Cukrovka

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR proběhl 10.6.2026 pod záštitou místopředsedy Výboru pro zdravotnictví odborný seminář „Národní diabetologický plán ČR: strategie pro zdravější budoucnost“, který otevřel zásadní otázku: Jak nastavit prevenci, včasný záchyt a organizaci péče o pacienty s diabetem tak, aby odpovídala současným potřebám i budoucím výzvám? Řešením je včasný záchyt, prevence a lepší koordinace péče.

Diskuse ukázala, že diabetes není pouze medicínský problém, ale ekonomická, sociální a systémová výzva, která vyžaduje koordinovaný postup mnoha aktérů – odborných společností, zdravotních pojišťoven, regulátorů, poskytovatelů péče i státu. Pro Poradní unii pro legislativu ve zdravotnictví (PULZ) je důležité, že seminář jasně potvrdil potřebu změny úhrad prevence, posílení sociálně‑zdravotního pomezí a vytvoření koordinovaného systému řízení péče.

Podle předsedy České diabetologické společnosti ČLS JEP, bude do roku 2030 v ČR žít o 16 % více pacientů s diabetem, tedy více než 1 milion lidí, jak ukazují závažná fakta.
*47,5 % léčených pacientů nedosahuje doporučených cílových hodnot léčby.
*Diabetes zásadně zvyšuje riziko infarktu, mrtvice, selhání ledvin, amputací a slepoty.
*Náklady z veřejného zdravotního pojištění přesahují 120 miliard Kč ročně.
*Velké sociální dopady (12 miliard Kč starobní důchody, 26 miliard Kč invalidní důchody a příspěvky na péči).

Zásadní je, že většina těchto nákladů je preventabilní, pokud se podaří nastavit včasný záchyt, moderní léčbu a dlouhodobou podporu pacientů. Bez posílení prevence nebude české zdravotnictví dlouhodobě udržitelné. Zazněly tři hlavní priority:

1.Screening a monitoring.
*Včasná identifikace rizikových pacientů.
*Aktivní práce s daty z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS).
*ÚZIS deklaroval připravenost sdílet data s odborníky, pojišťovnami i pacienty.

2. Moderní léčba dostupná v primární péči
Od 1. 7. 2026 budou mít praktičtí lékaři možnost předepisovat moderní antidiabetika. To je zásadní krok, ale vyžaduje: jasné kompetence, vzdělávání, úhradové nastavení, které praktiky nebude penalizovat.

3. Motivace pacientů i poskytovatelů: Zdravotní pojišťovny zdůraznily potřebu: bonifikací, úhradových mechanismů podporujících prevenci, motivaci pacientů ke změně životního stylu. VZP preferuje koncept value‑based healthcare – platby za výsledek, nikoli za výkon.

Diabetes není jen nemoc – je to dlouhodobý stav, který ovlivňuje pracovní schopnost, soběstačnost i sociální situaci pacienta. Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že Národní diabetologický plán musí zasahovat i do sociální oblasti. Pro PULZ je klíčová nutnost propojit zdravotní a sociální služby, nastavit úhrady z fondu prevence tak, aby podporovaly dlouhodobou adherenci, vytvořit koordinovaný systém péče, který nebude pacienta nechávat „padat mezi rezorty“.

Technologie a inovace jsou příležitost, která se nesmí promarnit. Je nutno snížit administrativní zátěž při jejich využívání, zajistit dostupnost moderních pomůcek v regionech, pilotovat nové digitální nástroje a AI pro monitoring adherence. VZP deklarovala připravenost tyto piloty spustit.

Celý systém bude koordinovat Ministerstvo zdravotnictví. Bez centrální koordinace by systém nebyl možný. Bude nutno sjednotit úhradové mechanismy, propojit zdravotní a sociální oblast, zajistit kontinuitu péče mezi praktiky, specialisty a centry a vyhodnocovat data a dopady opatření.

Seminář potvrdil, že Národní diabetologický plán může být pro ČR impulsem k: reformě úhrad prevence, posílení sociálně‑zdravotního pomezí, zavedení value‑based přístupu, lepší koordinaci péče, využití dat a technologií pro řízení systému. PULZ bude nadále aktivně spolupracovat s odbornými společnostmi, pojišťovnami i státní správou na tom, aby se tyto principy promítly do legislativy a úhradových mechanismů. Dle TZ

www.poradniunie.cz

Tweet