Ateroskleróza

Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Jenže, prodloužila se doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se prakticky nezměnil, u mužů dokonce o 0,6 roku klesl.  Situaci chtějí změnit odborníci i pacientské organizace. Přes zlepšení zůstává úmrtnost na KVO u nás přibližně dvakrát vyšší než ve „starých“ evropských zemích (míněny země E15), třebaže mezi státy bývalého východního bloku jsme dosáhli největšího pokroku.

Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je dnes už synonymem nezdravého životního stylu. Způsobuje aterosklerózu a přispívá tedy ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Právě infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a chronická ischemická choroba srdeční jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice – ročně si cévní onemocnění vyberou daň v podobě téměř 50 000 úmrtí. Hladina cholesterolu se však dá významně ovlivnit důslednou prevencí a správnou léčbou.

Včasný intervenční zákrok, dodržování následné léčby a důsledná úprava životního stylu vedou u naprosté většiny pacientů, kteří prodělali infarkt myokardu, k návratu ke kvalitnímu životu bez výrazných limitací. Česká republika patří na první místo v Evropské unii v záchytu a léčbě akutních infarktů myokardu. Časná intervence v jednom z dvaadvaceti specializovaných katetrizačních center, rychlý dojezd do nich, dvaceti čtyřhodinová péče na úrovni světové špičky, to jsou důvody, proč pacienti po nekomplikovaných infarktech odcházejí nejpozději po pěti dnech domů. Podmínkou návratu do kvalitního života je však dodržování předepsané léčby i úprava životního stylu.

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat kolem 4,5 mmol/l. V ČR trpí značná část populace některým z metabolických onemocnění, která se vyznačují mnohonásobně vyššími hodnotami cholesterolu. Patří k nim dyslipidemie a familiární hypercholesterolemie (FH). Dyslipidemie je nejčastější metabolické onemocnění, které postihne až 85 % populace nad 55 let věku. Pacienti s vysokou hladinou cholesterolu mohou kromě úpravy životního stylu, péče o vlastní zdraví a stávajících léků, díky schválené úhradě z veřejného zdravotního pojištění využívat od 1. 6. 2018 nový léčebný přípravek.

Za uplynulé čtyři roky přibylo více než čtvrt milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny, u nichž lékaři zjistili vysoký krevní tlak. Zatímco v roce 2014 vykázali pojišťovně přes 850 tisíc pacientů s tímto zdravotním problémem, v loňském roce jich bylo už přes 1,1 milionu. Ve skutečnosti má však v Česku vysoký tlak mnohem více lidí – podle České společnosti pro hypertenzi jde až o 40 % obyvatel, přičemž 25 % nemocných o své chorobě vůbec neví.

Ateroskleróza je onemocnění postihující každého z nás. Liší se stupněm cévního postižení a rychlostí, kterou probíhá. Komplikace pokročilé aterosklerózy (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda) jsou stále hlavní příčinou úmrtí v České republice.

Cévní mozková příhoda (CMP) označovaná také jako mozková mrtvice nebo odborně iktus je třetí nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Každým rokem postihne 25 tisíc lidí a v průměru 28 z nich na následky onemocnění denně zemře. Problémem je, že cévní mozková příhoda nebolí a její příznaky lidé často podceňují. Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých 5 minut. Poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo smrti. Proto je nutné poznat onemocnění včas.

Kardiovaskulární onemocnění jsou vrozené či získané choroby, které mohou zanechat dlouhodobé trvalé následky nebo rovnou usmrtit. Každý den v Praze náhlou smrtí umírá 10–15 lidí. 26. září 2017 mezi 11. a 17. hodinou proto bude na Karlově náměstí v Praze před Fakultní poliklinikou připravený edukativní stan, kde budou moci zájemci podstoupit preventivní vyšetření rizikových faktorů pro vznik infarktu myokardu. Svůj zdravotní stav budou následně mít možnost konzultovat s odborníky z Komplexního kardiovaskulárního centra VFN.

Nejčastějšími příčinami smrti v demograficky vyspělých zemích jsou stále v posledním desetiletí nemoci oběhové soustavy. Téměř za polovinou úmrtí v České republice stojí špatné srdce a cévy. Na srdeční choroby v ČR nejčastěji umírají muži ve věku 55 až 59 let, ale postihují i ženy, ale nevyhýbají se ani mladým lidem. Ačkoliv v případě těchto nemocí hraje svou roli také genetika, existuje množství faktorů, které ovlivnit můžeme. V rámci Světového dne srdce, který připadá na 29. září, přinášíme preventivní tipy, jak o své srdce a cévy pečovat.

Více než 2 000 světových odborníků na problematiku aterosklerózy a oběhových nemocí se sjelo do Prahy na prestižní 85. Kongres European Atherosclerosis Society (EAS), který se konal ve dnech 23. – 26. 4. 2017 v Kongresovém centru v Praze.