Projevy chřipky

Do ambulancí psychologů a psychiatrů chodí ještě měsíce po druhé vlně COVID-19 čím dál více pacientů – potýkají se s depresí. Mezi klienty expertů na duševní stav se objevují také lékaři. Podle výzkumu, který provedla Univerzita Karlova, loni mírně stouplo procento těch, kteří trpí středně těžkými až těžkými projevy deprese. Psychické obtíže se nevyhnuly ani těm, kdo stojí v boji s COVID-19 v první linii. Tři čtvrtiny praktických lékařů se kvůli náročným pracovním podmínkám v době pandemie dokonce obávají o svoje psychické zdraví (zaznělo na 15. kongresu primární péče v září 2021 v Praze pod názvem Duše v době covidu aneb staráte se o své duševní zdraví?).

V boji s onemocněním COVID-19 stáli praktičtí lékaři v první řadě. Většina z nich se podle výzkumu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, který jeho autoři představily přímo na kongresu, dostala do kontaktu s nemocným už v prvních deseti měsících epidemie. Hlubší vědomosti, jak se před nákazou chránit, však měl jen zlomek z nich. Opírat se nemohli ani o vlastní zkušenosti, protože v podobné situaci se v minulosti ocitla pouze menšina dotazovaných lékařů.

 „Nejhorší byl neustálý stres z toho, co bude a jak to zvládneme. Do toho bylo nutné se vypořádat s obavami našich pacientů, na které dopadl nejen strach z nemoci, ale také z dlouhodobé izolace, z omezení kontaktů a z dalších okolností, které s sebou pandemie nesla,“ upozornil praktický lékař MUDr. Norbert Král. V podzimní pandemické vlně, kdy prudce narůstal počet nemocných, se 80 % z nich obávalo nákazy od svých pacientů. „Především jsme se báli, že nakazíme své blízké, obavy stupňoval i mediální obraz pandemie a nedůvěryhodná komunikace vlády.“

„V době pandemie se naše práce značně změnila. Museli jsme zajistit, aby se pacienti mezi sebou nepotkávali, což s sebou neslo velké množství telefonických konzultací. Přibylo covidových pacientů, u nichž bylo potřeba hlídat jejich zdravotní stav a řešit případné zhoršení. Dále jsme museli zvládnout požadavky na očkování, o kterém nám chyběly jasné informace, kdy a čím budeme očkovat,“ uvedla na kongresu praktická lékařka MUDr. Eva Kasalická ze Sdružení praktických lékařů důvody, které v době pandemie vedly ke zvýšenému stresu v ordinacích.

Podle přednosty psychiatrické kliniky VFN v Praze doc. MUDr. Martina Anderse, Ph.D., systematická péče o duševní zdraví lékařů prakticky neexistuje. „U nás v nemocnici jsme proto lékařům nabídli možnost konzultace,“ vysvětlil doc. Anders. Psychické obtíže se podle něj mohou vyskytnout až měsíce poté, co člověk COVID-19 prodělal. Mohou za to biologické mechanismy viru, které dokáží ovlivnit konkrétní centra v mozku, jež mají dopad na náladu člověka nebo jeho spánek.

Data z výzkumů z USA potvrzují, že u 34 % lidí se do 6 měsíců po prodělaném onemocnění COVID-19 vyskytlo duševní onemocnění. Nejčastěji šlo o deprese, úzkostné stavy a poruchy spánku. Vyšší riziko je přitom u těch, kteří se s psychickou nemocí léčili již v minulosti. Výjimkou však nejsou ani zcela nové případy. Dle TZ

www.mavepr.cz

 

 

Tweet