Nemoc a zdraví

Nedostatkem světla, ale i špatného počasí se mnoho lidí začne během podzimních měsíců cítit bez energie, padá na ně únava a neochota k různým aktivitám. Stavy se objevují začátkem podzimu a někdy dokonce přetrvávají celou zimu. Lze hovořit o „podzimní depresi“, odborně nazvanou sezónní afektivní poruchou (SAD). Každý rok s ní bojují statisíce lidí po celém světě. Pokud se tyto úzkostlivé pocity drží dlouhodobě, určitě vyžadují pomoc odborníka. Stále však zůstává mnoho rad a doporučení, jak těmto stavům předcházet nebo zmírnit jejich dopad. Uvedeme některé z nich.

Existuje mnoho mýtů a polopravd o očkování, které kolují veřejností. Polopravdy týkající se očkování se točí především kolem vedlejších účinků vakcinace, účinnosti očkování a přenosu nemocí v kolektivu, kde se pohybují očkovaní i neočkovaní jedinci. Dále někteří lidé zpochybňují kvalitu testování vakcín nebo krátkou dobu jejich zkoumání. Šíření nepravdivých tvrzení o vakcinaci je doprovodným projevem přetrvávajícího zájmu veřejnosti o toto téma v návaznosti na ojedinělé případy závažnějších nežádoucích účinků vakcín. Ty jsou právě díky úspěchům očkování při potlačení nemocí v populaci více viditelné. 

ONKO Unie, o. p. s., která od roku 2011 pomáhá pacientkám s onkologickým  onemocněním  a  je základnou pro setkávání lékařů podílejících se na léčbě s cílem podporovat zlepšení kvality života onkologicky nemocných v České republice, připravila na letošní podzim pro pacientky s rakovinou prsu dva edukativní víkendové workshopy s názvem „Den pro sebe“.

Je možné ovlivnit spojení nově vznikajících mozkových buněk dospělého člověka tak, aby vymizely epileptické záchvaty? Dostávají všichni epileptici nejlepší péči? A jak využít mobilní aplikace pro lepší kontrolu epilepsie? Otázky si položí v tomto týdnu více než 2 tisíce špiček v oboru epileptologie, které se letos sjedou do české metropole. Na akci plynule naváže Národní den epilepsie, který připadá na 30. září.

Mezi typické mýty o kouření patří i informace, že pomáhá ve stresu, při depresi nebo obecně zlepšuje psychický stav. Velké množství studií, které proběhly po celém světě, i analýza výsledků téměř 4 000 pacientů Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK však prokázala naopak zmírnění depresivních příznaků, když pacient přestal kouřit. 

Souvislost mezi klíšťovou encefalitidou a přisátím klíštěte byla prokázána až ve druhé polovině 40. let minulého století. Poprvé byl virus klíšťové meningoencefalitidy popsán na území Čech a Moravy.  I proto se nemoci nejprve říkalo československá klíšťová meningoencefalitida. Každoročně se u nás nakazí několik stovek osob. 

Zhoubná nádorová onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí obyvatelstva a řadí se tak hned za nemoci oběhové soustavy. Pacienti mají k dispozici špičkovou technologii a účinnou medikaci, ovšem stále podceňují důslednou prevenci. Zanedbávají samovyšetření, přehlížejí první příznaky nemoci a oddalují návštěvu odborníka. Jednou z nejohroženějších skupin v oblasti prevence jsou ženy nad 60 let. 

Studentka 1. lékařské fakulty UK v Praze spolu s kolegy zpracovala výsledky získané při osvětové akci v šesti českých městech v listopadu 2015 u příležitosti Světového dne diabetu. Lidé si mohli nechat na stáncích změřit hodnoty cukru v krvi (glykémii), krevní tlak, tělesný tuk i obvod pasu. Pokud údaje nebyly v normě, studenti jim doporučili návštěvu lékaře. Výzkumný tým využil výsledky měření tělesných parametrů účastníků doplněné o odpovědi na další otázky. Analýza se týkala dat od 526 lidí v průměrném věku 53,2 let. Článek s výsledky byl publikován v červnu 2016 v prestižním časopise Diabetes Research and Clinical Practice.

Třetí ročník akce Den první pomoci připravila farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci se záchranáři pražského Červeného kříže. Paradoxně lidé považují za nejrizikovější situace autonehody nebo extrémní sporty. Z  průzkumů ale vyplývá, že kolem 40 % nehod a úrazů, kdy museli lidé poskytnout první pomoc, se stalo v domácnosti nebo na pracovišti. Je tedy mnohem větší pravděpodobnost, že první pomoc bude potřebovat někdo z našich blízkých.

V současnosti žije v České republice dle odhadů více než 60 000 mužů s rakovinou prostaty. Ale ne všichni tito muži vědí, že tímto karcinomem trpí. U mužů bývají často obavy z vyšetření, proto se k tomuto problému stále vracíme. Muži se nejvíce obávají se, že pokud jim bude zjištěna rakovina, zhroutí se jim dosavadní život. „Možnosti léčby karcinomu prostaty se ale neustále vyvíjejí
a moderní medicína pomáhá nepříjemnosti šetrně a efektivně eliminovat až na minimum. Nemocní muži tak mohou i přes toto onemocnění žít spokojený život,“ uvádí doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.