Žilní onemocnění

Pocit těžkých nohou nebo mírné otoky kolem kotníků mohou být signálem problémů s žilním nebo lymfatickým systémem. Stačí porozumět rozdílu mezi žilním a lymfatickým otokem, včas vyhledat odborníka a zařadit do dne pár jednoduchých pohybů.

Klíčem k rozpoznání otoku žilního a lymfatického původu je denní doba, kdy se objevuje, i to, zda se zmenší po odpočinku. Rozdíl vysvětluje angiolog, kardiolog a certifikovaný lymfolog. Otoky při lymfedému jsou přítomny celý den, ustupují pouze při kompresi obvazem nebo kompresní punčochou. Polohové změny – vyložení nohou večer nahoru – mají jen malý vliv na zlepšení otoku. To je právě velký rozdíl od otoků žilních, které jsou ráno minimální, během dne se zhoršují a nejvíce obtěžují večer, po celodenní námaze v podobě dlouhého sezení nebo stání. Vyložení nohou na stůl nebo do vyšší polohy pak přináší úlevu“.

Pětiminutová sestava cviků pro každý den:
Pohybová, případně dechová cvičení pomocí rytmického stahování a uvolňování svalů podporují lymfatický i žilní oběh. Základem je proložit dlouhé sezení nebo stání každých 20 až 30 minut změnou polohy, krátce vstát, projít se nebo aktivovat svaly nohou a vědomě zapojit dech. Zdravotní pětiminutovku    cvičte ideálně 1–3× denně, vždy po delším sezení nebo stání.

Aktivace dechu (1 minuta):Hluboké dechové cvičení (brániční dýchání) podporuje lymfatický oběh díky změnám tlaku v dutině břišní. Postavte se nebo se posaďte vzpřímeně, pokud to podmínky dovolí, aktivaci dechu provádějte vleže (je to zdravější pro žíly). Položte si jednu ruku na spodní část hrudníku, nebo na břicho. Pomalu se nadechujte nosem tak, aby se hrudník i břicho mírně rozšířily, a klidně vydechujte ústy. Dýchejte plynule, bez zadržování dechu.

Kotníková a lýtková pumpa (2 minuty: Vestoje nebo vsedě pomalu zvedejte paty a přecházejte na špičky (10–15×), poté kružte chodidly v kotníku (5–10 kroužků každým směrem). Tuto takzvanou žilní gymnastiku můžete doplnit střídavým propínáním a pokrčováním kolen. Svalovou pumpu může zefektivnit i lehké posilování s elastickou gumou. Pokud tedy je několik minut navíc, zařaďit propínání špiček proti odporu gumy (3 série po 10 opakováních).

*Jemná mobilizace trupu a pánve (1–2 minuty).
*Pomalu se uklánějte do stran. Proveďte několik plynulých rotací trupu. Cvičte bez bolesti, s plynulým dýcháním.
*Krátká chůze po rovině nebo do schodů (1–2 minuty)

Pokud to prostředí dovolí, vyjděte několik schodů a krátce se doma nebo venku projděte. V případě, že máte více času, dopřejte si 30minutovou svižnou chůzi, případně plavání nebo jízdu na kole. Naopak se vyhněte sportům s nárazy, jako je tenis, vzpírání či kulturistika.

Pomoci tělu lze nejen pohybem, ale i relaxací. Odtok krve i lymfy podpoří během odpočinku vyvýšená poloha nepřekřížených nohou (kotníky nad úrovní kyčlí a kolen). Naopak omezte vystavování se teplu v podobě horkých koupelí, sauny nebo přímého slunění. Pro zlepšení pružnosti cév střídejte při sprchování teplou a studenou vodu. Noste volnější oblečení, které nebrání proudění krve ani lymfy, nezapomínejte na dostatečný pitný režim a zdravý a pestrý jídelníček. Ten je součástí prevence nadváhy a obezity zatěžujících krevní i lymfatický oběh.

Léčba žil i lymfy musí být nepřetržitá a dlouhodobá a měla by být v rukou lékaře. Léčba lymfedému je dlouhodobá, u těžších lymfedémů trvalá, doživotní. Spočívá v kompresní terapii punčochami vytvořenými pro pacienta speciálně na míru a v manuální i přístrojové lymfodrenáži. Nutná je péče o kůži, odborně vedená rehabilitace (dechové cviky) a dodržování životních návyků, které otok nezhoršují (dostatek pohybu, jako jsou chůze nebo plavání, vyhýbání se teplu atd.). U některých pacientů může pomoci mikro-chirurgická léčba, našití lymfaticko-venózních spojek. Čím později bude adekvátní léčba zahájena, tím déle bude trvat „návrat k normálu“.

Léčba chronického žilního onemocnění se opírá o tři pilíře:

*užívání venofarmak – léků na zpevnění žilní stěny a zamezení žilního zánětu, které předepíše lékař;
*kompresní terapii (nošení kompresních punčoch), což pomáhá zlepšit proudění krve zpět k srdci;
*režimová opatření, tedy úpravu životního stylu, která zahrnuje mimo jiné pohyb, ale také omezení dlouhého sezení, stání nebo pobytu v sauně.

Chronické žilní onemocnění začíná ve chvíli, kdy se návrat krve žilami k srdci zpomalí. To vede k jejímu městnání v dolních končetinách a postupnému povolování žilní stěny. Tento stav, doprovázený zánětem, často vede k poškození žilních chlopní, které mají za úkol bránit zpětnému toku krve. Chronické žilní onemocnění přitom postihuje až 60 % české populace.

Naproti tomu lymfedém je chronické onemocnění charakterizované poruchou odtoku tkáňového moku (lymfy) kvůli přerušení nebo oslabení lymfatických cest. Lymfa je bohatá na bílkoviny a její hromadění v podkoží způsobuje zánět a následné tuhnutí tkáně. U lymfedému se vyšetřující lékař pokusí silným stlačením kůže na prstech nohy vytvořit kožní řasu. Pokud nelze kožní řasu jednoduše vytvořit, jde o Stemmerovo znamení – signalizující přítomnost lymfedému.

Pokud je otok končetiny jednostranný, bolí při došlápnutí, je zarudlý, teplejší než okolní pokožka nebo pokud se zvýrazní podkožní žíly, může jít o nepříjemnou komplikaci – žilní trombózu. Návštěvu lékaře v takovém případě rozhodně neodkládejte. Léčbu žilní trombózy je třeba ihned začít podáváním léků proti srážlivosti krve. (Více na: www.zilniporadna.cz, interaktivní mapa ordinací).

Dle TZ

www.focus.cz

Tweet