Nemoc a zdraví
Středoevropské konference o plicní rakovině
V Praze koncem listopadu 2015 se sešli onkologové z celého světa v rámci 15. ročníku Středoevropské konference o plicní rakovině, aby diskutovali o pokrocích v diagnostice i v léčbě.
Rakovina plic je celosvětově největším onkologickým zabijákem. Každý rok na ni umírá více než 1,6 milionu lidí. Česká republika patří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny plic na světě. Ročně je u nás diagnostikováno přes šest tisíc nových případů a více jak pět tisíc Čechů na rakovinu plic umírá. Jen méně než 15 % pacientů přitom přežije s nemocí déle než 5 let.
„Problém je především v tom, že nemoc zpočátku nemá žádné příznaky, většina lidí tak přichází pozdě. Dlouhodobým cílem odborníků je vývoj nových metod, které pacientům prodlužují život. Je třeba věnovat se včasné diagnostice a jednou z cest je také hledání účinného screeningového systému, který by odhalil bezpříznaková stadia nemoci u rizikových osob,“ říká profesor Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc.
Naději pacientům v pokročilém stádiu nemoci přináší nové objevy v léčbě. Rakovina plic není jedno onemocnění. Pod tímto pojmem se skrývají desítky různých typů nádorů. V současnosti se diagnostikují nádory podle jejich molekulárně biologických charakteristik a ihned se hledá vhodná léčba pro konkrétního pacienta.
Jedním z nosných témat kongresu se letos stala tzv. imunoterapie – jde o léčbu, která k boji s rakovinou aktivuje vlastní imunitní systém člověka. „Imunoterapií se otevírá nová etapa v léčbě rakoviny plic. Zatím nelze s jistotou říci, který pacient na terapii odpoví a předpovědět dlouhodobý léčebný výsledek. Výsledky zahraničních studií ale potvrzují, že tyto léky mohou u vhodných pacientů růst nádoru na delší časové období zastavit,“ uvádí profesor Luboš Petruželka, prezident konference a přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Princip imunoterapie otevírá znovu původní myšlenku, že rakovina je selháním imunitního systému. Imunoterapie aktivuje imunitní systém, který pak dokáže rozpoznat nádorové buňky a ničit je. Je zaměřena na imunitní systém těla, nikoli na samotný nádor. Aktivuje imunitní systém tak, aby selektivně rozpoznával a napadal rakovinné buňky. Zajišťuje také dlouhodobou paměť imunitního systému, takže se může průběžně adaptovat na rakovinu a být zdrojem dlouhodobé odpovědi.
Odborníci se rovněž shodli, že důležitou součástí boje proti rakovině zůstává i nadále prevence, která je ve své podstatě levná a efektivní. Předpokládá ale celospolečenský přístup, včetně realizace nepopulárních opatření. Česká republika má v této oblasti rezervy, což ukazují i vysoké počty mladých kuřáků. Přestože rakovina plic postihuje i nekuřáky, tabákový kouř je odpovědný za více než 80 % případů, včetně pasivního kouření. Riziko kuřáků onemocnět plicní rakovinou stoupá oproti nekuřákům až pětadvacetkrát. A to je potřeba neustále připomínat.
V České republice se za celkem 23 let své historie konala středoevropská konference sedmkrát, a to díky činnosti Kooperativní skupiny pro léčbu plicní rakoviny. Pozvání přijalo na 200 odborníků nejen z Česka a Střední Evropy, ale také z Číny, Japonska, Kanady, USA a Turecka.První ze středoevropských konferencí o plicní rakovině (Central Europian Lung Cancer Conference) se konala v roce 1992 v Praze. A to díky iniciativě Kooperativní skupiny pro léčbu plicní rakoviny, kterou na začátku devadesátých let založili prof. Petr Zatloukal a prof. Luboš Petruželka s podporou mezinárodních společností a odborníků. Od té doby se konference konají střídavě v hlavních městech středoevropských zemí (Slovinsko, Rakousko, Maďarsko, Polsko). Praha letos hostí již patnácté setkání.(Dle TZ).