Výživa a strava dětí
Jak na úspěšné kojení od A do Z
Kojení je důležitou součástí péče o novorozené miminko a má řadu přínosů. Poskytuje dítěti nejen nezbytné živiny, ale také protilátky, které ho chrání před infekcemi. Navíc se při něm buduje hluboké pouto mezi matkou a dítětem. Kojení však může být pro některé matky náročné, hlavně zpočátku.
Význam kojení zdůrazňuje i WHO a Ministerstvo zdravotnictví, které doporučují kojit bez přidávání jiných potravin nebo tekutin do 6 měsíců věku dítěte a poté se zavedením další stravy do 2 a více let věku dítěte. První přisátí miminka k prsu by mělo ideálně následovat hned po porodu, ale kapitola „kojení“ se začíná psát už mnohem dříve. „Příprava na kojení i porod je pro ženy velmi důležitá a neměla by se opomíjet, i proto podporujeme návštěvy předporodních kurzů, kde se snažíme pokrýt i ty nejzákladnější informace o kojení,“ říká primářka gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný. Právě na předporodních kurzech se mohou budoucí maminky dozvědět vše důležité a na kojení se připravit včas.
Pokud jsou novorozenec i maminka po porodu v pořádku, je nejlepší, když je miminko ihned po narození položeno na břicho matky takzvaně skin to skin, tedy kontakt kůže na kůži. Pro správný účinek bondingu je vhodné, aby děťátko strávilo takto na své mamince dostatečně dlouhou dobu, alespoň 1,5 hodiny, ideálně 2 hodiny. Už v tuto dobu se obvykle poprvé děťátko přisaje k prsu. V kontaktu kůže na kůži podporujeme všechny ženy s novorozenci po přirozených porodech i po císařských řezech ve spinální anestezii, pokud to stav obou umožňuje. I po císařských řezech či jiných zákrocích v celkové anestezii doporučujeme rodičkám co nejdřívější kontakt a přisátí miminka k prsu, jakmile se na to cítí.
Kojení se zdá jako přirozené a samozřejmé, ale pravdou je, že někdy chvilku trvá, než se maminky naučí správnou techniku. Je důležitá technika kojení, především správné přisátí novorozence k prsu a správná poloha, které brání bolesti při kojení a poškození bradavek. S osvojením správné techniky dopomáhají kromě kvalifikovaného personálu také obrazové materiály.
Je důležité držet dítě v jedné rovině tak, aby nosík směřoval proti bradavce. Novorozenec by se měl přikládat bez zavinovačky v základních kojících polohách: vleže, příčná, fotbalista či kolébka. Lehce zaklonit miminku hlavu a přejít horním rtem miminka po prsu, mělo by pootevřít pusinku. Když zeširoka otevře pusinku, rychle přiložit k prsu, s mírně zakloněnou hlavou a bradou lehce předsunutou. Takto se dítě může dobře přisát na celý prs, a nejen na bradavku. S takto přisátým dítětem hluboko do prsu bude bradavka směřovat k měkkému patru, kde bude chráněna proti poranění, a pro miminko bude snazší vypít více mléka.
Dříve se doporučovalo krmit miminko pravidelně každé tři hodiny. To už dnes neplatí. Odborníci radí přikládat novorozence dle jeho potřeb, bez omezení či pevně daných intervalů. Správné sání by mělo být bezbolestné a maminka by se u něj měla cítit dobře. Je nutno zkontrolovat, zda je vidět více dvorce nad horním rtem než pod ústy a zda má miminko široce otevřenou pusinku. Jeho rty jsou vyhrnuté ven a nejsou vidět koutky, brada se dotýká prsu a nos je volný. Při efektivním pití miminko pomalu hluboce polyká, občas si odpočine. Po jednom až dvou sáních lze vidět polknutí dítěte, což se pozná podle „pauz“ při sání.
Také přístup k používání lahviček a dudlíků se v posledních dekádách změnil. Dnes se jejich rutinní používání k uklidnění miminka v prvních týdnech po narození nedoporučuje. Preferuje se dokrm stříkačkou (první dny, malá množství) či kalíškem. Vždy před doporučením kloboučků nejprve se zkouší přisát novorozence na prso bez nich. Maminkám v porodnici se vysvětluje, že pokud novorozenec prospívá, pláč po kojení nemusí vždy znamenat hlad, ale potřeba kontaktu. Proto se maminky učí uklidnit jej a uspat kojením, nošením, kontaktem či houpáním – aniž by se hned dával dudlík. Pokud se matka přesto rozhodne používat dudlík, lahvičku nebo kloboučky, je důležité, aby věnovala pozornost hygieně a sterilizaci. Pacientky se také informují o dlouhodobě snižujícím efektu na tvorbu mléka.
Podle aktuálních dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jsou 3 ze 4 novorozenců při odchodu z porodnice plně kojeni a 20 % dětí dostává při propuštění kromě mateřského mléka i umělou výživu. Pouze 5 % je po návratu z porodnice krmeno pouze umělou výživou. Často se jedná o předčasně narozené děti. U miminek, která přišla na svět před termínem (tedy do 36. týdne včetně), je při propuštění z porodnice plně kojených dětí 50 %, s dokrmem 32 % a 15 % je krmeno jen umělou výživou. Cílem je dlouhodobá podpora kojení, tedy již v těhotenství, po porodu, na oddělení šestinedělí, ale i po odchodu žen domů. Snaha je zprostředkovat ženám kontakt na laktační pracovnice či komunitní porodní asistentky s tímto vzděláním i v terénu. Více na www.slanyporodnice.cz.
Několik důležitých rad: Některým novopečeným maminkám se může tvořit více mléka, než kolik prsa pojmou. Mohou se pak nalít, ztvrdnout a objevit se otok, kdy se nedaří přisát novorozence - dojde k „městnání“ mléka Doporučuje se vyzkoušet techniku „reverse pressure softening“ neboli RPS. Jde o masáž dvorce pro jeho změkčení: 3 prsty zatlačit kolem bradavky z každé strany po dobu 1–3 minuty či odstříkat část mléka.
Bolest bradavek při kojení může být pro maminku velmi nepříjemná a stresující. Je důležité najít příčinu bolesti a zvolit správný postup, který mamince pomůže bolest zmírnit a pokračovat v kojení. Při bolestech bradavek se kontroluje správné přisátí a poloha novorozence, protože nesprávné přisátí je častou příčinou bolesti. Pokud je bradavka poraněná, doporučuje se větrání rány a použití lehké vrstvy krému s lanolinem jako prevenci infekce. Klobouček na prs se doporučuje používat pouze tehdy, když maminka není schopna kojit kvůli bolesti. Pokud ani s kloboučkem není kojení možné, doporučuje se dočasně odstříkávat mléko, dokud se bradavky nezahojí.
Pokud novorozenec nepřijímá dostatečné množství mateřského mléka, doporučuje se zlepšit kojení častým přikládáním, stlačováním prsů a kontaktem ještě před dokrmem. Horečka u matky není důvodem pro zastavení kojení. Pokud maminka ale užívá léky, je vždy důležité se o kojení poradit s lékařem či lékárníkem. Léky kompatibilní s kojením lze nalézt také v databázi LactMed®. Při nemožnosti kojení při zdravotních komplikacích se doporučuje odsávání či odstříkávání matčina mléka a podávání novorozenci. Dle TZ
www.side-effect.cz
