Nemoc a zdraví

V poslední době se v médiích a reklamě objevují často zkreslené nebo i zcela nepravdivé informace, s nimiž se jejich autoři snaží vychválit údajné výhody protonové léčby zhoubného nádoru prostaty oproti fotonové. Rád bych chtěl některé dezinformace uvést na pravou míru, aby jak zdravotníci, tak případní pacienti nebyli mystifikováni.

Česká alzheimerovská společnost, o.p.s., zveřejnila počátkem ledna 2016 Zprávu o stavu demence 2015 s podtitulem Jaký názor má veřejnost a co prezentují média? Zpráva navazuje na první přehledový dokument vydaný v roce 2014 a kromě shrnutí dostupných dat o demenci v ČR a aktualizaci prevalenčních odhadů předkládá také základní mediální analýzu a hlavní výsledky šetření provedeného ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy.

Depresivní symptomatologie je častější u seniorů a to především ve spojení s demencí. Ve 30 % doprovází vaskulární demenci, m. Alzheimer a ve více než ve 40 % Parkinsonovu a Huntingtonovu chorobu.

Vědecký tým z Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze zjistil, že růst maligního melanomu (zhoubného kožního nádoru) významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí. „Pokud se nám podaří určit mechanismy, které se podílejí na výměně informací mezi okolními a nádorovými buňkami a následně jejich působení blokovat, mohly by tyto poznatky v budoucnu posloužit i k přípravě nových léčiv,“ uvedl jeden z řešitelů MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.       

V sídle Evropského parlamentu v Bruselu proběhlo 20. října setkání evropských politiků s pacienty trpícími dědičně podmíněným vysokým cholesterolem v krvi – tzv. familiární hypercholesterolemií. V evropské populaci žije přitom více než 4,5 milionu pacientů trpících touto chorobou. Společným setkáním, pod názvem Call to Action, byl odstartován boj proti tomuto závažnému a v populaci velmi častému onemocnění. Na setkání nechyběli ani zástupci pacientů z České republiky.

V Praze koncem listopadu 2015 se sešli onkologové z celého světa v rámci 15. ročníku Středoevropské konference o plicní rakovině, aby diskutovali o pokrocích v diagnostice i v léčbě.

Původce klíšťové encefalitidy, virus z čeledi Flaviviridae,  je na našem území přenášen především klíšťaty Ixodes ricinus (nejhojnější druh klíštěte v České republice). Člověk se nejčastěji nakazí po přisátí infikovaného klíštěte nebo alimentární cestou po požití nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Spekuluje se i o přenosu viru z neočkované matky na dítě při kojení. Inkubační doba onemocnění kolísá mezi 7 – 14 dny při nákaze získané klíštětem, u alimentárního přenosu se doba může zkrátit na pouhé dva dny.

Nemoci jater patří celosvětově k nejčastějším onemocněním a na kvalitu života jednotlivce mají nemalý vliv. Jako u všech ostatních onemocnění i v tomto případě je nejdůležitější zjistit rozvíjející se onemocnění včas a okamžitě zahájit léčbu, případně nastavit režimová opatření. Zlatým standardem v diagnostice jaterních onemocnění je biopsie, která je ale pro pacienta velmi nepříjemná a lidé se jí proto často snaží vyhnout. Novinkou v oblasti diagnostiky je krevní test ELF™, který určí stupeň poškození jater z jediné kapky krve, bez bolestivého zásahu do organismu. 

Výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny za léčbu pacientů s HIV stouply za posledních pět let o více než 100 milionů korun, což představuje nárůst bezmála 70 %. Počet klientů s touto nemocí se přitom za stejnou dobu zvýšil o 27 %. Důvodem, proč náklady rostou rychleji než počty nemocných, spočívají v tom, že pacientům jsou dostupné stále modernější a účinnější léky, které ovšem jsou finančně nákladnější. Pojišťovna tyto údaje zveřejňuje při příležitosti Světového dne boje proti AIDS, který připadá na 1. prosince.

Mnoho terapií zhoubného bujení je vysoce toxických. Nadto, i když je terapie funkční, značné procento pacientů trpí relapsy onemocnění, ke kterým často dochází již po několika měsících od zahájení léčby. Ke zmíněným relapsům dochází typicky kvůli přítomnosti malých subpopulací buněk nesoucích mutace, které způsobují rezistenci k léčbě. Lékaři se při snaze o řešení tohoto problému potýkají se značnou toxicitou stávajících terapeutických přístupů, které neumožňují navýšení terapeutických dávek či kombinace více agresivních terapeutických přístupů, a tím se stává léčba relapsujících nádorových onemocnění obtížnou a málo úspěšnou. Kombinace řady netoxických chemických látek, z nichž mnohé lze nalézt v rostlinách a potravinách, může dát šanci vyléčit prozatím nevyléčitelná nádorová onemocnění a působit i preventivně.