Další

Každý rok Světový den zdraví jater zvyšuje povědomí veřejnosti o významu jater. Játra jsou druhým největším tělesným orgánem a hned po lidském mozku také tím nejsložitějším. Vykonávají až 500 životně důležitých funkcí– hrají klíčovou roli v metabolismu, detoxikaci a ukládání živin. Jakýkoli problém s játry proto může mít zásadní vliv na správnou činnost celého organismu a způsobit vážné zdravotní potíže. Onemocněním jater aktuálně trpí miliony lidí na celém světě. Světový den zdraví jater je proto ideální příležitostí, jak upozornit na důležitost zdravého životního stylu, jako je pravidelný pohyb, vyvážená strava či vyhýbání se alkoholu.

Hemofilie je vzácné onemocnění, které postihuje takřka výhradně muže a projevuje se poruchou srážlivosti krve. Léky na tuto nemoc, kterou známe z historických knih, byly objeveny v druhé polovině minulého století. Koncentráty obsahující plazmatický koagulační faktor mohou dnes mít pacienti doma a sami si je aplikovat. Díky těmto lékům, které vznikají z krevní plazmy, si mohou užívat normální život. Každý rok si 17. dubna připomínáme ty, kteří touto chorobou trpí, ale i ty, kteří jim pomáhají nemoc zvládat.

Lidská populace stárne. S rostoucím počtem starších lidí roste také počet pacientů s neurodegenerativními onemocněními. Na jejich riziko upozorňuje Evropský den mozku, který letos připadá na 11. března 2023. Neurodegenerativní onemocnění se vyznačují postupným a nevratným úbytkem kognitivních, motorických a senzorických funkcí. Naději na včasnou diagnostiku, a tedy i léčbu těchto onemocnění, by mohly přinést nové technologie, jako například od českého startupu Neurona, které využívají umělou inteligenci. 

Metličky a křečové žíly jsou jedním z viditelných projevů chronického žilního onemocnění. Nevypadají příliš vzhledně, proto se mnoho lidí rozhodne odstranit je zákrokem a už je nikdy řešit. Jenže ony se rády objevují znovu.  Z toho důvodu je dobré vědět, že metličky a křečové žíly jsou důkazem, že žilní systém delší dobu nepracuje tak, jak má. Jakýkoliv zákrok na odstranění nevzhledných žilek však neřeší příčinu.

Češi mají problém s vysokým cholesterolem. Hodnoty přesahující jeho zdravou hranici trápí totiž skoro 70 % lidí₁, kteří o problému často nevědí, a pokud ano, tak s ním ani nic nedělají. Zvýšená hladina cholesterolu však může vést ke vzniku krevních sraženin a následně k srdečnímu infarktu či mozkové mrtvici. Cholesterol zvyšuje zejména nezdravý životní styl – časté stravování ve stáncích rychlého občerstvení, přejídání, konzumace alkoholu, kouření a nedostatek pohybu. Přitom často stačí jen upravit jídelníček, začít se hýbat a zanechat kouření. Pozor proto na blížící se vánoční svátky!

Invazivní meningokokové onemocnění patří mezi obávané nemoci. Je známé především svým rychlým nástupem a vysokou úmrtností. Původcem je invazivní bakterie Neisseria meningitis. Infekce se vyskytuje u malých dětí a dospívajících, kteří jsou rovněž nejčastějšími bezpříznakovými nosiči této bakterie. Účinnou ochranou je očkování. Teenagerům mezi 14. a 15. rokem věku jej nově hradí pojišťovna.

 Revmatická onemocnění (revma) postihují pohybový aparát (klouby, kosti, páteř, ale i svaly, vazy, šlachové úpony), mnohdy i některé jiné orgány. Rozdělují se do několika základních skupin: revmatická onemocnění zánětlivá (revmatoidní artritida, tzv. systémové nemoci a další), degenerativní revmatické nemoci (artróza), infekční artritidy, metabolické a endokrinní choroby spojené s revmatickými stavy (dna) a mimokloubní revmatismus. Mezi nejčastější a nejznámější patří zejména revmatoidní artritida, Bechtěrevova nemoc a dna. Máte potíže dát ruku v pěst? Můžete trpět revmatoidní artritidou (RA). Pacientská organizace Revma Liga Česká republika připravila pro zájemce krátký dotazník, který jim napoví, zdali mají své potíže řešit s lékařem. Otestovat se mohou na akci u příležitosti Světového dne artritidy, který začíná na Palackého náměstí v Praze 8. října 2022 od 10 hodin a jehož hlavním motivem jsou letos ruce.

Po dvou letech boje s covidem se experti na infekční choroby chtějí vrátit ke svým hlavním cílům, jež museli kvůli pandemii upozadit. Konkrétně k úplnému vymýcení žloutenky typu C, kterou mají v Česku desítky tisíc lidí a většina z nich o tom vůbec neví. Nákaza se totiž po mnoho let neprojevuje žádnými příznaky, svému nositeli ale tiše ničí játra. Že je něco špatně, zjistí jedinec až ve chvíli, kdy mu v důsledku cirhózy nebo rakoviny jater orgán selže.

Více než 50 milionů lidí na světě trpí Alzheimerovou chorobou či jinou formou demence, v roce 2050 se počet nemocných může až ztrojnásobit. Právě neurodegenerativní onemocnění mozku se mohou stát hlavním problémem zdravotnictví a sociálních služeb. V České republice trpí touto nemocí více než 160 tisíc lidí, z toho přibližně dvě třetiny tvoří ženy. Toto číslo se však v důsledku stárnutí populace stále zvyšuje. Vojenská zdravotní pojišťovna proto upozorňuje na důležitost prevence i včasné diagnostiky u příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby.

Téměř 1,5 mld. Kč zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna za péči o pacienty, kteří trpí Alzheimerovou chorobou. Celkem se jich léčilo 47 379, o 14 % více než před 5 lety. S nemocí se potýká více žen (32 713). Analýzu vydává pojišťovna k příležitosti Mezinárodního dne Alzheimerovy choroby.