Novinky ze zdravotnictví

Migréna – krutá bolest hlavy může trvat hodiny, ale i dny. Znemožňuje nejen práci, ale v podstatě jakoukoli běžnou činnost. Je třetím nejčastějším chronickým onemocněním. Pro množství lidí (zhruba desetinu populace) je realitou prožívanou stále znovu každý měsíc. Příčiny nejsou zcela známé. Jisté je, že migréna má genetický podklad. Jsou však známé i případy bez prokázané rodinné zátěže.

Společnost Boehringer Ingelheim oznámila v červenci 2019, že studie SENSCIS^® splnila primární cíl: snížení roční míry poklesu usilovné vitální kapacity (FVC) u pacientů se systémovou sklerodermií s  intersticiálním plicním onemocněním (SSc-ILD). Nintedanib podle výsledků studie signifikantně zpomaluje pokles plicní kapacity u pacientů se SSc-ILD ve srovnání s placebem. U pacientů užívajících tento přípravek došlo ke 44% snížení míry poklesu plicních funkcí měřeného pomocí FVC po 52 týdnech. Tyto nové údaje byly zveřejněny v New England Journal of Medicine (NEJM) a prezentovány odborné veřejnosti na mezinárodní konferenci American Thoracic Society (ATS) v americkém Dallasu.

Největší mezinárodní vzdělávací program pro budoucí lékaře Prague Selective ukončil třítýdenní školení 70 mediků z USA a Číny, kteří získávali zkušenosti nejlepších českých lékařů v pěti pražských nemocnicích a v Poliklinice na Národní. V rámci diskusních odpolední se mimo jiné setkali i s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem nebo velvyslancem USA v ČR Stephenem B. Kingem.

Snižování výskytu rakoviny děložního čípku je otázkou, které se v současnosti světová medicína věnuje velmi intenzivně. Jedná se o onemocnění, jemuž lze efektivním screeningem (organizovaným vyšetřením prováděným během preventivních kontrol) a včasnou léčbou zcela zabránit. Při kombinaci s očkováním proti původci rakoviny děložního čípku – lidskému papilomaviru – dokonce s ambicemi jej úplně vymýtit. Smutnou realitou je proto skutečnost, že v ČR na rakovinu děložního čípku zemře každý den jedna žena. V České republice je diskuse o dalším posunu v prevenci rakoviny děložního čípku obzvláště na místě, neboť zde lékaři po třicet let diagnostikují téměř stejné množství pacientek s tímto onemocněním (ÚZIS).

Nadační fond Avast vyhlašuje pod hlavičkou svého programu Spolu až do konce druhý ročník dvouletého stipendijního programu na podporu odborníků, kteří se věnují paliativní péči. Otevřená výzva se zaměřuje na průkopníky a zkušené profesionály v oblasti paliativní péče, kteří mají za sebou výsledky a zásluhy na rozvoji oboru. Cílem Stipendia pro paliativní péči Nadačního fondu Avast je nabídnout jim finanční prostředky až do výše jednoho milionu korun i odbornou podporu, aby se mohli zaměřit na svůj kariérní i osobní rozvoj, který bude v důsledku přínosem pro celou oblast.
Žádosti je možné podávat do 25. září 2019.

Oborová zdravotní pojišťovna (OZP) zahájila nový příspěvkový program pro své klienty, kteří musí dodržovat nízkobílkovinnou dietou, tedy pro klienty s dědičnou poruchou metabolismu fenylketonurií. Příspěvek je ve výši až 5 000 Kč.

Galénova cena je v oblasti farmaceutického výzkumu vnímána jako jakási malá Nobelova cena, tedy analogicky jako např. Templetonova cena každoročně udělovaná osobnostem, které se zasloužily o přínos v oblasti pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností. Udělování Galénovy ceny zanedlouho oslaví již půl století od svého založení francouzským lékárníkem Rolandem Mehlem v roce 1970. Primárním záměrem tehdy bylo podpořit významné pokroky ve farmaceutickém výzkumu a ne jinak je tomu i dnes. Hodnocení provádí porota předních odborníků ve svých oborech sestávající z lékařů, toxikologů, farmakologů a farmaceutů z celého světa včetně řady nositelů Nobelových cen. Pravidelné každoroční udělování ceny se za téměř pět dekád stalo společensky významnou a vysoce prestižní událostí.

Téměř 20 % Čechů pomáhá svým rodinným příslušníkům a blízkým osobám, kteří z důvodu svého zdravotního nebo psychického stavu nejsou samostatní a soběstační. Nejčastěji se pečující starají o své nemohoucí rodiče, ale pomoc potřebují i děti a dospělí, kteří jsou chronicky nebo vážně nemocní. Péči potřebují také handicapovaní či blízcí se závažnějšími zdravotními nebo psychickými problémy. Pečující na rozdíl od profesionálních asistentů či zdravotníků svou práci dělají v domácím prostředí bez jakékoliv kompenzace a podpory, bez nároku na odměnu a mnohdy při práci, která je skutečně živí. Pečující přitom pokrývají až 90 % veškeré sociální a zdravotní dlouhodobé péče. 

Každý rok v České republice přibývá 10 000 osob, které prodělaly cévní mozkovou příhodou (mrtvici). To je stejné číslo, jako třeba počet obyvatel Litomyšle nebo pražského Starého Města. Každý šestý člověk v České republice na cévní mozkovou příhodu dokonce zemře.

Mozková mrtvice představuje v Česku druhou nejčastější příčinu úmrtí. Potenciální hrozbu je ale možné rozpoznat. Nejúčinnějším bojovníkem s mrtvicí a jejími následky je totiž čas. Světový den proti mozkové mrtvici (15. května)  vždy upozorňuje na hlavní varovné signály mrtvice, které není radno podceňovat. Stejně důležitá je následná rehabilitace a obnovení řeči. S tím pacientům a logopedům, zatím v testovací verzi, nově pomáhá digitální AfaSlovník, který podpořila Nadace Vodafone a jehož spoluautorka je Zuzana Hanibalová.