Alergie

Vegetariánský či veganský způsob stravování přináší tělu řadu výhod – má však i svá úskalí. Jídelníček postavený především na rostlinných produktech sice může pozitivně účinkovat na zdraví, zároveň ale může znamenat i některá potenciální zdravotní rizika. Aby tělo správně fungovalo, je důležité zajistit mu přísun všech důležitých látek. Které vitamíny tělu scházejí a co z jídelníčku naopak vynechat spolehlivě určí  laboratorní vyšetření.

Zatímco v dospělosti postihují alergie o něco více ženy než muže, v dětství jsou alergici naopak častěji chlapci. Vědci z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se pokusili zjistit proč. Zaměřili se na buňky, které vznikají během vyzrávání imunity těsně před porodem a po něm a které hrají klíčovou roli v toleranci vůči alergenům. Vzorky z pupečníkové krve ukázaly, že chlapci mají těchto buněk při narození méně než dívky. Zjištění by mohlo v budoucnu přispět k možnostem screeningu a prevence alergií.

Nošením roušek ubylo v české populaci až o 80 % klasických respiračních infekcí, jejich místo nahradila diagnostika COVID-19. Ačkoli by se mohlo zdát, že úbytek respiračních chorob je dobrá zpráva, odborníci na imunologii bijí na poplach.

Chvíli teplo, chvíli sníh. Ačkoliv jaro 2021 začalo vyloženě aprílově, přesto je tady. A s ním přicházejí i nepřátelé všech alergiků. Probouzející se příroda, rozkvetlé stromy a květiny místo radosti vhání slzy do očí. Přichází sezóna alergenů -  zarudlé oční spojivky, nekončící rýma a kýchání. Nejčastější jarní pylová alergie. Její sezóna začíná často už v únoru lískou, postupně se k ní pak s květy přidávají olše a bříza. Ta je hlavní příčinou pylové alergie až do května. Další kvetoucí stromy jsou dub, buk a jasan. Do vzduchu vypouštějí drobné částečky, které alergikovo tělo považuje za nebezpečí a brání se rýmou, svěděním a slzením očí.

Projevy alergií mohou být různé. Alergie může mít u někoho mírný průběh, jiného může naopak ohrožovat na životě. Nejzávažnější komplikací je anafylaktický šok, který se může projevit např. po bodnutí včelou. Nediagnostikovaná alergie může vést k chronickým stavům s trvalými následky, jako je např. astma, ztráta chuti nebo čichu. Ať jsou příčiny jakékoliv, je jisté, že alergie a nesnášenlivost neboli intolerance jsou dnes součástí života a mají velký vliv na jeho kvalitu. Paralelně s narůstajícím počtem alergiků (a známých alergenů) stoupá i počet léků, které alergikům v jejich boji pomáhají.

Startující projekt zaměřený na podporu osvěty o atopické dermatitidě upozorňuje na tíživé životní situace lidí s výskytem tohoto chronického onemocnění. Prostřednictvím krátkých videí se široká veřejnost seznámí se dvěma příběhy. Jedná se o vyprávění matky a babičky, jejichž syn a vnučka se potýkají s touto zákeřnou nemocí, která značně ovlivňuje kvalitu života nejen samotných pacientů, ale i jejich rodin.

Exogenní alergická alveolitida (někdy se jí laicky říká farmářská plíce nebo holubářská plíce) je nemoc vzniklá alergií na bakterie, plísně a sliny, sérum či srst a peří zvířat. Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva. Riziko podstupují pracovníci v rostlinné a živočišné výrobě po opakovaných expozicích plesnivému senu, slámě a zrní. Navíc jsou ohroženi také chovatelé domácího ptactva nebo třeba chovatelé laboratorních zvířat, onemocnění vzniká i při práci s peřím a exkrementy. U dětí je vzácné, vzniká nejčastěji inhalací organických prachů z ptáků, jako jsou holubi, papoušci či andulky. Relativně novým zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích – kupříkladu domácích vířivkách či klimatizačních systémech.

 Letošní Světový týden alergie, který každoročně vyhlašuje Světová alergologická organizace (WAO), začal v neděli 2. dubna. WAO se snaží pravidelně upozorňovat na problémy, které alergie způsobuje jednotlivcům i celé společnosti.

Alergie na bílkoviny kravského mléka má široké spektrum příznaků. Nebývá proto snadné ji rozpoznat a často zůstává nediagnostikovaná po dlouhé měsíce. Přestože diagnózu může stanovit jen lékař, důležitá je vnímavost rodičů k potížím miminka. Rodičům je nyní k dispozici jednoduchý skórovací nástroj s označením CoMiSS (Cow's Milk-related Symptom Score), který jim pomůže odhadnout pravděpodobnost této alergie u jejich dítěte a včas je přimět k návštěvě lékaře.

Kopřivka (urticaria) je jedním z 20 nejčastějších kožních onemocnění, které může postihovat v průběhu života až 20 % světové populace.[1] Jedná se o onemocnění charakterizované výskytem svědivých pupenů a/nebo otokem měkkých tkání – rtů či očních víček. Toto onemocnění velmi komplikuje život pacientům.[2-5] Ti proto letos spojili svoje síly napříč Evropou a vyhlásili 1. říjen Světovým dnem kopřivky. V České republice při této příležitosti vzniká specializovaná webová stránka www.chcizdravoukuzi.cz, která pacientům s chronickou spontánní kopřivkou přinese informace o tomto onemocnění a jak s ním bojovat.