí stále není plně prozkoumáno a existuje několik otazníků spojených s funkcí mozku, skutečností zůstává, že všechny jeho části jsou v závislosti na situaci aktivní. Ačkoliv jeho fyzickou kapacitu nelze navýšit, člověk může jednoduchými návyky podpořit jeho neuroplasticitu, schopnost měnit se a zlepšovat činnost.
S přibývajícími roky postupně dochází ke zpomalení zpracování informací, zhoršení paměti i poklesu rychlosti myšlení z několika důvodů. Vedle úbytku neuronů a ztráty plasticity je příčinou také snížený průtok krve, a tím i pomalejší přenos signálů mezi neurony. Pravidelný trénink však mozkovou funkci i ve vyšším věku může velmi ovlivnit. Studie ukazují, že různé podněty, cvičení a správné každodenní návyky aktivitu efektivně zvyšují a zároveň působí preventivně proti neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimer, Parkinson nebo stařecká demence.
Genetička upozorňuje, že vždy záleží na kombinaci vnějších faktorů a genetických předpokladů. Mezi geny ovlivňující fungování mozku patří například gen COMT, který kóduje enzym podílející se na odbourávání dopaminu v prefrontálním kortexu. To může mít vliv na kognitivní funkce, jako je pracovní paměť a odolnost vůči stresu, ale efekt se liší mezi jednotlivci a závisí samozřejmě i na dalších faktorech. Gen BDNF podporuje růst neuronů a synaptickou plasticitu, což je důležité pro procesy učení a paměti, a geny DRD2 a DRD4 ovlivňují dopaminové receptory a hrají roli v regulaci motivace, odměnového systému a sklonu k vyhledávání nových podnětů.
Některé studie dokonce naznačují souvislost s kreativitou a například gen APOE, konkrétně jeho varianta ε4, zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Je však potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetika hraje určitou roli, právě prostředí, vzdělání a životní styl jsou faktory, jež rozhodují, zda se geneticky dané predispozice projeví či nikoliv.
Dětský mozek je naopak velmi tvárný a daleko snadněji je schopen vytvářet zcela nové nervové spoje. Je proto důležité ho co nejvíce vystavovat různým podnětům, novým informacím a stále ho efektivně zaměstnávat. Nová mozková propojení vznikají procesem zvaným synaptická plasticita, jež je aktivována učením, novými zkušenostmi a opakováním, které posiluje spojení mezi neurony. To je velmi důležité pro budování návyků, jelikož neurony, které mezi sebou častěji komunikují, vytvářejí silná spojení, a díky tomu se činnost stává automatickou a nevyžaduje tolik mentální energie.
Dnešní děti se však stále méně vystavují novým podnětům. Největším problémem jsou obrazovky, před kterými nezletilí tráví stále více času. Kromě modrého světla je alarmujícím rizikem především nadměrný přísun dopaminu. Videohry, sociální sítě nebo videa, poskytují rychlé a časté odměny, což zvyšuje hladinu neurotransmiteru, na jehož přísun si mozek velmi rychle zvyká. Běžné, méně stimulující aktivity, jako je čtení, kreslení si nebo učení, se tak zdají být méně lákavé. Zároveň nadměrné vystavování obrazovkám snižuje schopnost soustředění, trpělivost i motivaci k činnostem, jež vyžadují úsilí. Tvárnost dětského mozku může navíc narušit také chronický stres, nedostatek spánku nebo špatná strava.
Mozek potřebuje neustálý trénink a mentální stimulaci, jež podporují jeho zdraví, zvyšují kognitivní rezervu a pomáhají snižovat riziko omezení jeho funkcí v důsledku rostoucího věku. V případě nedostatečných podnětů může v krajních mezích dojít i ke ztrátě kognitivních schopností nebo rozvoji psychických i neurodegenerativních onemocnění. Je proto velmi důležité zaměřit se na činnosti a návyky, které synaptickou plasticitu maximálně podpoří. Jsou to pravidelný pohyb, který zlepšuje průtok krve do mozku, učení se novým dovednostem, jako je hra na hudební nástroj, cizí jazyky či čtení, sociální interakce podporující emocionální a kognitivní zdraví, dostatek kvalitního spánku nebo také meditace.
Nedílnou součástí je i správná strava, včetně speciálních doplňků stravy obsahujících řadu aktivních látek podporujících kognitivní funkce, včetně koncentrace a paměti. Člověk by však neměl zapomínat ani na dostatečný pitný režim, jelikož dehydratace snižuje pozornost a výkonnost. Dle TZ
www.media-list.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
