Očkování

Otázku vakcinace řeší v rodinách především ženy. Podle aktuálního průzkumu je téměř 9 z 10 českých žen jasným zastáncem povinného, ale i vybraného nepovinného očkování. V kategorii dobrovolného očkování je nejvyšší zájem o očkování proti žloutence typu A a proti zákeřným pneumokokovým infekcím. Pneumokokové infekce, které způsobují mimo jiné těžké zápaly plic, se České republice, bohužel, nevyhnuly ani loni. Ve statistikách Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo evidováno na 323 případů nákaz, 66 případů skončilo tragicky.

Meningokoková infekce je velmi rychlé, agresivní a život ohrožující onemocnění, které zpočátku působí jako běžná viróza, ovšem do několika hodin po propuknutí (24 až 48) mu může pacient podlehnout nebo mít doživotní následky. Jedinou účinnou ochranou a prevencí je očkování. To připomíná již po deváté Světový den meningitid, který se letos koná pod heslem: Následuj svůj instinkt.

V loňském roce se v Česku nakazilo klíšťovou encefalitidou 565 lidí. To je nejvíce za poslední tři roky. A právě teď klíšťatům začíná nová sezóna. Na člověka útočí zpravidla od druhé poloviny března až do první poloviny listopadu. Nákaze, která může zanechat vážné trvalé následky a v krajním případě způsobit smrt, mohou ovšem lidé předcházet. Proti klíšťové encefalitidě totiž existuje účinná vakcína. Klienti VZP jsou si rizika stále více vědomi - loni jich čerpalo příspěvek na očkování 105 448, což je historický rekord.

Téměř každý třetí klient VZP měl v uplynulém roce klíště. Prakticky všichni vědí, že se mohou nakazit klíšťovou encefalitidou, která může mít velmi vážné trvalé následky a v krajním případě způsobit i smrt. Přesto však očkování proti této nemoci využilo jen 25 % klientů nejsilnější tuzemské zdravotní pojišťovny. A to i přesto, že VZP na něj svým pojištěncům přispívá částkou až 500 korun. Jedním z důvodů může být i to, že 38 % lidí nemá obecně důvěru v očkování a bojí se vedlejších účinků, jak vyplynulo z průzkumu, který VZP uskutečnila začátkem března 2017 na svých pobočkách.

Existuje mnoho mýtů a polopravd o očkování, které kolují veřejností. Polopravdy týkající se očkování se točí především kolem vedlejších účinků vakcinace, účinnosti očkování a přenosu nemocí v kolektivu, kde se pohybují očkovaní i neočkovaní jedinci. Dále někteří lidé zpochybňují kvalitu testování vakcín nebo krátkou dobu jejich zkoumání. Šíření nepravdivých tvrzení o vakcinaci je doprovodným projevem přetrvávajícího zájmu veřejnosti o toto téma v návaznosti na ojedinělé případy závažnějších nežádoucích účinků vakcín. Ty jsou právě díky úspěchům očkování při potlačení nemocí v populaci více viditelné. 

Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě v posledních letech významně roste. Ukazují to mimo jiné data Všeobecné zdravotní pojišťovny, která za první pololetí letošního roku vyplatila příspěvek na vakcínu už bezmála 75 tisícům klientů. To je dramatický nárůst vzestupného trendu oproti loňsku, kdy za celý rok stejný benefit využilo jen o 10 tisíc klientů více.

Meningokoková meningitida (zánět mozkových blan) je agresivní rychle se vyvíjející onemocnění, které může vést k trvalému postižení nebo i smrti během několika hodin. Nemoc bývá přibližně v 50 % případů smrtelná, celosvětově je příčinou asi 170 000 úmrtí ročně. Proti meningokoku se mohou nechat zájemci očkovat. Prevenci této zákeřné infekce připomíná i Světový den meningitid, který již po osmé připadá na 24. dubna. České sdružení proti meningitidě Antimeningokok letos vstoupilo do Mezinárodní konfederace organizací pro meningitidy (CoMo). 

Všeobecná zdravotní pojišťovna přidá svým klientům ke všem dosavadním benefitům nově 650 korun na vakcínu proti klíšťové encefalitidě. Reaguje tak na neutěšený stav, kdy v loňském roce byla Česká republika na prvním místě v počtu onemocnění klíšťovým zánětem mozku v celé EU. V současné době je podle odborníků ideální čas na očkování.

Původce klíšťové encefalitidy, virus z čeledi Flaviviridae,  je na našem území přenášen především klíšťaty Ixodes ricinus (nejhojnější druh klíštěte v České republice). Člověk se nejčastěji nakazí po přisátí infikovaného klíštěte nebo alimentární cestou po požití nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. Spekuluje se i o přenosu viru z neočkované matky na dítě při kojení. Inkubační doba onemocnění kolísá mezi 7 – 14 dny při nákaze získané klíštětem, u alimentárního přenosu se doba může zkrátit na pouhé dva dny.

TZ z počátku října 2015: Každý rok u nás zemře v důsledku chřipky až 1 500 lidí. To je dvakrát více, než při dopravních nehodách. Chřipka může být fatální zejména pro rizikové skupiny – seniory a chronicky nemocné. V České republice k nim patří až 2,4 milionu lidí. Ti všichni mají nárok na bezplatné očkování proti chřipce. Ostatním lidem nabízejí úhradu očkování proti chřipce zdravotní pojišťovny v rámci nejrůznějších preventivních programů či balíčků.