Vývoj dítěte
ČR je premiantem v péči o předčasně narozené děti
Během posledních desítek let se Česká republika stala jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o předčasně narozené novorozence na světě. Předčasně se u nás narodí 7 200 novorozenců, což se rovná necelým 7 % porodů. V prvním měsíci života pak zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě z 200 sledovaných zemí. V dalším posunu zdravotní péče pomáhají neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni, ale i digitální technologie. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Ročně se v Česku před 37. týdnem těhotenství narodí přibližně 7 200 dětí, což odpovídá zhruba 6,7 % ze všech porodů, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu pro rok 2020. Ještě v roce 2011 tento podíl činil 8 %, což podle studie odpovídá současnému evropskému průměru. Předčasně narozené děti se daří častěji zachraňovat. V prvním měsíci po porodu v ČR zemře jedno dítě z tisíce živě narozených (tzv. neonatální úmrtnost). To je přibližně devětkrát méně než v roce 1985, jak ukazují data světové organizace UNICEF. Jde totiž o 14. nejnižší hodnotu z 200 zemí, které UNICEF sleduje. Například v sousedním Německu do měsíce po porodu zemřou dvě děti z tisíce.
Pomáhat se daří i maminkám. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře 5 ze 100 000 rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o 17. nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných zemí. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší. Přeborníky v odvracení tzv. mateřské úmrtnosti jsou například Estonsko nebo Island, kde v období těhotenství a šestinedělí ze 100 000 žen nezemřela ani jedna rodička,” vysvětluje analytik Evropy v datech.
Během rozvoje péče o novorozence se postupně změnil i celkový přístup k dítěti a rodičce. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Pokud toho není možné docílit fyzicky, hledají se alternativy. Začínají se uplatňovat i digitální technologie. „Během několika posledních let vzniklo hned několik mobilních aplikací, které umožňují rodičům kontakt s dítětem, když s ním nemohou být. Například v USA už NHS (Národní zdravotní služba) schválila používání aplikace vCreate, která posílá rodičům notifikace a umožňuje jim komunikovat s dítětem,” vysvětluje odborník z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici. V rámci této spolupráce začaly v apolinářské porodnici využívat mobilní tablety.
Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nový fenomén, jeho dlouhodobý dopad vědci teprve zkoumají. „Současné studie se zaměřují především na samotnou zkušenost maminek a sestřiček. Například 70 % sestřiček uvedlo, že technologie rodinám pomáhají. Další studie pak naznačují, že využívání aplikací pomáhá matkám snižovat stres a navazovat vztah s dítětem. Podle studie publikované v roce 2021 ve vědeckém časopise Telemedicine and e-Health dokonce i pozitivně ovlivňují kojení. Jsou však zapotřebí další studie pro zjištění výhod nových technologií.
Význam kontaktu dítěte s matkou se odráží i v datech. Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Incidence infekcí je o 35–45 % nižší. Zejména u předčasně narozených dětí, u kterých ve většině případů není poporodní bonding možný, je důležité i období následující. Vztah s matkou je důležitý i pro vývoj mozku a dalších životních funkcí. Miminko se rychleji adaptuje na život. Videohovory sice nemohou osobní kontakt nahradit, ale pokud není možný, jsou užitečnou pomůckou.
Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 % novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám, anebo naopak rodičkám ve vyšším věku.
K vysoké tuzemské úrovni neonatologie pomáhá i podpora veřejnosti a organizace Nedoklubko, což potvrzuje i předsedkyně Evropské nadace pro péči o novorozence (EFCNI). Péče o předčasně narozené děti v Česku v řadě aspektů předčí i některé západní země. V ČR, na rozdíl od mnoha západních zemí, došlo v 90. letech k odstupňování neonatologické péče. Lékaři záchranné služby vždy přesně vědí, kam mají matku odvézt, aby dostala potřebnou péči. Dítě pak má mnohem lepší prognózu.
K modernizaci neonatologické péče přispívají i evropské peníze. Například v roce 2021 Fakultní nemocnice Plzeň nakoupila nové vybavení pro Perinatologické centrum, jehož je neonatologie součástí, za 70 milionů korun, přičemž 60 milionů korun bylo z prostředků EU. Za tyto peníze nemocnice pořídila nové inkubátory, infuzní techniku a novorozenecké ventilátory. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu pak všech 12 českých perinatologických center rovněž získalo 750 milionů korun na nákup nových přístrojů. Dle TZ
www.dfmg.cz
