Střevní obtíže

Crohnova choroba patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD). Začíná plíživě a prvotní příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nebývají většinou varovným signálem. Může se však jednat o o vážnější onemocnění.  V ČR trpí touto nemocí desítky tisíc lidí, správně ji diagnostikovat ale často trvá i měsíce. Pokud se pacientům nenasadí vhodná léčba včas, může u nich dojít k nevratnému poškození střeva.  O problematice choroby diskutovaly začátkem dubna 2024 v Praze stovky gastroenterologů  na 1. IBD kongresu.

Průjem, zácpa, bolest břicha, pocit častého nucení na stolici – projevy syndromu dráždivého tračníku, kterým v Česku trpí až 1,5 milionu lidí. Příznaky mohou být ale neurčité a diagnostika nemoci složitá – přestože je to jedno z nejčastějších onemocnění trávicího traktu. Lékaři se nyní snaží vyzkoumat, zda by nemocným pomohla tzv. fekální mikrobiální terapie neboli transplantace stolice, bylo jedno z témat na Kongresu gastroenterologů v prosinci 2022 v Karlových Varech.

Jak člověk toleruje ovocný cukr nebo laktózu, jak tráví tuky nebo přítomnost Helicobacteru pylori v žaludeční sliznici, odhalují suverénně dechové testy.  Jejich pomocí mohou lékaři stoprocentně zjistit přítomnost choroby, která sice trápí mnoho Čechů, je však neznatelná – tzv. bakteriální přerůstání v tenkém střevě (SIBO). Zatímco ostatní příčiny problémů trávicího traktu je možné objevit také pomocí endoskopie, bakteriální přerůstání ne. Aby byly testy co nejpřesnější, a nemoc se nedala přehlédnout, žádají gastroenterologové pojišťovnu o úhradu komplexní varianty – s měřením vodíku i metanu. Téma prosincových 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů v Karlových Varech.

Počet lidí, které trápí střevní záněty, opět vzrostl. Zatímco před třemi lety se pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů. Odhadují, že do roku 2030 toto číslo opět vzroste, a to až na 80 000. Přesnou příčinu tohoto neradostného trendu neznají, zčásti za to může genetika, stres, ale také stravování a prostředí, v němž lidé žijí. Mezi tzv. idiopatické střevní záněty (IBD) patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Nemoci se projevují bolestmi břicha, průjmem, hubnutím nebo krvácením z konečníku. Jaké nové léčebné metody budou pacientům k dispozici, projednávali experti na 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech počátkem prosince 2022.

Až pětkrát více zaplatí za bezlepkový chléb (ve srovnání s obyčejným) lidé, kteří trpí celiakií – autoimunitním onemocněním, při němž dochází k chronickému zánětu tenkého střeva. Jediným způsobem, jak nemoc léčit, je totiž celoživotní bezlepková dieta.  Pečivo, musí vybírat takové, které neobsahuje lepek. Jeho cena, stejně jako cena dalších bezlepkových potravin, však nyní prudce stoupla. V době, kdy se vlivem zdražování náklady domácností stále zvyšují, jsou tak rodinné rozpočty celiaků mimořádně napjaté. I to bylo jedním z témat 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnů v Karlových Varech v prosinci 2022.

S perianální formou Crohnovy nemoci se za svůj život setká téměř 43 % pacientů. Osvětová kampaň Nemoc není trapná se zaměřuje na symptomy nemoci, píštěle a abscesy kolem konečníku. O těchto problémech se pacienti většinou ostýchají mluvit se svým okolím i s lékaři. Digitální kampaň představuje reálné příběhy pacientů a poukazuje na to, že nemoci by neměly být tabu. K vidění bude  celý duben 2022.

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti COVID-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti COVID-19 tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Ať už se jedná o nákazu viry, nebo bakteriální průjem v létě – akutní průjmová onemocnění patří mezi nejčastější onemocnění dětí. A nevyhýbají se dokonce ani těm nejmenším. Většinou se nejedná o závažné onemocnění a díky správné léčbě během několika dnů odezní. Zejména u kojenců a batolat se je ale nutno dbát na dostatečný příjem tekutin, dětský organismus je zvláště citlivý na jeho nedostatek. V léčbě je proto nejzásadnější adekvátní hydratace vhodnými roztoky. Nekomplikovanému průběhu onemocnění lze pomoci také celou řadou volně dostupných přípravků, které kromě rychlého zastavení průjmů efektivně podporují obnovení střevního mikrobiomu.

Clostridium difficile (CD) je Gram-pozitivní, sporulující patogen, vyvolávající průjem a zánětlivou kolitidu. Její těžké formy mohou vést k sepsi, hrozí pseudomebranózní kolitida, toxické megakolon a multiorgánové selhání. CDC (Centers for Disease Control and Prevention) v USA odhaduje, že infekce Clostridium difficile (CDI) napadne ročně až půl milionu lidí. Z nich plných 20 % může mít infekci opakovaně i po léčbě.

Zažívání probíhá 24 hodin denně nezávisle na tom, zda jíme, spíme nebo pracujeme. Zdravé zažívání není slyšet a běžně si ho neuvědomujeme. To se změní až ve chvíli, kdy přestane pracovat tak, jak má. Nepříjemné pocity v oblasti břicha a střev mohou být jak akutní, tak chronické. V obou případech je důležité příznaky nepodceňovat a navštívit lékaře. Ten rozhodne o závažnosti střevních komplikací a případně zahájí léčbu. Nemusí se přitom jednat hned o operaci, při některých onemocněních pomůže individuální úprava jídelníčku, jako je vyloučení některé potraviny nebo zařazení probiotik, a životního stylu. Dát se však vyšetřit vždy, když se nepříjemné pocity jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem a nadýmání opakují. Může se jednat i o syndrom dráždivého tračníku.