Nadváha a obezita

Obezita je závažným onemocněním dnešní doby. Počty obézních lidí se stále zvyšují, takže se odhaduje, že v roce 2025 bude až 2,7 miliard obézních, z nichž nejméně 177 miliónů bude potřebovat náročnou finanční léčbu. Mezinárodní diabetologická federace (IDF) odhaduje, že během následujících 25 let dojde v Evropě v souvislosti s obezitou také k nárůstu počtu diabetiků o jeden milion nově nemocných ročně. World Obesity Federation chce tomuto neradostnému vývoji předejít, a proto pořádá již třetím rokem Světový den obezity, aby upozornila na závažnost celosvětového zdravotního problému a na nutnost jej řešit. Idea letošního dne je proto: „Řešte obezitu nyní a vyhněte se následkům v budoucnu.“

Závažných onemocnění poruchami příjmu potravy stále přibývá – a to jak ve světě, tak i u nás. Pacientky s poškozeným zdravím, bez funkčních vztahů a zájmů a s nekončícím strachem z tloušťky se na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze léčí několik týdnů až měsíců. Úplné vyléčení z nemoci trvá většinou pět šest let. Lékaři stále hledají nové možnosti léčby, základem ale od prvních historických kazuistik zůstává – dosáhnout normální hmotnosti, smířit se s tím a vrátit se k životu.

Nadváha a obezita se stala jednou z největších hrozeb současnosti. Navíc je to hrozba, která je stále podceňovaná. Podle posledních údajů Světové zdravotnické organizace trpí nadváhou 1,6 miliardy dospělé populace, z toho 400 milionů lidí těžší formou obezity. U pacientů s nadměrnou obezitou už nestačí pouze diety a cvičení, proto lékaři v posledních letech stále více hledají efektivní léčbu. Nejnovějším trendem jsou gastrické bypassy, které zachraňují životy milionům nadměrně obézních lidí.

 Obezita je civilizační onemocnění, při němž dochází k nahromadění tukových zásob v organismu. V posledních letech se rozšířila mezi všechny skupiny obyvatelstva bez ohledu na věk či sociální úroveň. V České republice dle novodobých průzkumů trpí nadváhou 73 % mužů a 57 % žen, z toho obezitou 24 % mužů a 26 % žen. Faktem zůstává, že starší lidé mívají nadváhu mnohem častěji než mladí. Jen necelá třetina lidí mladších třiceti let má nadváhu nebo obezitu, ale už ve věku nad 50 let jimi trpí tři čtvrtiny populace. To je dáno zejména tím, že starší lidé sportují méně než ti mladší. Problémem je, že si tuto hrozbu lidé plně neuvědomují. Někteří obézní lidé se dokonce domnívají, že s váhou žádné problémy nemají, jak např. uvádí MUDr. Igor Šimoník z Nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích.

Viscerální neboli útrobní tuk se podílí na většině civilizačních onemocnění a trápí velkou část populace. Je uložen především v dutině břišní, kde má částečně i roli ochrany vnitřních orgánů. Pokud je však jeho množství zvýšené, může se objevit i v parenchymatozních orgánech (játra a slinivka), což dále může vést k jejich poškození.

Moderní doba nám přináší množství příležitostí, jak si ulehčit život. Bohužel se zdá, že i to může být jedna z hlavních příčin vzestupu kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a obezity v posledních 40 letech. Ačkoliv díky moderní medicíně se prodloužila délka života o několik let za posledních 20 let, nelze zcela říci, že zůstává zachována jeho kvalita.

Nadváha a obezita jsou dnes právem označovány jako epidemie 21. století. Kardiovaskulární onemocnění bývají nejčastější příčinou úmrtí. Odborná veřejnost se shoduje, že většinu rizikových faktorů spojených s civilizačními onemocněními lze ovlivnit.

Vysoký krevní tlak, nadměrná konzumace alkoholu nebo stres – to vše jsou faktory, které mohou způsobit, že srdce člověka začne bít na poplach. V tomto případě to bití nebude pravidelné, neboť se bude jednat o fibrilaci síní, jednu z nejčastějších srdečních arytmií. Studie navíc potvrdily, že značný vliv na propuknutí této choroby, která může vyústit až v cévní mozkovou příhodu, může mít i obezita. A rizikový vztah je více než jednoznačný. S každým zvýšením BMI (Body Mass Index) indexu o 1 bod roste pravděpodobnost vypuknutí nemoci o 4 %.

Lidský organismus pro svou činnost potřebuje energii, kterou získává především ze stravy. Pokud se chceme vyhnout celodenní únavě, zažívacím potížím či problémům s nadváhou a obezitou, musíme především ráno tělu dodat správné živiny. Zdravou snídaní nastartujeme správnou činnost zažívacího systému a podpoříme spalování tuků.

Nové studie (Oxford Brookes University, UK; www.brookes.ac.uk ) udávají, že riziko předčasného úmrtí lépe ohodnotí poměr obvodu zápěstí k tělesné výšce – index WHtR (Waist-Height Ratio) než BMI (Body Mass Index). Uvedený poměr WHtR výstižněji udává centrální obezitu v porovnání s BMI, který svědčí o celkové obezitě. Výsledek vypovídá o předpokládané délce života, respektive o ztrátě let z průměrné délky života dané populace.