Vývoj dítěte
Dětská pokožka dozrává do 6 let
Dítě není malý dospělý. Od prvního kontaktu se světem se vyvíjí psychicky i fyzicky a buduje si nejen vlastní osobnost, ale i imunitu. Pokožka, nejviditelnější bariéra vůči vnějšímu světu, nemá u malých dětí několik prvních let života plně vyzrálou obranyschopnost. Je velmi citlivá, snadno se podráždí, a proto si zaslouží zvýšenou pozornost a péči na všech úrovních. Například i nevhodně zvolené kosmetické nebo prací prostředky mohou odstartovat vleklé potíže či alergie. Svědčí o tom nárůst dětí s atopickou dermatitidou, které tvoří až pětinu klientů dětských lékařů.
Kůže představuje povrchem největší lidský orgán. Tvoří ochrannou bariéru těla vůči mechanickému poškození, pomáhá regulovat tělesnou teplotu a udržuje optimální hydrataci organismu. Celková plocha kůže v poměru k váze je u novorozenců 5× větší než u dospělých, u nedonošených dětí dokonce 7× větší. Tím je plocha, kterou je tělo dítěte v kontaktu s vnějším prostředím, mnohem větší než u dospělého. Pokožka novorozenců je také mnohem tenčí, nedokáže zajistit tělu plnou ochranu. Je citlivější a zranitelnější vůči působení různých toxických látek nebo alergenů.
Vzhledem k tomu, že pokožka dětí dozrává přibližně až do věku 6 let, by se měla věnovat dětské kůži specifická péče a vyhýbat se potenciálnímu podráždění, které mohou způsobit látky v běžných kosmetických a pracích prostředcích. Vybírány by měly být přípravky hypoalergenní a dermatologicky testované.
Specifickou skupinou v péči o citlivou pokožku jsou předčasně narozené děti. Přicházejí na svět nezralé, jejich kůže je tenká až průsvitná a velmi citlivá. Na tuto skutečnost upozorňuje také předsedkyně a výkonná ředitelka neziskové organizace Nedoklubko, která se denně setkává s nedonošenými miminky. Správná a citlivá péče je významnější než u donošených novorozenců.
V posledních letech významně přibývá případů alergických kožních projevů a v ordinacích pediatrů tvoří děti s těmito potížemi zhruba celou pětinu všech pacientů. Až polovinu dětí v období, kdy nosí plenky, postihne plenková dermatitida, častý je výskyt seboroické dermatitidy u kojenců nebo atopický ekzém u starších dětí. Zkušenost s ekzémem má přibližně 20 % dětské populace a každým rokem jich přibývá.
Na rozvoji kožních obtíží se podílí nejen genetika, ale především poškození kožní bariéry alergeny, mikroby, dráždivými látkami nebo i znečištěným prostředím, například kouřením v domácnosti. Přetrvávající onemocnění mohou vést k narušení funkce kůže, zvýšit riziko infekcí a alergií, a dokonce ovlivnit psychosociální vývoj dítěte. Zdraví pokožky a psychická pohoda spolu přímo souvisí. Celá řada kožních onemocnění je psychosomatických.
„Zkušenosti ovšem ukazují, že jednoduché změny v rutinách péče o děti, včetně správné životosprávy, hygieny a volby vhodných kosmetických a pracích prostředků, mohou významně omezit výskyt kožních problémů,“ upozorňuje odborná lékařka.
Dle TZ
www.havaspr.com
